Praha – Poslanci pustili do třetího čtení novelu zákona o DPH. Rozpočtový výbor doporučil zařadit do nově vzniklé desetiprocentní sazby i suroviny pro výrobu potravin určených lidem s celiakií a fenylketonurií. Předloha zavádí rovněž evidenci údajů z daňových dokladů a upravuje přenesení daňové povinnosti na odběratele, tzv. reverse charge. Sněmovna rozhodne o normě v pátek.
Pozměňovací návrh týkající se lidí s celiakií a fenylketonurií, kteří musí držet zvláštní dietu, vznesl v rozpočtovém výboru poslanec Ludvík Hovorka (KDU-ČSL). Poukazoval na to, že pro lidi trpící uvedenými nemocemi jsou tyto potraviny jedinou možností léčby a například bezlepkový chleba je o 100 až 150 % dražší než normální. Jeho návrh se týká třeba mouky a směsi pro výrobu bezlepkového chleba nebo surovin z luštěnin či brambor.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) souhlasil. S obdobným návrhem přišli ještě poslanci ANO Radka Maxová a Miloslav Janulík. Do desetiprocentní sazby chtějí zařadit potraviny pro zvláštní lékařské účely určené lidem s vrozenými metabolickými poruchami, těžkou potravinovou alergií a obdobnými onemocněními. Jejich návrh se ovšem týká přímo výrobků, nikoli surovin. Podle Janulíka připraví tato úprava stát o 25 milionů korun. Všechny pozměňovací návrhy, stejně jako celou předlohu, by měli poslanci schvalovat v pátek.
Desetiprocentní sazba DPH se má zatím vztahovat na knihy, kojeneckou výživu a léky (včetně veterinárních). Od nového roku budou tedy platit tři sazby DPH ve výši 10, 15 a 21 procent. Koalice si od nové sazby slibuje snížení cen pro koncové spotřebitele, podle expertů ale nelze výrazné zlevňování očekávat. Hrozí totiž, že firmy využijí snížení daně ke zvýšení svých marží. Opozice navíc upozorňovala na to, že více sazeb DPH znamená další komplikaci v daňovém systému – a tudíž více příležitostí k obcházení zákona.
Evidence DPH může do rozpočtu přinést miliardy, tvrdí Babiš
V oblasti daňových úniků zavádí předloha od roku 2016 kontrolní výkazy s údaji z daňových dokladů, které budou muset posílat plátci DPH finančním úřadům. Náklady firem na splnění této povinnosti podle vlády nepřesáhnou 1,37 miliardy korun. Babiš řekl, že na Slovensku se za rok a půl vybralo díky kontrolním hlášením o 800 milionů eur (asi 22 miliard korun) víc. Zdůraznil, že se ještě nejedná o elektronickou evidenci tržeb (více zde).
Občanští demokraté navrhli, aby kontrolní hlášení podávali jen ti podnikatelé, kteří v daném měsíci překročili obrat jednoho milionu korun. Podle předsedy ODS Petra Fialy tím chtějí ochránit především drobné živnostníky. Fiala také předložil návrh na snížení dolní sazby DPH z nynějších 15 procent na deset procent. To Babiš připustil jedině v případě, že se podaří zabránit únikům a zajistit výběr daní. „Nejdřív vybrat, potom snížit,“ prohlásil.
Novela rovněž rozšiřuje režim přenesení daňové povinnosti, tzv. reverse charge, na další komodity. V případě poskytnutí služeb nebo zboží v tomto režimu nepřiznává DPH prodejce, ale odběratel. Cílem je zamezit tzv. karuselovým podvodům. Podle šéfa státní kasy kvůli nim rozpočet v letech 2009 až 2013 tratil 70 miliard korun. Dříve Babiš usiloval o plošné zavedení reverse charge v celé Evropské unii, s tím však neuspěl (více zde).
