Praha - Vláda schválila návrh na zachování daňového zvýhodnění nafty pro zemědělce. To mělo být letos zrušeno, zůstane ale na loňské úrovni, kdy zemědělci dostali zpět asi 1,3 miliardy korun. Kabinet také souhlasil s vázáním výdajů v letošním rozpočtu ve výši asi pěti miliard korun. Pokud se nepřihodí nějaké mimořádné události, mělo by to vést ke snížení plánovaného schodku státního rozpočtu, který má letos dosáhnout 112 miliard.
„Vláda se dnes shodla, že v souladu s koaliční smlouvou se k tzv. zelené naftě vrátíme ještě letos. Bude připravena novela zákona o spotřební dani a vracíme se k podpoře na stejné úrovni jako v roce 2013. Byli bychom rádi, kdyby byl zákon účinný již letos. První možný termín je 1. červenec,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Zemědělci tak dostanou zpět 40 procent daně u klasické motorové nafty a 57 procent u směsné nafty s bio příměsí.
Pokud změna zákona úspěšně projde legislativním procesem, měla by roční výše vratky dosáhnout zhruba 1,28 miliardy korun. Bude-li možné vratku uplatňovat až od června, odhaduje resort zemědělství její hodnotu na 0,85 miliardy korun.
Sobotka zdůraznil, že většina států EU daňové zvýhodnění uplatňuje, čeští zemědělci by tedy byli na společném unijním trhu znevýhodněni. Podle aktuální analýzy ministerstva zemědělství slevu neposkytují pouze Rakousko, Bulharsko, Nizozemsko a Slovensko.
Dalším argumentem vlády je férovost. Spotřební daň z nafty míří totiž mimo jiné na opravu silnic, na kterých traktory nebo kombajny nejezdí tolik jako auta a kamiony. Méně se tak podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) podílejí na opotřebení komunikací.
Zelená nafta jednomyslně
Předseda vlády upřesnil, že pro návrh hlasoval kabinet jednomyslně, jen ministr financí Andrej Babiš (ANO) se kvůli možnému střetu zájmů hlasování zdržel. Babiš je totiž majitelem Agrofertu, který by zvýhodnění u nafty rovněž využíval. To ministr Jurečka – před vstupem do politiky úspěšný soukromý zemědělec – střet zájmů odmítl. Svou firmu už převedl na manželku a, jak podotkl, o vrácení části spotřební daně loni nežádal. Ani jeho manželka prý nehodlá letos o slevu požádat.
Návrat zelené nafty vítají kromě vládních stran také komunisté. Vládě nicméně vytýkají, že s plánem přišla pozdě. „Návrat vratky od 1. července je vzhledem k legislativním lhůtám velmi ohrožen. Na druhou stranu zase náklady na naftu jsou pro zemědělce v letním období obrovské. Kdyby ta vratka byla například až od 1. září, tak ve skutečnosti už to zemědělský rok pořádně nepostihne,“ upozornil v Interview ČT24 předseda KSČM Vojtěch Filip.
Kalousek: Otevírá to dveře daňovým únikům
Vláda Petra Nečase v roce 2012 v rámci úsporných opatření zelenou naftu úplně zrušila. Zemědělci poté na protest v řadě regionů zpomalovali svými stroji dopravu na silnicích. Nečasův kabinet následně své rozhodnutí zmírnil, ukončení daňového zvýhodnění o rok odsunul a pro rok 2013 pouze snížil vratku z původních 60 na 40 procent. Tato 40procentní vratka nyní bude pokračovat.
„Znovuzavedení zelené nafty je systémovým krokem zpátky, který zkomplikuje správu daně, zvýší administrativní náklady státu a především otevře obrovský prostor k daňovým únikům,“ reagoval na rozhodnutí Sobotkova kabinetu místopředseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Vláda by podle něj měla sáhnout raději k podpoře formou dotací.
Podle exministra Kalouska není náhoda, že tzv. zelenou naftu prosadil kabinet, ve kterém sedí dva ministři se zkušenostmi z podnikání v zemědělství. Kalousek tím narážel právě na šéfa resortu financí Babiše a jeho kolegu Jurečku.
Vázáním provozních výdajů stát ušetří
Koaliční tým se rovněž vyslovil pro vytvoření pětimiliardové rozpočtové rezervy, která by měla na konci roku umožnit snížení plánovaného deficitu státního rozpočtu ze 112 na 107 miliard korun. Těchto pět miliard bude v rozpočtu de facto zmrazeno – úřady je nebudou moci utratit bez souhlasu vlády. Jedná se o peníze, které byly původně určeny zejména na provozní výdaje ministerstev obrany a vnitra a státní záruky.
Václav Franče, analytik Raiffeisenbank
„Pět miliard není mnoho, ale může to hrát roli, aby se vláda bezpečně dostala pod tři procenta HDP (Maastrichtská kritéria). Těch 107 miliard je očekávaný deficit. Jak to bude opravdu, ovlivní výběr daní a kondice ekonomiky. Konečný deficit v roce 2013 byl například o dost lepší, než se předpokládalo (deficit 81 miliard místo plánovaných 100 miliard).“
Maastrichtská kritéria
- Kritérium cenové stability (cenová stabilita a průměrná míra inflace, která se neliší o víc než 1,5 procenta od tří států s nejlepšími výsledky ohledně cenové stability).
- Kritérium veřejného deficitu (schodek veřejných financí k hrubému domácímu produktu nepřekročí 3 procenta).
- Kritérium veřejného dluhu (poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu nepřekročí 60 procent).
- Kritérium stability kurzu měny a účasti v ERM II (stabilní kurz pro poslední dva roky).
- Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb (průměrná dlouhodobá úroková sazba nepřekračuje o více než 2 procentní body úrokovou sazbu tří států s nejlepšími výsledky v této oblasti).
Více o kritériích čtěte na stránkách České národní banky
Kabinet také rozhodl, že převede pardubickou společnost Explosia pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Za výrobce trhavin a střeliva dosud zodpovídalo ministerstvo financí, které řídí ministr Babiš. Explosia je přitom závislá na dodávkách surovin od chemičky Synthesia, kterou ovládá Babišův Agrofert. Ministr proto kvůli možnému střetu zájmů prosazoval převedení akciové společnosti, která od roku 2002 patří státu, pod jiný resort.
