Letošní rozpočet zůstává ve stínu loňských rekordů. V dubnu se ale přebytek mírně zvýšil

Přebytek státního rozpočtu ke konci letošního dubna stoupl na 6,3 miliardy korun z březnových 4,7 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí.

Loni ke konci dubna byl rozpočet v rekordním přebytku 30,5 miliardy korun, letos je to 6,3 miliardy. Důvodem výrazného meziročního poklesu je menší množství peněz přijatých z EU, dodalo ministerstvo. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun.

Příjem peněz z EU klesl podle ministerstva letos ke konci dubna meziročně o 51,4 miliardy korun. Především v první polovině loňského roku byly propláceny relativně vysoké objemy peněz z EU. Po očištění příjmů i výdajů o evropské peníze skončil rozpočet letos ke konci dubna ve schodku 7,8 miliardy korun a loni ke konci dubna ve schodku 23,7 miliardy korun, uvedlo ministerstvo. 

Porovnání vývoje státního rozpočtu v prvních čtyřech měsících roku
Zdroj: ČTK

Ke konci dubna meziročně výdaje stouply o 3,9 miliardy na 401 miliard korun, zatímco příjmy klesly o 20,3 miliardy na 407,3 miliardy korun. Celkové daňové příjmy bez sociálního zabezpečení stouply meziročně o 15,7 miliardy na 201,8 miliardy korun.

„Údaje o vývoji státního rozpočtu i nadále podporují domněnku, že oživení kapitálových výdajů spolufinancované prostředky z EU se zatím nedostavilo a že jeho oživení bude letos jen pozvolné,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Podle ministerstva je vidět efektivita kontrolního hlášení u DPH

Příjmy rozpočtu z daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně stouply o 7,9 miliardy na 85,4 miliardy korun. Meziroční nárůst u DPH podle ministerstva jednoznačně naznačuje vysokou efektivitu institutu kontrolního hlášení v boji proti daňovým únikům.

Vládě na příjmové straně pomáhá i růst cen. Zatímco v minulých třech letech byla inflace velmi nízká, letos dosáhla v prvním čtvrtletí průměrných 2,4 procenta. A i rostoucí ceny zvyšují výběr DPH.
Marek Dřímal
ekonom Komerční banky

Naopak negativně se na inkasu projevilo například snížení sazby DPH na stravovací služby z 21 procent na 15 procent v souvislosti se zavedením elektronické evidence služeb. Od začátku měsíce března také došlo ke snížení sazby DPH z 15 procent na deset procent u novin a časopisů. Meziroční nárůst inkasa snižovalo i to, že Finanční správa zadržovala meziročně nižší částku sporných nadměrných odpočtů DPH. 

Ekonom Komerční banky Marek Dřímal očekává, že ke konci roku se rozpočet uzavře se schodkem 45 miliard korun proti plánovaným 60 miliardám korun. „Vyšší růst HDP a také cen vylepší příjmovou stranu rozpočtu, zatímco investice se rozjíždí jen pomalu,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 14 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 9 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 22 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 22 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...