Platy v Aholdu jsou tak nízké, že se kvůli nim chce Sobotka setkat s nizozemským velvyslancem

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se bude chtít kvůli mzdám v řetězci Ahold sejít s nizozemským velvyslancem. Odboráře, kteří chtějí letos přidat jednorázově tisíc korun a v příštím roce sedmiprocentní zvýšení mezd, podpořil. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly jsou mzdy na pozicích pokladních a skladníků v Aholdu druhé nejnižší, hůře je na tom jen řetězec Hruška.

„Chci se sejít s holandským velvyslancem, chci ho požádat, aby informoval a intervenoval u majitele společnosti,“ řekl Sobotka. Požadavek odborů označil za umírněný. Sobotka zároveň varoval Ahold před tím, aby místo stálých zaměstnanců nabíral agenturní zaměstnance.

„Nebyli jsme ještě osloveni kanceláří premiéra,“ řekl nizozemský velvyslanec Eduard Hoeks, podle kterého vedení firmy ambasádu o kolektivním vyjednávání informovalo. Jde podle něj o záležitost mezi odbory a vedením společnosti, do kterého velvyslanectví nezasahuje.

Podle odborů pobírají provozní zaměstnanci Aholdu 12 500 korun hrubého včetně příplatků. Tyto údaje však společnost, která zaměstnává v Česku zhruba 17 tisíc lidí, popírá. Její zástupci se chtějí sejít s premiérem a sdělit mu svůj pohled na kolektivní vyjednávání.

Podle firmy mzda činí 15 500 korun včetně takzvané variabilní složky, kterou Ahold začal uplatňovat začátkem letošního roku. „Požádali jsme pana premiéra o schůzku, na které mu rádi poskytneme plný obrázek o situaci včetně korektních čísel a plánů,“ uvedl v tiskové zprávě mluvčí Aholdu Jiří Mareček. Sobotka řekl, že se se zástupci firmy sejde.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Zaměstnancům společnosti letos od 1. března vzrostly mzdy o tři procenta, což podle předsedkyně Odborového svazu pracovníků obchodu (OSPO) Renáty Burianové představuje u typického zaměstnance růst o 250 korun měsíčně. Současné platy tak dosahují poloviny průměrné mzdy v Česku a jsou podle odborů o málo vyšší, než je současná minimální mzda 9900 korun. Platy na obdobných pozicích v rámci jiných řetězců jsou údajně o zhruba třetinu vyšší.

Části zaměstnanců podle společnosti vzrostly mzdy i k začátku října. Mělo jít o loajální pracovníky, kteří jsou ve společnosti déle než pět let. Navýšení se dotklo téměř 2500 lidí na provozních pozicích a mzda se jim zvýšila v průměru o 4,4 procenta , uvedla již dříve firma.

Většina velkých obchodních řetězců v Česku v poslední době zlepšila hospodaření. Ahold v letošním prvním čtvrtletí zvýšil zisk o 75 procent na sedm milionů eur (zhruba 189 milionů korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
před 2 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánovčera v 21:50

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánovčera v 18:22

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026
Načítání...