Schodek státního rozpočtu 2014: 105 miliard. Dál se zvyšovat nebude

Praha - Vláda ve středu schválila materiály k přípravě státního rozpočtu na příští rok. Schodek rozpočtu by měl být 105 miliard korun a stejný zůstat i v dalších letech. Novinářům to po nočním zasedání řekl premiér Petr Nečas (ODS). Podle původního návrhu ministerstva financí se měl v letech 2015 a 2016 zvyšovat. Ministři schválili také podklady pro další vyjednávání s Evropskou komisí ohledně čerpání peněz z evropských fondů pro dalších sedm let.

„Vláda se nakonec rozhodla udržet tuto nominální výši deficitu i v rozpočtovém výhledu pro roky 2015 a 2016,“ řekl Nečas. Ministerstvo financí v materiálu navrhovalo zvýšit výdaje státu kvůli podpoře ekonomického růstu. Podle plánů ministerstva měl schodek rozpočtu v roce 2015 vzrůst na 110 miliard korun a v roce 2016 na 115 miliard korun. Pro letošní rok je schválen deficit 100 miliard korun.

Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) stojí za fixováním nominální výše deficitu středeční kritika opozice v Poslanecké sněmovně. „Tak jsme tu kritiku opozice vyslyšeli a pro roky 2015 a 2016 jsme schodky stabilizovali nikoli na relativní hodnotě, ale na nominální hodnotě,“ uvedl Kalousek. Zároveň upozornil, že udrží deficit pod tříprocentní hranicí HDP, která je nutná pro přijetí eura. „Vláda splnila svůj úkol, ke kterému se zavázala v roce 2010, že sníží deficit z 5,8 % pod 3 %,“ dodal.

Za jeden provaz

Rozpočtové limity podle něj kabinet schválil jednomyslně. Každá rozpočtová kapitola má tak nyní zastropované výdaje, s nimiž musí počítat. Do konce července je na ministrech, aby v rámci fiskálních stropů podrobně rozepsali rozpočty svých resortů. Kalousek s ministry v srpnu projedná jejich návrhy a do konce srpna předloží vládě návrh státního rozpočtu. Kabinet ho projedná v září a na konci měsíce předloží již hotový vládní návrh rozpočtu k projednání Poslanecké sněmovně.

Nahrávám video

Původní loňské plány ministerstva při schvalování rozpočtu na letošní rok počítaly v roce 2014 se schodkem 85 miliard korun a v roce 2015 s 50 miliardami korun. Tehdy ale úřad předpokládal plošné snižování výdajů a lepší výkon ekonomiky. Nyní naopak chce vláda výdaje zvýšit, aby podpořila ekonomický růst. Česko je v nejdelší recesi v novodobé historii.

Investice v první řadě

Výdajové rámce by se tak měly v příštím roce zvýšit o 15 miliard korun. Výdaje státu by měly stoupnout z již schválených 1,122 bilionu korun pro rok 2014. „Zvýšení výdajů je směrováno do kapitol ministerstva dopravy, ministerstva zemědělství, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva školství, ministerstva vnitra a ministerstva práce a sociálních věcí,“ uvádí materiál.

Návrh zároveň upozorňuje, že deficit veřejných financí vláda udrží pod třemi procenty hrubého domácího produktu (HDP). Plány kabinetu počítají příští rok s deficitem 2,9 procenta HDP. Dodržení tříprocentní hranice je nutné pro přijetí eura. Vláda musí schválit návrh státního rozpočtu na příští rok do konce září a následně jej předložit Poslanecké sněmovně. Výdaje jednotlivých kapitol i parametry návrhu rozpočtu se mohou ještě na základě diskusí mezi resorty a ministerstvem financí změnit.

Evropská komise
Zdroj: Alžběta Jungrová/isifa/Lidové noviny

Půl bilionu na rozvoj. Centrální ROP bude řídit ministerstvo

Vláda včera také schválila podklady pro další vyjednávání s Evropskou komisí ohledně čerpání peněz z evropských fondů v letech 2014 až 2020. Jedním z dokumentů je návrh dohody o partnerství pro toto období. ČR bude mít v rámci pomoci chudším regionům nárok asi na 20,5 miliardy eur (přes 517 miliard korun). Současných 24 operačních programů se zredukuje na osm hlavních, skončí také regionální operační programy řízené kraji. Místo nich má být integrovaný regionální operační program řízený ministerstvem pro místní rozvoj (MMR). V současné podobě materiálů se zatím neřeší, kolik do kterého programu půjde peněz.

Podle MMR vláda na svém jednání vzala na vědomí první verzi této dohody. Konečnou verzi dohody o partnerství předloží ministerstvo na podzim letošního roku. Peníze z evropských fondů mají v příštích sedmi letech zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky, podporovat sociální začleňování a boj s chudobou, rozvíjet infrastrukturu ČR a chránit životní prostředí. Jedním z hlavních cílů je také vyvážený rozvoj území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 13 hhodinami

Sněmovna schválila novelu rozpočtových zákonů

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoPřes čtyřicet procent nově prodaných vozů v Česku tvoří elektroauta

Víc než čtyřicet procent nově prodaných vozů tvoří elektroauta. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
před 14 hhodinami

Poslanci se věnovali chystaným změnám v superdávce

Zástupci všech poslaneckých klubů se ve čtvrtek sešli na ministerstvu práce a sociálních věcí, kde jednali o změnách v superdávce. Týkat se mají například podpory samoživitelů nebo nákladů na bydlení. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce úpravy ve sněmovně prosadit do konce října.
včera v 06:25

Resort financí nabízí možnost nakoupit tři druhy státních dluhopisů

Ministerstvo financí od čtvrtka nabízí lidem možnost nákupu státních dluhopisů. Obligace jsou ve třech typech, a to pětiletý fixní, pětiletý protiinflační a tříměsíční, řekla ve čtvrtek na brífinku ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lišit se budou výší výnosu. Upisovací období pro první emisi Dluhopisů Republiky potrvá do 28. června, obligace bude nutné zaplatit do 7. července. Vlastní emise bude vydána 15. července. Analytici znovuzavedení kvitují a dluhopisy označují za potenciální konkurenty spořicích účtů.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026

Milka zmenšením čokolády klamala spotřebitele, rozhodl německý soud

Německý soud rozhodl, že výrobce čokolády Milka podvedl spotřebitele a porušil zákon o hospodářské soutěži. Ve stejném obalu bylo totiž méně čokolády a podle soudu nebylo na výrobku zřetelné upozornění na změnu gramáže. Cena se na začátku loňského roku i přes nižší hmotnost zvýšila. Informoval o tom server BBC.
14. 5. 2026

Vedení Fedu přebere Warsh. Provází ho podezření z podřízenosti Bílému domu

Do čela americké centrální banky Federálního rezervního systému (Fed) nastupuje Kevin Warsh, ve funkci ho potvrdil Senát USA. Jeho předchůdce Jerome Powell čelil tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby snížil úrokové sazby. Někteří bankéři a investoři se obávají, že Warsh půjde na ruku Bílému domu. On sám hovoří o nové „dohodě mezi Fedem a ministerstvem financí“ nebo o snižování rozvahy centrální banky, která několikanásobně narostla po finanční krizi v roce 2008.
14. 5. 2026
Načítání...