Zákon o elektronické evidenci tržeb se v pátek dostal opět na poslanecké stoly, tentokrát už ve třetím, tedy závěrečném čtení. Zákonodárci ODS a TOP 09 už předem avizovali, že jsou připravení na rozsáhlé obstrukce - sněmovnu začali v pátek blokovat už při debatě o možných změnách programu. Po 4,5 hodinách diskuzí nad změnami sněmovna nakonec projednávání evidence nezahájila.
- Původně ministerstvo plánovalo spustit elektronickou evidenci tržeb od 1. ledna 2016.
- Posléze resort avizoval polovinu února, aby následně termín znovu posunul na začátek dubna.
- Nejnověji stojí v itineráři tučně údaj červenec 2016.
„Já věřím tomu, že se nám podaří přesvědčit opozici. Možná to bude trvat déle, než jsme předpokládali, ale my jsme připraveni vznášet argumenty během toho třetího čtení v příštích dnech do Vánoc tak, abychom přesvědčili opozici a umožnila nám tento zákon schválit,“ uvedl ještě před pátečním jednání předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek.
Elektronická evidence tržeb je klíčový zákon ministra financí Andreje Babiše (ANO) a vláda ji považuje za jednu ze svých priorit. Během pátečního jednání Babiš dokonce prohlásil, že ANO bude prosazovat, aby byl zákon o elektronické evidenci tržeb schválen dřív než rozpočet. Ten čeká závěrečné čtení 9. prosince, pokračování sněmovního jednání i s evidencí tržeb ale přijde na řadu pouze jeden den předtím - 8. prosince.
Podle předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury by se ale rozpočet neměl používat k nátlaku na opozici. „My jsme proti tomu rozpočtu, takže pokud by nebyl schválen a Česká republika by hospodařila podle rozpočtového provizoria, tak je to dobrá zpráva, protože tam ty výdaje jsou prostě nižší, nedošlo by k nárůstu zejména provozních výdajů a personálních výdajů, které my oprávněně kritizujeme,“ uvedl.
Pravice: K hlasování zřejmě nedojde
V přínosy elektronické evidence tržeb ale nevěří pravicová opozice, která si na třetí čtení přichystala velké obstrukce. „Nepředpokládám, že bychom se dostali k hlasování. Budeme opravdu důkladně vysvětlovat v čem je elektronická evidence tržeb špatná, protože vládní poslanci nechtějí poslouchat argumentům opozice, tak my tu naši argumentaci, věcnou argumentaci, podložíme i zkušeností lidí,“ uvedl už ve čtvrtek předseda ODS Petr Fiala.
A s blokováním sněmovny začala opozice už při debatě o změnách programu. Jednací řád sice vymezuje čas na vystoupení poslanců v debatě o programu na pět minut, to ale neplatí pro poslance s takzvaným přednostním právem. A právě této výjimky, do níž spadají i předsedové poslaneckých klubů a v určitých situacích také jejich místopředsedové, zástupci opoziční pravice využili.
„Je vidět, že opozice zvolila zajímavý obstrukční přístup, kdy navrhuje jiné body do programu, aby se elektronická evidence tržeb vůbec nezačala projednávat,“ okomentoval to Faltýnek a dodal, že strategii, jak zdržování zastavit, koalice nemá. Nezbývá než počkat, až padnou všechny návrhy k případným změnám programu, dodal.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že obstrukce při schvalování programu mu přijdou „hodně mimo“.
„Domnívám se, že obstrukce v téhle podobě, kdy znemožňuje parlamentní jednání, tak už se dostává do rozporu s duchem ústavy. Ta má totiž podle článku šest umožňovat politická rozhodování podle vůle většiny, samozřejmě při ochraně menšin. Ale takovýto obstrukční postup už paralyzuje parlament,“ uvedl právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Wintr.
Zbyněk Stanjura i Petr Fiala nicméně odmítli, že by tímto způsobem jednání sněmovny blokovali. Jsou na to ale prý připraveni. Zopakovali také, že pokud by se koalici podařilo zákon stejně protlačit, tak jakmile budou ve vládě oni, ihned ho zruší.
Konec šedé ekonomiky, nebo zatížení podnikatelů?
Zatímco vláda tvrdí, že evidence tržeb omezí šedou ekonomiku a zvýší výběr daní, pravice varuje před zatížením poctivých podnikatelů. Finančně nákladné bude podle nich už jen samotné pořízení speciálních pokladen.
Zavedení elektronické evidence tržeb by se mělo od počátku, tedy od léta 2016, týkat restaurací, hotelů a stravovacích služeb a celkem by tak měla ovlivnit 60 tisíc podnikatelů. O čtvrtletí později by měly tržby evidovat i firmy v oblasti velkoobchodu a maloobchodu, tedy dalších zhruba 250 tisíc podnikatelů.
O rozšíření systému na další odvětví by měla rozhodnout následně vláda. Doprovodný zákon k návrhu pak snižuje sazby DPH za stravovací služby z 21 na 15 procent a zavádí jednorázovou slevu pět tisíc korun pro všechny poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kterým v daném roce vznikla povinnost evidovat tržby.
