Dodávky ropy budou do 11. května obnovené na šedesát procent

Dodávky ropovodem Družba by měly být na konci příštího týdne, tedy 10. až 11. května, obnovené na 60 až 65 procent současného ročního průměru dodávek. To odpovídá 40 procentům kapacity systému. Plné obnovení provozu si vyžádá nejméně šest měsíců. Běloruské tiskové agentuře Belta to řekl první náměstek ředitele firmy Gomeltransněfť Družba, která provozuje ropovod na běloruském území, Andrej Verigo.

Do ropovodu, kterým teče ropa i do České republiky, se minulý týden dostala ropa znečištěná organickým chloridem. Ten může poškodit rafinerie. Země napojené na ropovod proto zastavily dovoz ruské ropy.

Verigo upozornil, že k obnovení dodávek je nutné, aby splnili své závazky všichni partneři a provozovatelé. „Máme zájem spustit systém, co nejdříve to bude možné, je ale důležité pochopit, že toto spuštění je jen začátek. Systém bude fungovat v omezeném režimu,“ prohlásil Verigo. 

Ropovod Družba se v Bělorusku rozděluje na dvě větve – severní vede do Polska a Německa, jižní pak přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Kapacita ropovodu činí až jeden milion barelů ropy denně, což je zhruba jedno procento globální poptávky.

Verigo uvedl, že současná opatření přijatá k obnovení dodávek umožní zprovoznit pouze jednu větev ropovodu. Druhá prozatím zůstane mimo provoz a bude v ní uskladněna kontaminovaná ropa. Verigo však neuvedl, která z větví bude v provozu. Podle předběžných odhadů je v ropovodu v Rusku, Bělorusku, na Ukrajině a v Polsku kolem pěti milionů tun kontaminované ropy.

Dlouhodobý výpadek by mohl přimět rafinerie v zemích, které odebírají ropu z Družby, omezit provoz a přimět Rusko snížit těžbu. Odběratelé ropy by také mohli žádat po ruských producentech a provozovateli ropovodu Transněfť odškodné za ušlý zisk, upozornila agentura Reuters.

Rusko vyváží kolem čtyř milionů barelů ropy denně. Kontaminace suroviny přichází v době, kdy země plánuje, že v květnu zvýší vývoz ropy na pětileté maximum. Podle obchodníků se na tomto plánu zatím nic nezměnilo.

Ruský provozovatel ropovodů Transněfť uvedl, že v květnu může ruská státní železniční společnost přepravit až 100 tisíc tun ropy. Jedna tuna odpovídá zhruba šesti až deseti barelům, podle druhu ropy.

Problém se objevil minulý týden

Problém s ropou se objevil minulý týden, kdy nejmenovaný ruský producent surovinu kontaminoval vysokými dávkami organického chloridu. Ten se používá ke zvýšení produkce ropy, ale před transportem je nutné ho z ropy odstranit, protože může poškodit rafinerie.

S výpadky dodávek prostřednictvím ropovodu Družba jsou už z minulosti zkušenosti, zejména z 90. let. Přerušení dodávek mělo nejrůznější příčiny – od požadavku tehdejšího Sovětského svazu na platbu ve volně směnitelné měně přes spory mezi Ruskem a Ukrajinou o výši tranzitních poplatků až po zaplněné české zásobníky. Potíže s dodávkami občas působilo i počasí. Ke kontaminaci ropy ale v Rusku dochází zřídka. Podle obchodníků se vyšší podíl organického chloridu objevil v ruské ropě zhruba před deseti lety, avšak znečištění bylo mnohem nižší.

Kvůli přerušeným dodávkám se také v pondělí setkala v Česku skupina, ve které jsou zastoupeni všichni velcí hráči na trhu s pohonnými hmotami. Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr poté řekl, že Česko má v současnosti pokryty zásoby pohonných hmot na příštích 30 dní. Podle něj navýšili distributoři dovozy nafty vlaky ze zahraničí.

„Ze strany rozhodujících distributorů jsme byli ujištěni, že v tuto chvíli jsou objednávky a zásoby dostatečné. Není v tuto chvíli žádná obava k nějakým cenovým pohybům nebo k nějaké situaci, že by na nějaké čerpací stanici neměl být dostatek zásob,“ řekl Švagr. Situace je podle něj nicméně neustále monitorována, pracovní skupina by se měla znovu sejít na konci příštího týdne.

Kromě komerčních zásob má Česko také zásoby ropy a ropných produktů ve státních rezervách, které teď činí asi 84 dní. V polovině dubna Švagr uvedl, že nouzové zásoby ropy a ropných produktů v Česku ke konci března meziročně klesly zhruba o tři dny na 83,71 dne průměrných čistých denních dovozů. Česko tak už třetí rok neplní směrnici EU, podle které má být zásoba na 90 dní.

V pátek Švagr uvedl, že v ropovodu Družba se nachází 250 až 300 tisíc tun kontaminované ropy. Do Česka od pátku ropovodem Družba tak už žádná neteče, a její dovoz ropovodem kvůli jejímu znečištění zastavily už ve čtvrtek také Polsko, Německo, Bělorusko a Slovensko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 6 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 20 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled