Meruněk bude v Evropě nejméně od roku 2003, ceny půjdou nahoru

Letošní sklizeň meruněk v Evropě bude především kvůli jarním mrazům nejnižší za posledních 17 let. Bude to znamenat jejich zdražení, a to i na pultech českých obchodů. V Itálii, která je největším evropským pěstitelem meruněk, by se sklizeň měla meziročně propadnout téměř o 60 procent na 136 tisíc tun. Mrazy zdecimovaly i úrodu meruněk v Česku, uvedl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Meruňky jsou podle něj prvním ovocným druhem, u kterého má Evropa hotový odhad sklizně. „V hlavních pěstitelských zemích by letos měla sklizeň meziročně klesnout o 37 procent na 402 tisíc tun z loňských 640 tisíc tun. V porovnání s pětiletým průměrem to představuje propad o 29 procent. Vedle Itálie budou mít pokles i Francie a Španělsko,“ řekl Ludvík. Kromě mrazů poškodilo v některých oblastech stromy i krupobití.

„Meruňky tak budou letos zcela jistě za jinou cenu, než byli lidé v minulých letech zvyklí. Nedá se počítat s tím, že v marketech budou v akcích za 25 korun za kilogram,“ řekl Ludvík. Podle serveru www.kupi.cz nyní běžně stojí kilogram meruněk 82,30 koruny. V řetězcích Kaufland, Billa a Lidl se podle jejich akčních letáků prodával kilogram meruněk za cenu od 55 do 80 korun.

V Česku se na meruňkách podepsal mráz

V Česku letošní úrodu meruněk zničily mrazové vlny z března a dubna. Sklizeň by se mohla podle Ludvíkova odhadu pohybovat na úrovni 20 až 30 procent normální sklizně, což pro ovocnáře znamená ztráty na úrovni 50 milionů korun.

Loni a předloni se meruněk v Česku sklidilo asi dva tisíce tun, což představuje na evropské produkci podíl 0,4 procenta. Ceny meruněk na českém trhu se tak řídí cenami v Evropě. Ukázalo se to před několika lety, kdy v Česku meruňky pomrzly. Ovocnáři, kteří tehdy do jejich záchrany před mrazy investovali, stejně nic nevydělali. „Nakonec meruňky prodávali za 15 až 20 korun, protože z Itálie, kde byla nadprodukce, se sem vozily za 12 korun za kilogram,“ uvedl Ludvík.

Letošní mrazové vlny poškodily i další ovocné druhy, zejména peckoviny jako švestky, třešně a višně. Odhady vyčíslení škod z mrazů na ovoci by měli mít ovocnáři v červnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 6 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.