Aeroflot končí s linkou do Karlových Varů

Karlovy Vary – Ruská letecká společnost Aeroflot zruší od dubna lety mezi Karlovými Vary a Moskvou. Poslední letadlo na této trase vzlétne 5. nebo 6. dubna. Uvedl to server E15. Oficiálním důvodem je výrazný úbytek cestujících z Ruska, podle webu však za zrušením letů stojí i konkurenční boj. Aeroflot působil v Karlových Varech od roku 2006, v letní sezoně zajišťoval spojení do Moskvy dvakrát týdně.

Počet cestujících z Ruska loni na karlovarském letišti meziročně klesl o 20 procent; letos očekává letiště propad až o polovinu. V celém Česku pak ruských turistů ubylo meziročně o 13 procent. Odliv podle odborníků souvisí s konfliktem na Ukrajině a pádem rublu, přičemž by mohl dosáhnout až 30 procent (více zde).

Server E15 spekuluje o tom, že za odchodem Aeroflotu možná stojí kromě propadu počtu cestujících i konkurenční boj. Významný zákazník aerolinek, zájezdová firma Biblio Globus, totiž údajně přešel k druhé největší ruské letecké společnosti Transaero. Ta by měla od konce března zprovoznit nové linky na trase z Prahy do Moskvy; na stejné trase přidá nové spoje také tuzemský Travel Service.

„Od konce března končí na lince mezi Prahou a Moskvou monopol ČSA a Aeroflotu a na tuto trasu vstoupí dva noví dopravci, což už se projevuje poklesem cen letenek,“ doplnil letecký publicista Airways.cz Tomáš Hampl.

Podle dohody mezi českou a ruskou vládou mohou mezi Karlovými Vary a Ruskem létat vždy jen jedny aerolinky z každé země. Odcházející Aeroflot by tak mohl nahradit jiný ruský dopravce. Mluvčí karlovarského letiště Radek Zábranský nicméně upozornil, že podobný krok musí schválit ruská vláda, což může trvat až dva roky. Za českou stranu létají z Ruska přímo do Karlových Varů České aerolinie. V létě plánují provozovat tři spoje týdně do Moskvy a jeden do Petrohradu.

Nahrávám video

Vlastníkem karlovarského letiště je kraj. Náměstek hejtmana Jakub Pánik (ČSSD) předpokládá, že ohlášený konec linky Aeroflotu a následný výpadek cestujících se citelně dotknou hospodaření letiště. To by letos mělo kvůli ukrajinské krizi skončit po letech ve ztrátě. „Chceme co nejdříve vytvořit skupinu s městem Karlovy Vary a zástupci hotelů a dalších turistických poskytovatelů služeb, která by jasně řekla, které linky jsou pro město a kraj prospěšné. Kraj by pak mohl případně ztrátové linky podpořit,“ nastínil Pánik.

Podle něj podobně přistupuje k financování letiště například Ostrava, která některé linky dotuje. „Turisté ale ve městě utrácejí peníze a dotace se tak ve výsledku vrátí,“ míní náměstek. Zdůraznil, že karlovarské letiště má dostatečné finanční rezervy, aby krátkodobou krizi vyvolanou poklesem počtu cestujících z Ruska překonalo. S poklesem zájmu ruských cestujících se potýká i letiště v Pardubicích (více zde).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda odkládá snížení firemních daní

Vládní koalice odkládá snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent, ačkoliv jde o jeden z jejích největších ekonomických slibů. Podle nového propočtu ministerstva financí by kvůli snížení firemní daně o dva procentní body veřejné rozpočty přišly o třicet miliard ročně. Šéfka resortu Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že momentálně si stát nemůže takto výrazný výpadek dovolit. Místo toho plánuje kabinet nabídnout firmám výhodnější odpisy – třeba na vědu a výzkum nebo pro nově založené společnosti.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali rostoucí ceny hypoték

Hypotéky v Česku zdražují už sedmý měsíc v řadě. Průměrná nabídková sazba podle dat Hypoindexu na začátku října vystoupala na 5,79 procenta, což je nejvýše od ledna 2024. Od letošního března se tak zvýšila téměř o jeden procentní bod. Zdražování hypoték bankám vyčítá ministryně financí Alena Schillerová (ANO), kritizuje zdražování navzdory neměnné základní sazbě České národní banky. Splátka je vysoká, potvrdil v Událostech, komentářích z ekonomiky hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, děje se tak prý kvůli tomu, že dlouhou dobu rostou ceny nemovitostí. Zmínil také růst tržních úrokových sazeb od útoku na Írán. Podle ekonoma Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické a poradce ministryně financí Milana Bednáře je prostor se bavit o tom, jaká je cenotvorba a jaká je cenová politika bank. Podotknul, že banky v Česku jsou vysoce ziskové. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
před 14 hhodinami

Ceny plynu a energií stoupají, řadu domácností nutí šetřit

Velkoobchodní ceny plynu a elektřiny stoupají. To se postupně začíná propisovat do ceníků pro spotřebitele. Hlavně u nově uzavíraných smluv. Drahé energie tak znovu nutí řadu domácností šetřit. Část z nich ceny elektřiny a zemního plynu fixuje. Další se snaží získat výhodnější nabídku změnou dodavatele.
před 18 hhodinami

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
17. 10. 2026Aktualizováno17. 10. 2026‌‌

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
17. 10. 2026Aktualizováno17. 10. 2026‌‌

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
17. 10. 2026‌‌

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
16. 10. 2026‌‌

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
16. 10. 2026Aktualizováno16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.