Prominutí pokut za kontrolní hlášení bude snazší. Finanční správa k tomu ne vždy přistupuje se selským rozumem, uvedl Babiš

Nahrávám video
Události: Postihy za kontrolní hlášení
Zdroj: ČT24

Ministerstvo financí rozšířilo pravidla pro prominutí pokut souvisejících s kontrolním hlášením u DPH. Plátci, kteří dostali pokutu za kontrolní hlášení v roce 2016, budou moci požádat o prominutí dvou pokut bez ohledu na příčinu pochybení, za letošní rok to bude možné u jedné pokuty. Rovněž bude možné odpustit pokutu, pokud podnikatelé budou reagovat na výzvu podat nebo doplnit kontrolní hlášení se zpožděním maximálně pět dnů.

„Dospěl jsem k názoru, že ne vždy Finanční správa k tomu přistupuje se selským rozumem a lidsky. A ne vždy je rozlišeno mezi porušením zákona a drobnou chybou,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Zdůraznil ale, že ministerstvo nebude odpouštění pokut ovlivňovat. „Do kontrol a do odpouštění ministerstvo samozřejmě nezasahuje. Dokonce ani generální ředitel Finanční správy nemá tu kompetenci,“ řekl. 

Ministerstvo tak mírní pravidla pro prominutí pokuty u kontrolního hlášení, která se týkají sankcí 10 tisíc, 30 tisíc a 50 tisíc korun. Dosud mohla finanční správa prominout pokuty jen v případě nepříznivého zdravotního stavu nebo živelní pohromy. Nyní bude u těchto sankcí k loňským hlášením možné žádat odpuštění až dvakrát, za letošní rok to bude jednou. Plátce však musí jinak bezchybně plnit své povinnosti související s kontrolním hlášením.

  • Žádost o prominutí pokuty lze podle zákona podat nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit pokutu.

Vedle plošného prominutí pokuty bude také možné prominout pokutu 50 tisíc korun, když se plátce opozdí s reakcí na výzvu k podání kontrolního hlášení maximálně o pět dní. Pokutu bude možné odpustit i u 30 tisíc korun, když plátce bude reagovat na výzvu k odstranění nesrovnalostí nejdéle pět dnů po zákonném termínu.

K pátku uložila Finanční správa v souvislosti s kontrolním hlášením zhruba 2500 pokut za 102 milionů korun.

Postup ministerstva a Finanční správy kritizovala ODS. „Andrej Babiš poslední dobou připomíná hasiče, který je zároveň pyromanem. Nejprve nějaký oheň zapálí – nastaví vysoké pokuty, špatně napíše zákon o EET – aby jej následně s velkou slávou hasil a tvářil se jako zachránce,“ uvedl Jan Skopeček z ODS. Vyzval ke zrušení kontrolního hlášení.

Kdo závažně ztěžuje správu dání, může dostat půlmilionovou sankci

V souvislosti s kontrolním hlášením hrozí poplatníkům řada postihů. Nejnižší pokuta, tisíc korun, za pozdní podání hlášení bez výzvy úřadu je už nyní plátci jedenkrát ročně prominuta automaticky bez nutnosti podávat žádost na finanční úřad. Dále správa může dát pokutu 10 tisíc korun, pokud poplatník hlášení podá v náhradní lhůtě poté, co jej finanční úřad vyzval.

Pokuta 30 tisíc korun hrozí plátcům, kteří nevyhověli výzvě úřadu na změnu, doplnění nebo potvrzení údajů v hlášení. Postih 50 tisíc korun hrozí firmě, která by kontrolní hlášení nepodala ani v náhradní lhůtě. Existuje i pokuta 500 tisíc korun v případech, kdy plátce závažně ztěžuje nebo maří správu daní.

Ministerstvo financí nyní informovalo, že v rámci kontrolního hlášení u DPH identifikovalo 1307 rizikových propojení, do kterého spadá 9225 subjektů, a identifikovalo 8400 nespolehlivých plátců DPH. Zároveň loni poklesl díky hlášení objem vyplácených nadměrných odpočtů u DPH o 11 miliard na 289 miliard korun. „Naplnil se tak záměr kontrolního hlášení, a to narovnání podnikatelského prostředí,“ uvedla Schillerová.

Kontrolní hlášení podle aktuálních odhadů ministerstva přispělo 10,2 až 12,6 miliardy korun k lepšímu výběru DPH. Z této daně stát loni získal téměř 350 miliard korun, meziročně o zhruba 18 miliard korun více.

Kontrolní hlášení bylo zavedeno loni v lednu jako opatření v boji proti daňovým únikům. Týká se zhruba půl milionu poplatníků. Firmy musí podávat kontrolní hlášení každý měsíc. Pro fyzické osoby, které jsou plátci DPH, je lhůta pro kontrolní hlášení závislá na lhůtě přiznání u DPH, tedy buď měsíčně, nebo čtvrtletně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním jednání schválila návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Už dříve sdělila, že kabinet ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři schválili i vládní nařízení, podle kterého životní minimum vzroste od října, nikoliv od května.
03:56Aktualizovánopřed 14 mminutami

Vláda na úterý snížila cenové stropy pro pohonné hmoty

Maximální ceny paliv, které určuje stát, v úterý klesnou. Litr nafty bude nejvýše za 44,36 koruny, což je o 1,56 koruny méně než v pondělí. Litr benzinu pak budou čerpací stanice moci prodávat maximálně za 41,67 koruny, tedy o 28 haléřů méně než v pondělí. Vyplývá to z cenového věstníku, který ministerstvo odpoledne zveřejnilo. Nejvyšší ceny by měl úřad zveřejňovat minimálně do konce dubna.
před 2 hhodinami

Globální odbyt Škody Auto v prvním čtvrtletí vzrostl o čtrnáct procent

Celosvětový odbyt automobilky Škoda Auto se v letošním prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o čtrnáct procent na 271 900 vozů, oznámil její mateřský koncern Volkswagen. Odbyt celého koncernu však v prvním kvartálu klesl o čtyři procenta na zhruba 2,05 milionu vozů. Důvodem byla zejména slabší poptávka v Číně a Severní Americe.
před 4 hhodinami

Maďarský forint po Orbánově porážce vystoupil na čtyřleté maximum

Maďarský forint se v pondělí vůči euru vyšplhal na nejvyšší úroveň za více než čtyři roky, výrazně posilují rovněž maďarské akcie. V nedělních parlamentních volbách opoziční strana Tisza porazila vládní stranu Fidesz dlouholetého maďarského premiéra Viktora Orbána. Vítězství opozice by mohlo Maďarsku obnovit přístup k miliardám eur z fondů Evropské unie, který zablokovaly spory s Orbánem, píše agentura Reuters.
11:41Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny ropy před americkou blokádou Íránu rostou o více než sedm procent

Ceny ropy rostou o více než sedm procent a vracejí se nad sto dolarů za barel. Americké námořnictvo se chystá k blokádě lodí plujících do Íránu a z Íránu přes Hormuzský průliv. To by mohlo omezit vývoz íránské ropy poté, co se Washingtonu a Teheránu o víkendu nepodařilo dosáhnout dohody o ukončení války. Výrazně roste i cena plynu pro evropský trh.
08:05Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánovčera v 15:43

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
včera v 12:43
Načítání...