Podnikatelem 21. století je mladá žena. Do start-upů se pouští brzy a častěji než muži

Nahrávám video

V Česku aktivně podniká asi milion lidí. Téměř 590 tisíc z nich má živnostenský list na hlavní činnost. Zájem založit živnost přitom v posledních letech upadá, především u starších lidí. Naopak počet mladých lidí do 30 let, kteří začínají podnikat, roste. A nejčastěji byznys na vlastní pěst rozjíždějí ženy.

Zatímco v roce 2010 začalo podnikat asi 85 tisíc lidí a 15 tisíc z nich bylo mladších 30 let, loni bylo mezi 58 tisíci novými podnikateli už víc než 27 tisíc mladých lidí. 

Patří mezi ně i Zuzana Buchalcevová, která začala podnikat ve svých 26 letech. Krátce po dokončení vysoké školy založila se svým bratrem e-shop. Teď už druhým rokem připravuje a rozesílá dárkové balíčky s překvapením. 

Na začátku podnikání obstarávala vše sama, nyní má několik dalších spolupracovníků. A narůstá i počet jejích dodavatelů a klientů. Denně si u ní dárky s překvapením objedná až třicet zákazníků.

„Kdybych svému mladšímu já mohla něco vzkázat, tak by to bylo, aby začalo podnikat už na vysoké škole. Protože máte veškerý čas a třeba i drobnější finance z nějakých brigád na to budovat firmu,“ konstatuje Buchalcevová.

Za posledních pět let je desetkrát víc začínajících žen podnikatelek než mužů

Právě ženy tvoří téměř třetinu všech podnikatelů a drobných živnostníků. Nejčastěji zakládají kavárny, cukrárny, e-shopy nebo šicí dílny.

Vlastní módní značku založila i Lucie Vlášková. Šít začala už před maturitou, většinou ale jen pro zábavu. Do vlastního podnikání se naplno pustila v sedmadvaceti letech. „Pracovala jsem na plný úvazek v obchodě s oděvy, dělala jsem vedoucí. Po nocích jsem si šila pro svoje zákaznice. Postupně se zákaznice nabalovaly a nabalovaly a tak jsem si říkala, že je čas vrhnout se na volnou nohu,“ vzpomíná na své začátky Vlášková.

„Za posledních pět let je desetinásobně víc začínajících žen podnikatelek než mužů, takže se zdá, že drobný byznys 21. století budou vést ženy,“ říká Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Uvedla také, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Pořad moderoval Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 27 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 4 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 18 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 18 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 23 hhodinami

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.