Šéf vlády preferuje růst minimální mzdy, s dávkami hýbat nechce

Praha – Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) dnes na sněmu odborů uvedl, že by se sociální dávky neměly zvyšovat. Peníze na jejich úpravu by měly plynout spíš do růstu minimální mzdy. Ta se od ledna zvedne o 700 korun na 9 200 korun. Životní minimum, podle něhož se dávky vypočítávají, by se měnit nemělo.

„Debatujeme, jestli peníze na plošné zvýšení sociálních dávek nepoužít na aktivní politiku zaměstnanosti, aby stagnovaly sociální dávky a rychleji rostla minimální mzda,“ uvedl Sobotka a zmínil, že v řadě regionů je realitou malý rozdíl mezi dávkami a minimálním výdělkem. Minimální mzda by tedy měla růst rychleji než životní minimum. Dávky ale neklesnou. „Nebudu nikdy navrhovat snížení nynějších standardů,“ uvedl premiér.

V příštím roce neporostou ani další dávky – přídavky na děti, mateřská a rodičovská nebo příspěvky na péči o zdravotně postižené. „Budeme podporovat lidi v tom, aby pracovali, aby nečekali na dávky,“ vysvětlil poslanec ANO a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Volný.

Minimální mzdou je v současnosti částka 8 500 korun. Podle údajů ministerstva práce ji pobírá asi sto tisíc lidí, což představuje přibližně dvě procenta všech zaměstnanců. Naposledy se minimální mzda zvedla v minulém roce o 500 korun na současných 8 500 korun. Vláda ji chce zvyšovat i nadále, aby se přiblížila k 40 procentům průměrné mzdy ve státě, tedy asi na 10 000 korun.

Vývoj minimální mzdy
Zdroj: ČT24/MPSV

„Máme odhad, podle kterého by měla být v roce 2018 minimální mzda 11 200 korun,“uvedla dokonce v září ministryně práce Michaela Marksová. Tento záměr by v praxi znamenal každoroční růst minimální mzdy o 500 až 700 korun. „Česká republika je v rámci Evropské unie pozadu nejen v absolutní výši minimální mzdy, ale také v rozdílu mezi minimální a průměrnou mzdou,“ vysvětlila Marksová.

„Lidé budou ekonomice více věřit, budou moci více utrácet a pomůže to i těm zaměstnavatelům, kterým se růst minimální mzdy nelíbí, protože lidé budou jejich produkty kupovat,“ zmínil pozitiva šéf ČMKOS Josef Středula.

Životní minimum je suma, která má člověku podle zákona stačit na jídlo a základní potřeby kromě bydlení. U dospělého činí 3 410 korun. Pokud jsou příjmy dotyčného nižší, ocitá se v hmotné nouzi (to je v současnosti realita pro 180 tisíc domácností).

Existenční minimum je částka umožňující přežití, pro dospělého nyní činí 2 200 korun. Nevztahuje se na děti, starobní důchodce nebo invalidy s těžším stupněm postižení. Obě částky se naposledy zvyšovaly v lednu 2012. Existenční minimum tehdy vzrostlo o 180 korun měsíčně, životní minimum pak o 300.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
16. 10. 2026‌‌

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
16. 10. 2026Aktualizováno16. 10. 2026‌‌

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
16. 10. 2026‌‌

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
16. 10. 2026‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.