Koruna zůstává vůči euru slabá. Pomáhá to exportérům, prodražuje nákupy v zahraničí

Nahrávám video

S plány na otevírání hranic začíná lidi znovu více zajímat také kurz koruny. Ta zůstává slabá. Česká měna se už druhým týdnem pohybuje kolem hranice 27,60 koruny za euro. Tím klesá kupní síla zdejších obyvatel oproti zemím, kde se platí eurem nebo dolarem. Lidem se rovněž prodraží nákupy v zahraničí. Exportní firmy naopak vnímají slabou korunu jako výhodu.

Výrobce optiky Meopta vyváží 85 procent svého zboží. Poptávka v zahraničí ale klesá, až o 20 procent. Z velké části firma platí a inkasuje v eurech.

„Tak jak postupně covid-19 nebo celá ta epidemie jde světem, tak postupně dochází k omezování poptávky, ale i těch dodávek. Takže to zasahuje export,“ uvedl ředitel firmy Vítězslav Moťka. 

Dodal, že principiálně by oslabení koruny mělo být pro ně výhodné, ale protože mají kurz koruny fixovaný, neočekávají okamžitý dopad.

Kurz koruny nyní reaguje především na zprávy o ekonomice z celého světa. Ta evropská se třeba v prvním čtvrtletí propadla o více než tři procenta.

„Koruna během krize výrazně oslabila, takže to pomůže našim exportérům, ale bude hodně záležet na klimatu v Německu, v Itálii, ve Francii, jestli se ta výměna zboží podaří uskutečnit,“ přibližuje současnou situaci člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls.

Jak slabou korunu lze čekat

Kdo však obvykle na slabé koruně tratí, jsou lidé. Jim zdraží dovolená i zboží z ciziny. Turistický ruch však nyní prakticky neexistuje. Zájem o výměnu peněz je mizivý. Jak ve směnárnách, tak v bankách.

„V průběhu března a dubna ten pokles byl zhruba 70 procent. Bylo to hlavně způsobeno tím, že naši klienti a občané obecně nevyjížděli na zimní dovolené, na jarní prázdniny,“ nastínil mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

Tuzemská měna by podle prognózy ČNB měla nad hranicí 27 korun zůstat po zbytek letošního roku i celý příští rok. Guvernér Jiří Rusnok navíc upozornil, že centrální bankéři nebudou znovu intervenovat jako v roce 2013 a držet kurz uměle na předem dané úrovni.

ČNB si zpracovává různé scénáře dalšího vývoje, ten nejhorší model - počítající s druhou vlnou pandemie - počítá příští rok s oslabením koruny až na 31,6 koruny za euro. Rusnok ale tento týden označil za nepravděpodobné úvahy, že by koruna mohla skutečně oslabit až například na 32 korun za euro.

Je to úroveň (32 korun za euro), kterou si fakticky nedokážu představit po dobu mého mandátu jako guvernéra ČNB. To by muselo být spojené s nějakou apokalypsou.
Jiří Rusnok

„Slabší koruna spíše ekonomice pomáhá, není to nic, proč by Česká národní banka měla reagovat,“ řekla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.  

Koruna se v úterý večer obchodovala na 27,53 korunách za euro a k americké měně na 25,15 korunách za dolar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rýn se nadále potýká s nedostatkem vody, u městečka Kaub je hladina na minimu

Jeden z největších evropských veletoků se i na konci září potýká s nedostatkem vody. Hladina na středním toku Rýna v kritickém úseku u městečka Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc dál kolísá kolem historického minima. Pro místní obyvatele jde o nezvyklý a šokující fenomén. Zároveň jde o vážný problém pro lodní dopravu.
před 7 hhodinami

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 13 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
29. 9. 2026‌‌

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.