Na osobní auta v Německu dopadne mýtné od října 2020. Platí to i pro české řidiče

Řidiči musí počítat s tím, že v Německu budou od října příštího roku platit dálniční poplatky i za osobní auta. O termínu informoval spolkový ministr dopravy Andreas Scheuer (CSU). Původně chtělo Německo bouřlivě probírané mýtné zavést už letos.

„(Rok) 2019 začíná dobrou zprávou - mýtné pro osobní auta může odstartovat v říjnu 2020,“ napsal na Twitteru ministr Scheuer, podle něhož systém povede k větší spravedlnosti na německých silnicích, protože za jejich použití budou nově platit i cizinci.

Radost z nového systému ale nesdílí všichni. Bývalý český premiér Bohuslav Sobotka ho dříve označil za diskriminační a Rakousko kvůli němu spolkovou republiku dokonce zažalovalo. Důvodem je to, že mýtné budou fakticky platit jen zahraniční řidiči. Majitelé aut registrovaných v Německu mýtné sice také zaplatí, posléze se jim ale o tuto částku sníží daň z motorových vozidel, kterou už nyní přispívají na rozvoj zdejší dopravní infrastruktury.

Německo počítá s tím, že výše mýtného pro osobní auta se bude lišit podle objemu motoru a množství emisí, které produkuje. Desetidenní poplatek se bude pohybovat v rozmezí od 2,5 eura do 25 eur (64 až 644 korun), dvouměsíční od sedmi do 50 eur (180 až 1287 orun). Nejdražší roční mýtné bude stát 130 eur (3347 korun). Českého řidiče vlastnícího vůz Škoda Octavia, který splňuje ekologickou normu Euro 4 a má naftový motor o objemu dva litry, vyjde roční mýtné na 100 eur (2576 korun).

Stát si od systému slibuje půl miliardy eur ročně. Jiní varují před ztrátovostí

Tamní ministerstvo dopravy si od zavedení poplatků slibuje čistý roční příjem kolem 500 milionů eur (12,8 miliardy korun). Někteří odborníci to ale zpochybňují a tvrdí, že systém může být i ztrátový. Důvodem obav je mimo jiné to, že němečtí majitelé aut s velmi nízkými emisemi získají na dani z motorových vozidel ještě větší úlevu, než kolik zaplatí na dálničních poplatcích.

Daň z motorových vozidel platí němečtí řidiči v závislosti na stáří vozidla, výši emisí a druhu a objemu motoru. Obecně platí, že čím starší a škodlivější auto, tím vyšší je daň. U osobních vozů se běžně pohybuje v rozmezí několika desítek až stovek eur za rok.

Spolková republika je poslední velkou evropskou zemí, která dosud nezpoplatnila své dálnice pro osobní auta. Nákladní vozy už za jejich použití platí řadu let.

Většina tuzemských řidičů si za mýto v Německu výrazně připlatí, tvrdí ÚAMK

Mluvčí ÚAMK Igor Sirota poznamenal, že zavedení mýtného pro osobní automobily v Německu bude pro české motoristy znamenat velké zdražení cest do sousední země. Kvůli stáří vozového parku a vysokým emisím totiž bude velká část vozů spadat do skupiny s nejvyšším zpoplatněním. Průměrné staří tuzemských vozů se pohybuje okolo 15 let.

Podle Siroty ale zatím není zřejmé, jestli se zpoplatnění bude týkat i příhraničních silnic první třídy. Ty často využívají zejména Češi, kteří jezdí do Německa za prací. Konkrétní úseky silnic prvních tříd, které budou zpoplatněny, Německo teprve vybere. V minulosti ovšem Německo podle Siroty zvažovalo, že právě příhraniční silnice by mohly být s ohledem na velký podíl řidičů ze zahraničí zdarma.

Pokud by však platilo mýtné i na příhraničních silnicích, může zavedení mýtného vést i k objíždění zpoplatněných tras po menších silnicích. Denně z Česka dojíždí za prací přes 10 tisíc řidičů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 19 hhodinami

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026
Načítání...