Na osobní auta v Německu dopadne mýtné od října 2020. Platí to i pro české řidiče

Řidiči musí počítat s tím, že v Německu budou od října příštího roku platit dálniční poplatky i za osobní auta. O termínu informoval spolkový ministr dopravy Andreas Scheuer (CSU). Původně chtělo Německo bouřlivě probírané mýtné zavést už letos.

„(Rok) 2019 začíná dobrou zprávou - mýtné pro osobní auta může odstartovat v říjnu 2020,“ napsal na Twitteru ministr Scheuer, podle něhož systém povede k větší spravedlnosti na německých silnicích, protože za jejich použití budou nově platit i cizinci.

Radost z nového systému ale nesdílí všichni. Bývalý český premiér Bohuslav Sobotka ho dříve označil za diskriminační a Rakousko kvůli němu spolkovou republiku dokonce zažalovalo. Důvodem je to, že mýtné budou fakticky platit jen zahraniční řidiči. Majitelé aut registrovaných v Německu mýtné sice také zaplatí, posléze se jim ale o tuto částku sníží daň z motorových vozidel, kterou už nyní přispívají na rozvoj zdejší dopravní infrastruktury.

Německo počítá s tím, že výše mýtného pro osobní auta se bude lišit podle objemu motoru a množství emisí, které produkuje. Desetidenní poplatek se bude pohybovat v rozmezí od 2,5 eura do 25 eur (64 až 644 korun), dvouměsíční od sedmi do 50 eur (180 až 1287 orun). Nejdražší roční mýtné bude stát 130 eur (3347 korun). Českého řidiče vlastnícího vůz Škoda Octavia, který splňuje ekologickou normu Euro 4 a má naftový motor o objemu dva litry, vyjde roční mýtné na 100 eur (2576 korun).

Stát si od systému slibuje půl miliardy eur ročně. Jiní varují před ztrátovostí

Tamní ministerstvo dopravy si od zavedení poplatků slibuje čistý roční příjem kolem 500 milionů eur (12,8 miliardy korun). Někteří odborníci to ale zpochybňují a tvrdí, že systém může být i ztrátový. Důvodem obav je mimo jiné to, že němečtí majitelé aut s velmi nízkými emisemi získají na dani z motorových vozidel ještě větší úlevu, než kolik zaplatí na dálničních poplatcích.

Daň z motorových vozidel platí němečtí řidiči v závislosti na stáří vozidla, výši emisí a druhu a objemu motoru. Obecně platí, že čím starší a škodlivější auto, tím vyšší je daň. U osobních vozů se běžně pohybuje v rozmezí několika desítek až stovek eur za rok.

Spolková republika je poslední velkou evropskou zemí, která dosud nezpoplatnila své dálnice pro osobní auta. Nákladní vozy už za jejich použití platí řadu let.

Většina tuzemských řidičů si za mýto v Německu výrazně připlatí, tvrdí ÚAMK

Mluvčí ÚAMK Igor Sirota poznamenal, že zavedení mýtného pro osobní automobily v Německu bude pro české motoristy znamenat velké zdražení cest do sousední země. Kvůli stáří vozového parku a vysokým emisím totiž bude velká část vozů spadat do skupiny s nejvyšším zpoplatněním. Průměrné staří tuzemských vozů se pohybuje okolo 15 let.

Podle Siroty ale zatím není zřejmé, jestli se zpoplatnění bude týkat i příhraničních silnic první třídy. Ty často využívají zejména Češi, kteří jezdí do Německa za prací. Konkrétní úseky silnic prvních tříd, které budou zpoplatněny, Německo teprve vybere. V minulosti ovšem Německo podle Siroty zvažovalo, že právě příhraniční silnice by mohly být s ohledem na velký podíl řidičů ze zahraničí zdarma.

Pokud by však platilo mýtné i na příhraničních silnicích, může zavedení mýtného vést i k objíždění zpoplatněných tras po menších silnicích. Denně z Česka dojíždí za prací přes 10 tisíc řidičů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 14 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 21 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...