Rusnok nevylučuje, že se ještě více zpřísní podmínky pro hypotéky

Pokud bude tuzemský trh s nemovitostmi vykazovat známky přehřívání, je Česká národní banka (ČNB) připravena dále zpřísnit podmínky poskytování úvěrů na bydlení. Poslancům to řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok při představování zprávy o finanční stabilitě. ČNB už loni zpřísnila podmínky tak, že maximální limit pro výši hypotéky představuje od loňského října 95 procent hodnoty zajištěné nemovitosti a od letošního dubna pak klesne na 90 procent.

„Jsme připraveni jít ještě níž, pokud bychom viděli, že je to potřeba. Zatím si myslím, že to bude stačit,“ řekl Rusnok.

Rusnok před poslanci uvedl, že existuje jisté riziko vzniku spirály mezi cenami nemovitostí a úvěry na jejich pořízení. ČNB podle něj sice nehodnotí vývoj jako akutní přehřívání, které by vedlo k bezprostředním rizikům pro finanční stabilitu, ale vzhledem k rizikům spojeným s pokračováním tohoto růstu, zvyšování cen nemovitostí a významnému podílu úvěrů s rizikovějšími charakteristikami se rozhodla už loni svá doporučení zpřísnit.

V případě, že domácí trh nemovitostí bude v dalším období vykazovat rostoucí známky přehřívání a rizikovější úvěrové charakteristiky, jsme připraveni případně dále tyto podmínky zpřísnit.
Jiří Rusnok

Bankám Rusnok bude doporučovat i jiné nástroje, například posuzování ukazatelů klienta splácet úvěr z vlastních zdrojů. Guvernér také uvedl, že míra nesplácených úvěrů v tuzemském bankovním sektoru je silně pod evropským průměrem a pohybuje se kolem 4,5 až 4,7 procenta.

U hypoték je podle něj tento poměr ještě příznivější. Tradiční české banky jsou v tomto směru obezřetné, současná situace je navíc příznivá z hlediska dlužníků, protože zaměstnanost je vysoká a mzdy rostou, uvedl. „Tady žádné akutní nebezpečí nevidíme,“ poznamenal.

Rusnok: Nejsme zatím mezi zeměmi, které by trpěly přehříváním

„My netvrdíme, že je tady nějaká extrémní nebo vůbec nějaká bublina, která by měla národohospodářské důsledky. Jsou tady lokální záležitosti na trhu, které jsou řekněme ne úplně standardní, ale nejsou často vyvolány jenom růstem poptávky, který mimo jiné souvisí s levnými úvěry, ale také tím, že je omezená následky. A to už má jiné příčiny, většinou nějaké administrativně technické,“ řekl Rusnok. „Rozhodně nejsme zatím mezi zeměmi, které by trpěly nějakým zásadním přehříváním toho realitního trhu,“ dodal.

Guvernér také připomněl, že vláda v pondělí schválila návrh novely zákona o ČNB, která centrální bance umožní získat zákonnou pravomoc určovat parametry úvěrů na bydlení. V současnosti centrální banka vydává parametry pro úvěry na bydlení formou doporučení, které není striktně vymahatelné. Změnu zákona musí schválit parlament a podepsat prezident.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 21 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 21 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...