Češi využívají platební karty stále více, mají je i na malé nákupy

V roce 2016 vzrostl v Česku počet plateb u obchodníků platební kartou o 18 procent na 684 milionů. Češi takto zaplatili 477 miliard korun, o sedm procent více než předloni. Růst se týkal všech typů karet, tedy jak těch tradičních, tak i bezkontaktních. Informovala o tom Česká bankovní asociace.

Průměrná částka zaplacená platební kartou byla v roce 2016 těsně pod 700 korun, což je ve srovnání s rokem předchozím pokles o deset procent. Podle asociace je to potvrzením toho, že Češi stále častěji platí kartami i drobné částky, které pak průměr postupně snižují.

Již je normální u sebe nemít moc hotových peněz, a přitom být schopni zaplatit nejen běžný nákup, ale i se najíst či se nechat ostříhat. Karty ‚berou‘ všude. Bohužel to ale většinou platí jen ve městech. Už pár kilometrů od Prahy, Brna či jiného většího města může být problém kartu použít.
Tomáš Hládek
poradce pro platební styk České bankovní asociace

Vzrostl i počet on-line plateb, tedy transakcí, které se uskutečnily za použití karty v různých on-line aplikacích přes internetové brány. V roce 2016 činily on-line platby šest procent všech transakcí kartou a dosáhly devět procent jejich korunového objemu. Růst přitom vykazují již od počátku sledování tohoto ukazatele, tedy od roku 2013.

„Přes různé on-line aplikace jsme na českých i zahraničních webech provedli pomocí karet téměř 40 milionů plateb o objemu přes 42 miliard Kč. V porovnání s údaji před třemi lety, tedy s rokem 2013, to znamená nárůst o 78 procent, respektive o 76 procent,“ upozornil Hládek.

  • Kreditní karta je úvěrová karta a není vázána na běžný účet. Banka takto půjčuje peníze, a to až do výše limitu, který je na kartě nastaven. Pokud nejsou peníze splaceny v bezúročném období, naskočí vysoký úrok.
  • Debetní kartu dostane člověk k běžnému účtu. Jsou na ní jeho vlastní peníze. Může s ní platit v obchodech či vybírat z bankomatu (do výše, která je na účtu). Nelze s ní čerpat do minusu.

Češi se podle něj přestali tolik obávat plateb na zahraničních webech. Ty dokonce co do počtu transakcí převýšily platby na webech domácích. Na zahraničních Češi uskutečnili 21,2 milionu plateb za více než 22 miliard korun, na českých to bylo 18,3 milionu plateb za 20,3 miliardy korun. To odpovídá asi čtvrtinovému růstu objemů a třetinovému zvýšení počtu obou typů plateb proti roku 2015.

Na domácích webech Češi v průměru na jednu on-line platbu utratili 1109 korun, na zahraničních 1044 Kč. V porovnání s rokem 2013 je to zhruba o 250 Kč více. Zatímco ale průměrná částka zaplacená přes on-line aplikace na českém webu vzrostla, na webu v zahraničí naopak klesla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 3 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 2 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 14 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...