Ghosn zůstává ve vazbě. Tokijský soud opět zamítl jeho žádost o propuštění

Tokijský soud podle očekávání v úterý zamítl žádost bývalého předsedy správní rady japonské automobilky Nissan Motor Carlose Ghosna o propuštění na kauci. A to i přesto, že nabídl, že bude nosit elektronický náramek, odevzdá svůj cestovní pas a najme ostrahu, která ho bude sledovat. Je vysoce pravděpodobné, že 64letý Ghosn, který byl loni v listopadu zatčen kvůli údajným finančním deliktům, zůstane ve vazbě až do soudního procesu, píše agentura Reuters.

Soud své rozhodnutí oznámil, aniž ho zdůvodnil, a Ghosnova rodina plánuje, že se proti němu odvolá. Dřívější žádost o propuštění na kauci byla zamítnuta vzhledem k obavám, že Ghosn, který má francouzské, libanonské a brazilské občanství, by mohl utéci a manipulovat s důkazy.

Carlos Ghosn byl zadržen kvůli obviněním, že využíval firemní peníze pro vlastní účely a že podhodnocoval osobní příjmy ve finančních výkazech. Vazba už mu byla několikrát prodloužena. Proces může začít až za šest měsíců. Ghosnovi hrozí až deset let vězení a pokuta deset milionů jenů (přes dva miliony korun). Obvinění, která vůči němu byla vznesena, Ghosn odmítá.

V cele se netopí, má jen sedm metrů, nedostává léky, stěžuje si Ghosnova manželka

Ghosnova žena si tento měsíc v dopise adresovaném organizaci na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) stěžovala na podmínky věznění svého manžela v Japonsku. Uvedla, že Ghosn je držen v nevytápěné cele, která má zhruba sedm metrů čtvrtečních, že jsou mu upírány léky a že od svého zadržení zhubnul o sedm kilogramů.

Správní rada Nissanu odvolala Ghosna z funkce předsedy krátce po jeho zadržení. Ghosn je však nadále předsedou správní rady i výkonným ředitelem francouzské automobilky Renault, se kterou Nissan tvoří alianci. Francouzská vláda, která je největším akcionářem Renaultu, minulý týden automobilku vyzvala, aby za Ghosna našla náhradu. Podle agenturních zpráv má správní rada výměnu projednat ve čtvrtek 24. ledna.

Nominační výbor předběžně podpořil kandidaturu šéfa společnosti Michelin Jeana-Dominiqua Senarda na funkci předsedy správní rady, do křesla výkonného ředitele by měl trvale zasednout Ghosnův náměstek Thierry Bollore, který ho nyní zastupuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 50 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...