Koruna zůstává vůči euru slabá. Pomáhá to exportérům, prodražuje nákupy v zahraničí

3 minuty
Události: Vývoj české měny
Zdroj: ČT24

S plány na otevírání hranic začíná lidi znovu více zajímat také kurz koruny. Ta zůstává slabá. Česká měna se už druhým týdnem pohybuje kolem hranice 27,60 koruny za euro. Tím klesá kupní síla zdejších obyvatel oproti zemím, kde se platí eurem nebo dolarem. Lidem se rovněž prodraží nákupy v zahraničí. Exportní firmy naopak vnímají slabou korunu jako výhodu.

Výrobce optiky Meopta vyváží 85 procent svého zboží. Poptávka v zahraničí ale klesá, až o 20 procent. Z velké části firma platí a inkasuje v eurech.

„Tak jak postupně covid-19 nebo celá ta epidemie jde světem, tak postupně dochází k omezování poptávky, ale i těch dodávek. Takže to zasahuje export,“ uvedl ředitel firmy Vítězslav Moťka. 

Dodal, že principiálně by oslabení koruny mělo být pro ně výhodné, ale protože mají kurz koruny fixovaný, neočekávají okamžitý dopad.

Kurz koruny nyní reaguje především na zprávy o ekonomice z celého světa. Ta evropská se třeba v prvním čtvrtletí propadla o více než tři procenta.

„Koruna během krize výrazně oslabila, takže to pomůže našim exportérům, ale bude hodně záležet na klimatu v Německu, v Itálii, ve Francii, jestli se ta výměna zboží podaří uskutečnit,“ přibližuje současnou situaci člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls.

Jak slabou korunu lze čekat

Kdo však obvykle na slabé koruně tratí, jsou lidé. Jim zdraží dovolená i zboží z ciziny. Turistický ruch však nyní prakticky neexistuje. Zájem o výměnu peněz je mizivý. Jak ve směnárnách, tak v bankách.

„V průběhu března a dubna ten pokles byl zhruba 70 procent. Bylo to hlavně způsobeno tím, že naši klienti a občané obecně nevyjížděli na zimní dovolené, na jarní prázdniny,“ nastínil mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

Tuzemská měna by podle prognózy ČNB měla nad hranicí 27 korun zůstat po zbytek letošního roku i celý příští rok. Guvernér Jiří Rusnok navíc upozornil, že centrální bankéři nebudou znovu intervenovat jako v roce 2013 a držet kurz uměle na předem dané úrovni.

ČNB si zpracovává různé scénáře dalšího vývoje, ten nejhorší model - počítající s druhou vlnou pandemie - počítá příští rok s oslabením koruny až na 31,6 koruny za euro. Rusnok ale tento týden označil za nepravděpodobné úvahy, že by koruna mohla skutečně oslabit až například na 32 korun za euro.

Je to úroveň (32 korun za euro), kterou si fakticky nedokážu představit po dobu mého mandátu jako guvernéra ČNB. To by muselo být spojené s nějakou apokalypsou.
Jiří Rusnok

„Slabší koruna spíše ekonomice pomáhá, není to nic, proč by Česká národní banka měla reagovat,“ řekla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.  

Koruna se v úterý večer obchodovala na 27,53 korunách za euro a k americké měně na 25,15 korunách za dolar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 15 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...