Praha – Finanční krize, která již donutila pětici zemí eurozóny požádat o pomoc ze zahraničí, bude mít možná další oběť. V ohrožení se nově ocitá Slovinsko. Zatímco ještě v lednu si Slovinsko na trzích půjčovalo za méně než 5 %, dnes se úrokové výnosy z desetiletých dluhopisů šplhají k 6,5 %, tedy k úrovni, kdy země jako Irsko, Řecko nebo Portugalsko vzdaly snahu o svoji záchranu a požádaly o pomoc z Bruselu. Co srazilo na kolena zemi, která jako první z postkomunistických států přijala euro a jíž se dařilo nejrychleji přibližovat svou ekonomickou úroveň Západu?
Slovinsko podle vzoru Kypr
Za viníka slovinské krize nelze považovat euro ani vysoké dluhy. Podobně jako na Kypru stály u jejího zrodu banky. Díky vyhlídkám na brzké členství v eurozóně začaly do slovinských bank v první dekádě nového milénia ve velkém přitékat peníze ze zahraničí. Velikost slovinského bankovního sektoru se díky tomu mezi lety 2003 a 2011 zdvojnásobila a dosáhla zhruba 1,5násobku HDP země.
Banky si ovšem s přílivem peněz nedokázaly poradit. „Polostátní banky s nízkou úrovní regulace poskytovaly úvěry jako na běžícím pásu a zadluženost v realitním sektoru kvůli tomu podle OECD výrazně narostla - poměr dluhu ke kapitálu se vyšplhal na 315 %. I kvůli tomu teď pochybné úvěry tvoří skoro 20 % HDP a 62 % všech půjček v sektoru realit,“ popsal hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
V důsledku toho dramaticky narostly ztráty slovinských bank. Například Nova Ljubljanska banka, která je největším poskytovatelem půjček v zemi, vykázala za rok 2012 ztrátu ve výši 275 milionů eur. Šlo přitom již o čtvrtý záporný výsledek v řadě za sebou. Nova Kreditna Banka Maribor zase loni prodělala 205 milionů eur a nesplnila ani požadavky Evropské centrální banky na kapitálovou přiměřenost.
Poslední ránu pak Slovinsku zasadila nedávná kyperská krize, která přiměla investory sledovat nejen úroveň veřejného dluhu, ale i zadluženost bankovního sektoru. „Finanční trh si spočítal, že Slovinsko je podobně jako Kypr malá ekonomika s velmi nemocným bankovním sektorem. V důsledku toho přestaly trhy Slovinsku půjčovat, protože je vyhodnotily jako problémový stát,“ popsala ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.
Z posledního prodeje pokladničních poukázek, tedy krátkodobých dluhopisů, se Slovinsku podařilo získat jen 56 milionů eur, což odpovídá jen zhruba polovině původně plánované sumy 100 milionů eur. To vyvolává obavy, že země nebude schopná refinancovat dluhopisy v hodnotě 900 milionů eur splatné v červnu ani získat více než miliardu eur, kterou bude podle OECD potřebovat na záchranu svých bank.
Prvotřídní rating krizi navzdory
Překvapivé je, že přes rostoucí zadlužení bankovního sektoru a prudký nárůst výše úroků, které musí platit ze svého dluhu, se Slovinsko stále těší přízni ratingových agentur. Moody’s, S&P a Fitch, tedy tři hlavní ratingové agentury, drží jeho hodnocení stále v investičním pásmu. Jak si to vykládat? Může jít o další příklad selhání hodnotitelů? „Ratingové agentury neodhadly, co se stane v Řecku, neohodnotily správně situaci Kypru a nyní ani pružně a rychle neodhadují to, co se stane ve Slovinsku,“ míní ekonom Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny Jan Jedlička.
Čekání na zázrak
Slovinští politici tvrdí, že země zvládne zachránit svůj bankovní sektor sama a nebude potřebovat pomoc od eurozóny ani Mezinárodního měnového fondu. Snížit zadlužení bankovního sektoru jim má pomoci zřízení takzvané špatné banky - v českém ekvivalentu Konsolidační banka. Podle slovinské premiérky Alenky Bratušekové by na ni mohly začít tamní banky převádět první špatné úvěry v červnu. Celkem by se tak měly zbavit půjček v hodnotě kolem 7 miliard eur. „Špatná banka je nejlepším nástrojem pro řešení krize ve Slovinsku,“ tvrdí ekonom Jan Jedlička.
Přesto se ale obává, že ani to Slovinsku nakonec nepomůže. „Slovinští politici se budou snažit do poslední chvíle zachovat si tvář a udržet důvěryhodnost země a budou se snažit přesvědčit investory, aby jim skutečně půjčili. Nicméně domnívám se, že situace Slovinska je už tak vážná, že nakonec budou muset požádat o pomoc eurozónu a MMF,“ očekává Jedlička. „Řešení slovinské krize je otázkou důvěry,“ navazuje Šichtařová. „Pokud by se Slovinsku podařilo uchlácholit finanční trh natolik, že by uvěřil tomu, že si dokáže pomoci samo, potom by to mohlo alespoň dočasně fungovat. Problém je ale v tom, že důvěra je na bodu mrazu, a to ve mně vzbuzuje podezření, že se to nakonec nepodaří,“ míní ekonomka.
Komu smrtící ránu
Pád Slovinska by navíc mohl evropskou krizi dále vyostřit. V bezprostředním ohrožení by se tak mohla znovu ocitnout například Itálie. Krize by se navíc mohla začít šířit i mimo eurozónu - další pomoc by tak mohlo potřebovat například Maďarsko, které MMF zachraňoval již v roce 2008. „Maďarsko rozhodně není zdravou ekonomikou, a pokud se zhorší ekonomická situace v Evropě, může to vyhrotit problémy Maďarska natolik, že znovu začne jednat s MMF o obnovení půjčky,“ upozornil Jedlička.
V neposlední řadě pak příklad Slovinska hlasitě připomíná, že krize může ohrozit i ty země EU, jejichž státní dluh v poměru k HDP je hluboko pod průměrem EU. Podle posledních údajů Eurostatu z letošního ledna činí slovinský dluh 48,2 % HDP. To může být alarmující i pro Českou republiku - ta má podle stejného zdroje dluh na úrovni 44,9 % HDP.
Fakta o Slovinsku
- HDP Slovinska tvoří jen zhruba 0,2 % HDP Evropské unie.
- V roce 2012 HDP Slovinska propadl o 2,3 procenta.
- Státní dluh činí 48 % HDP, v důsledku recese a problémů bankovního sektoru však může podle Institutu mezinárodních financí do roku 2015 vystoupat na 80 % HDP.
- Velikost slovinského bankovního sektoru se odhaduje na 1,5násobek tamního HDP.
- Hodnota špatných úvěrů odpovídá zhruba 20 % slovinského HDP.
