Zákaz dovozu by nemusel platit pro řecké potraviny, naznačil Putin

Moskva – Ruský prezident Vladimir Putin přivítal v Moskvě řeckého premiéra Alexise Tsiprase. Při té příležitosti naznačil, že Rusko by mohlo vyjmout Řecko z embarga na dovoz západních potravin. Moskva tento zákaz zavedla loni v létě jako reakci na západní sankce, vyhlášené kvůli ruské anexi Krymu a podpoře separatistů na východě Ukrajiny. O finanční pomoc prý řecký premiér ruského prezidenta nepožádal.

„Ještě nedávno bylo Rusko hlavním obchodním partnerem Řecka, zaujímali jsme první místo. Ale loni se najednou obchod zmenšil o 40 procent. Vaše návštěva by měla přispět k analýze, co bychom s tím mohli udělat,“ nastínil Putin, když v Kremlu vítal řeckého hosta. Spolupráci v obchodní a ekonomické sféře byla podle něj věnována „zvláštní pozornost“. „Doufám, že tomu napomůže aktivizace fungování rusko-řecké mezivládní komise a také dnes přijatý společný plán akcí na léta 2015 a 2016,“ doplnil ruský prezident.

Michaela Ševčíková, ekonomka a politoložka:

„Řecko je poměrně závislé na vývozu svých zemědělských produktů do Ruska. Představuje to kolem 40 procent. I z těchto důvodů se Řecko snaží, aby sankce (vůči Moskvě) byly zmírněny, případně zrušeny. K tomu ale může dojít až na zasedání plánovaném na červenec. V případě uvolnění se hlasuje principem jednomyslnosti. Kdyby se tedy Řecko rozhodlo, že bude hlasovat proti prodloužení sankcí, tak může zablokovat celé jednání. A to může být jedním z milníků, v něž doufá Vladimir Putin.“

Řecké hospodářství zákazem dovozu potravin do Ruska velmi utrpělo, přiznal Tsipras. „Byla to ruská odpověď na sankce EU, s nimiž nesouhlasíme,“ připomněl stanovisko řecké vlády, která sankční spirálu opakovaně označuje za slepou uličku evropské diplomacie. Tsipras nicméně dodal, že sankce jsou celoevropský problém, který musí být na evropské úrovni také vyřešen.

Ještě před schůzkou se spekulovalo o tom, že Rusko poskytne podlomené řecké ekonomice finanční pomoc. Podle Putina však žádná taková žádost z řecké strany nepřišla. Moskva má nicméně zájem finančně podpořit řecké projekty, jejichž výnos by mohl přispět k umoření existujících dluhů. Patří mezi ně i chystané privatizace, jichž se prý Rusko hodlá účastnit.

Možná se obnoví také dovoz z Maďarska a Kypru

Řecko nemusí být jedinou členskou zemí EU, která se možná dočká zrušení embarga na dovoz potravin do Ruska. V poslední době se stále častěji spekuluje o tom, že na ruský trh zamíří i výrobky z Maďarska a Kypru. Jak v televizi Rossija 24 oznámil šéf kontrolní organizace Rossselchoznadzor Alexej Alexejenko, úřady koncem dubna provedou kontrolu zemědělských podniků v těchto zemích, aby prověřily kvalitu potravin určených pro ruský trh. Má se jednat hlavně o ovoce, ryby a mořské produkty.

Podle ruských médií Kreml uvažuje o odvolání sankcí v případě Řecka, Maďarska a Kypru proto, že jejich vlády prosazují výrazně vstřícnější politiku vůči Moskvě než zbytek osmadvacítky. Oficiální místa v Rusku informace o takovém kroku nepopírají, o plánech na zrušení sankcí se však zatím otevřeně nehovoří.

Modernizace přístavu v Soluni i nový plynovod

V následujících letech by se měla spolupráce zaměřit také na investice. Jak uvedl Putin, například ruská státní železnice jedná o modernizaci přístavu v Soluni. Kromě toho je ve hře i výstavba plynovodu Turkish Stream, který by měl vést přes Černé moře a Turecko na Balkán. „Řecko by se mohlo stát jedním z velkých distribučních center plynu. Napomohlo by to značným investicím do řecké ekonomiky a tím i vytvoření pracovních míst,“ soudí šéf Kremlu.

Brusel vnímá Turkish Stream jako politický projekt, který má oslabit Ukrajinu a zvýšit závislost EU na Rusku. Naopak Maďarsko a Řecko už jej podpořilo. Projekt Turkish Stream má nahradit plynovod South Stream, který měl směřovat přes Černé moře do Bulharska a dále do Evropy. Moskva tuto investici loni v prosinci kvůli námitkám EU opustila.

„Rusko není v situaci, kdy by mohlo Řecku jakýmkoliv zásadním způsobem finančně pomoci. Je to do jisté míry diplomatická hra, ale částečně se tam asi řešily i docela významné ekonomické otázky, které souvisejí s možným přistoupením Řecka k projektu Turkish Stream,“ míní politolog Vít Hloušek z Masarykovy univerzity v Brně.

Putin s Tsiprasem rovněž podepsali společné prohlášení, v němž podle agentury TASS „vyzvali ostatní země, aby se v mezinárodních vztazích zdržely použití síly nebo hrozby silou“. Oba státníci podpořili minské dohody o příměří na východě Ukrajiny a zdůraznili, že jejich dodržování považují za jedinou schůdnou cestu k řešení konfliktu v Donbasu. Tspiras svou nynější návštěvu označil za „začátek nového jara ve vztazích mezi Řeckem a Ruskem“.

Řecká dluhová krize
Zdroj: ČT24/Bloombeerg.org / IMF / Seeking Alpha

Agentura Reuters s odvoláním na úředníky řecké vlády napsala, že Moskva zvažuje možnost poskytnout Aténám půjčku, kterou by splácely ze zisku za tranzit ruského plynu plynovodem Turkish Stream. Kontrakt by zároveň obsahoval ruský příslib nižší cenové sazby za plyn dodaný Řecku.

Analytici: Je Tsipras trojský kůň Ruska v EU?

Dnešní schůzka byla ostře sledovaná, analytik XTB Jaroslav Brychta však upozornil, že od proklamací povede k reálným výsledkům ještě dlouhá cesta. „Rusko reálně nemá šanci nějakým způsobem Řecku pomoci. Spíš se jedná o určitý politický tlak, který může skrze Řecko na Evropu vyvíjet. Ale těžko momentálně cokoliv konstatovat, ty vztahy se určitě budou ještě vyvíjet,“ domnívá se Brychta.

Podobně to vnímají i západní věřitelé těžce zadluženého Řecka, kteří na Tsiprasovu návštěvu v Moskvě hledí jako na další pokus Atén využít vztahů s Ruskem jako potenciálního trumfu při vyjednávání o splácení dluhů. Někteří analytici dokonce hodnotí Tsiprase jako možného „trojského koně“ Moskvy v Evropské unii.

„Vrátíme-li se do doby ještě před vypuknutím hospodářské krize a řeckých problémů, už někdy kolem roku 2005, 2006 existovaly analýzy, které mluvily o Řecku a o Kypru jako o trojských koních podporujících skrytě ruskou pozici,“ říká politolog Vít Hloušek z Masarykovy univerzity v Brně.

Řecko nyní žije od jedné splátky dluhu ke druhé a peníze na jejich úhradu získává stále obtížněji. Na trh dlouhodobých dluhopisů nemá přístup a oficiální zahraniční věřitelé mu odmítají uvolnit zbytek financí ze záchranného balíku, dokud se s novou řeckou vládou nedomluví na dostatečném programu reforem.

Zvěsti o tom, že Atény a Moskva plánují tajnou finanční pomoc, kolují od té doby, co s touto myšlenkou přišel ruský ministr financí Anton Siluanov. Bylo to jen pár dnů po vítězství strany Syriza v lednových řeckých parlamentních volbách. Ruský deník Kommersant pak oznámil, že Moskva je připravena nabídnout nepřímou finanční pomoc. Měla se týkat slevy na dodávkách plynu nebo případných nových úvěrů.

Plyn se stal důležitým tématem hospodářských vztahů mezi Ruskem a Řeckem poté, co prezident Putin oznámil záměr postavit spolu s Tureckem nový plynovod Turkish Stream s kapacitou 63 miliard krychlových metrů ročně. Jak Rusko, tak Řecko mají zájem na tomto projektu, ale postoj Atén do značné míry závisí na ceně zemního plynu, který Rusko nabídne.

Vydáno pod