Prominutí pokut za kontrolní hlášení bude snazší. Finanční správa k tomu ne vždy přistupuje se selským rozumem, uvedl Babiš

7 minut
Události: Postihy za kontrolní hlášení
Zdroj: ČT24

Ministerstvo financí rozšířilo pravidla pro prominutí pokut souvisejících s kontrolním hlášením u DPH. Plátci, kteří dostali pokutu za kontrolní hlášení v roce 2016, budou moci požádat o prominutí dvou pokut bez ohledu na příčinu pochybení, za letošní rok to bude možné u jedné pokuty. Rovněž bude možné odpustit pokutu, pokud podnikatelé budou reagovat na výzvu podat nebo doplnit kontrolní hlášení se zpožděním maximálně pět dnů.

„Dospěl jsem k názoru, že ne vždy Finanční správa k tomu přistupuje se selským rozumem a lidsky. A ne vždy je rozlišeno mezi porušením zákona a drobnou chybou,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Zdůraznil ale, že ministerstvo nebude odpouštění pokut ovlivňovat. „Do kontrol a do odpouštění ministerstvo samozřejmě nezasahuje. Dokonce ani generální ředitel Finanční správy nemá tu kompetenci,“ řekl. 

Ministerstvo tak mírní pravidla pro prominutí pokuty u kontrolního hlášení, která se týkají sankcí 10 tisíc, 30 tisíc a 50 tisíc korun. Dosud mohla finanční správa prominout pokuty jen v případě nepříznivého zdravotního stavu nebo živelní pohromy. Nyní bude u těchto sankcí k loňským hlášením možné žádat odpuštění až dvakrát, za letošní rok to bude jednou. Plátce však musí jinak bezchybně plnit své povinnosti související s kontrolním hlášením.

  • Žádost o prominutí pokuty lze podle zákona podat nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit pokutu.

Vedle plošného prominutí pokuty bude také možné prominout pokutu 50 tisíc korun, když se plátce opozdí s reakcí na výzvu k podání kontrolního hlášení maximálně o pět dní. Pokutu bude možné odpustit i u 30 tisíc korun, když plátce bude reagovat na výzvu k odstranění nesrovnalostí nejdéle pět dnů po zákonném termínu.

K pátku uložila Finanční správa v souvislosti s kontrolním hlášením zhruba 2500 pokut za 102 milionů korun.

Postup ministerstva a Finanční správy kritizovala ODS. „Andrej Babiš poslední dobou připomíná hasiče, který je zároveň pyromanem. Nejprve nějaký oheň zapálí – nastaví vysoké pokuty, špatně napíše zákon o EET – aby jej následně s velkou slávou hasil a tvářil se jako zachránce,“ uvedl Jan Skopeček z ODS. Vyzval ke zrušení kontrolního hlášení.

Kdo závažně ztěžuje správu dání, může dostat půlmilionovou sankci

V souvislosti s kontrolním hlášením hrozí poplatníkům řada postihů. Nejnižší pokuta, tisíc korun, za pozdní podání hlášení bez výzvy úřadu je už nyní plátci jedenkrát ročně prominuta automaticky bez nutnosti podávat žádost na finanční úřad. Dále správa může dát pokutu 10 tisíc korun, pokud poplatník hlášení podá v náhradní lhůtě poté, co jej finanční úřad vyzval.

Pokuta 30 tisíc korun hrozí plátcům, kteří nevyhověli výzvě úřadu na změnu, doplnění nebo potvrzení údajů v hlášení. Postih 50 tisíc korun hrozí firmě, která by kontrolní hlášení nepodala ani v náhradní lhůtě. Existuje i pokuta 500 tisíc korun v případech, kdy plátce závažně ztěžuje nebo maří správu daní.

Ministerstvo financí nyní informovalo, že v rámci kontrolního hlášení u DPH identifikovalo 1307 rizikových propojení, do kterého spadá 9225 subjektů, a identifikovalo 8400 nespolehlivých plátců DPH. Zároveň loni poklesl díky hlášení objem vyplácených nadměrných odpočtů u DPH o 11 miliard na 289 miliard korun. „Naplnil se tak záměr kontrolního hlášení, a to narovnání podnikatelského prostředí,“ uvedla Schillerová.

Kontrolní hlášení podle aktuálních odhadů ministerstva přispělo 10,2 až 12,6 miliardy korun k lepšímu výběru DPH. Z této daně stát loni získal téměř 350 miliard korun, meziročně o zhruba 18 miliard korun více.

Kontrolní hlášení bylo zavedeno loni v lednu jako opatření v boji proti daňovým únikům. Týká se zhruba půl milionu poplatníků. Firmy musí podávat kontrolní hlášení každý měsíc. Pro fyzické osoby, které jsou plátci DPH, je lhůta pro kontrolní hlášení závislá na lhůtě přiznání u DPH, tedy buď měsíčně, nebo čtvrtletně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 7 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...