Rozkolísané dodávky penicilinu trvají nejen v Česku už rok. I letošní podzim a nástup respiračních chorob se tak odehraje v kulisách nedostatku některých léků. K řešení problému s nedostatkem léčiv má přispět i zavedení výroby penicilinu v Česku, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Výroba by se podle něj měla spustit do roku a půl. Dalšími hosty byli členka sněmovního výboru pro zdravotnictví Iveta Štefanová (SPD) a viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek.
Z aktuálních otevřených dat Státního úřadu pro kontrolu léčiv (SÚKL) vyplývá, že dětské antibiotikum Ospen a základní penicilinová antibiotika v posledních měsících chyběla nejcitelněji. „Problém řešíme a myslím si, že jej řešíme velmi úspěšně,“ okomentoval Válek.
Řešení problémů s dodávkami léků podle něj zajistí pět bodů – zákon, který již umožnil na výjimku dodávku v Česku neregistrovaných léků, zvýšení konkurence firem na trhu s léčivy, zajištění jejich výroby v České republice, projednávaná novela zákona o léčivech a zvýšení počtu dodavatelů mimo Evropu.
Zásadní je podle něj nastartování výroby chybějících látek v Česku, jednání jsou podle něj zatím velmi úspěšná. „Pevně věřím, že v průběhu příštího roku budu moct informovat pana premiéra, ministra obchodu a vládu o tom, že jednání byla úspěšná a že během roku, roku a půl, se tady spustí výroba léků,“ řekl Válek.
„Ministerstvo zdravotnictví a já osobně uděláme maximum pro to, abychom dostali výrobu penicilinu do České republiky,“ dodal.
Penicilin se v tuzemsku vyráběl už od čtyřicátých let dvacátého století v Roztokách u Prahy a pražských Dolních Měcholupech, výroba ale byla postupně ukončena. V současné době antibiotika dodávají do Česka firmy ze Slovenska, Slovinska, Rakouska nebo Německa.
Také díky výjimce bylo do Česka dovezeno „víc než sto tisíc balení antibiotik, dovezli jsme několik set tisíc kusů léků“, řekl Válek. Přiznal však, že i přesto v některých lékárnách nebyla importovaná léčiva dostupná, což připsal problémům s distributorskou sítí. „To je obrovský problém, obrovská chyba. Je katastrofa, že musí lidé obvolávat lékárny,“ prohlásil.
Řešením by podle něj měla být novela zákona, která distributorům ukládá povinnost dodávky do všech lékáren – včetně těch malých. Veřejně dostupné by měly být také informace o dostupnosti jednotlivých položek v lékárnách.
Příčiny výpadku léků v Česku jsou podle Štefanové známé. „Druhá věc je, zda se řeší,“ poznamenala. Domnívá se, že pokud se ministerstvu podaří splnit pět kroků, které vyjmenoval Válek, dojde ke zlepšení situace. „Ale otázka je, zda se splní,“ uvedla.
Válkova snaha o navrácení výroby penicilinu do tuzemska je podle ní „novinkou“, kterou vítá. „Čím dříve, tím lépe. To pro nás bude znamenat částečnou soběstačnost,“ uvedla. Dlouhodobý výpadek penicilinu vede k tomu, že lékaři musí předepisovat antibiotika druhé volby. „Vznikají tak neskutečnou rychlostí rezistentní kmeny. A tato situace už se nedá zpátky vrátit,“ upozornila.
Změna ve vedení úřadu pro kontrolu léčiv
Jednání ministerstva o tuzemské výrobě je podle Mrozka dobrou zprávou z dlouhodobého hlediska. „Ale potřebujeme řešit situaci teď, tento podzim,“ poznamenal. „Já třeba nechápu, když máme elektronický recept, proč když předepisuji pacientovi lék, který u nás není dostupný, proč mi to ten systém nenahlásí,“ popsal.
Ideální by podle něj bylo, pokud by přímo lékař mohl v některé lékárně látku zarezervovat a pacient by si ji poté vyzvedl. Podle Válka je problém ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv, který „ochotu být vstřícný vůči lékařům, lékárnám a pacientům (…) nijak neposunul“. „Musí dramaticky lépe spolupracovat,“ dodal.
Řešením podle ministra má být výměna ve vedení úřadu. Jeho nová ředitelka Kateřina Podrazilová nastoupila ve čtvrtek, vystřídala Irenu Storovou, která byla v čele instituce pět let. Podle Válka má půlroční zkušební lhůtu na to, aby nastartovala potřebné změny.
„Mít jednoduché, rychlé a kvalitní informace o tom, který lék chybí (…), mít informace o tom, kde lék je – pro zdravotníka i pro pacienta, a daleko víc komunikovat s lékárnickou komorou,“ vyjmenoval úkoly pro novou ředitelku úřadu. „Pokud se to nepodaří, bude vypsáno nové výběrové řízení,“ řekl Válek.
Navýšení přesčasů lékařů chce Válek zrušit
Problémem českého zdravotnictví není jen aktuální nedostatek medikamentů, ale také personálu. Debatu rozproudila novela zákoníku práce, kterou minulou neděli podepsal prezident Petr Pavel. Umožňuje, aby lékaři odpracovali až 832 hodiny přesčasů ročně. Dosud šlo o polovinu, 416 hodin za rok.
„Zákon je velice nešťastný,“ okomentoval předpis Mrozek. Podle něj udělil „políček našim lékařům“. Novela podle něj neřeší současnou situaci a nadále jen „počítá s tím, že lékaři budou trávit téměř veškerý svůj čas v nemocnicích“.
S tím podle Mrozka nesouhlasí mladí lékaři. „Já je v tom úplně podporuji. Nechtějí udělat tu chybu, kterou jsme udělali my, že jsme se plně obětovali pro zdravotnictví. Obětovali jsme své rodiny, neviděli jsme vyrůstat své děti, netrávili jsme Vánoce s rodinou,“ popsal.
Podle Štefanové, která pro zákon hlasovala, nepřinesla novela dramatickou změnu, pouze otevřela téma, které se dlouhodobě neřeší. „Naše zdravotnictví se nachází v takovém stavu, že nejsme schopni zákon dlouhodobě dodržovat. Novela otevřela to téma,“ uvedla.
Ministr zdravotnictví chce nyní spolu s poslancem Vítem Kaňkovským (KDU-ČSL) předložit ve zrychleném projednávání do sněmovny novelu zákoníku práce, která schválené navýšení přesčasové práce lékařů zruší.
„Situace se musí vyřešit a musí se vyřešit co nejdřív,“ řekl. Poslední změna platí od 1. října, podle Válka by se vrátit do původního stavu mohla od ledna.
Současně podle něj probíhá „extrémně intenzivní jednání“ o zachování výjímky pro 24hodinové směny. V nemocnicích bude od října podle zákoníku práce možné plánovat pouze dvanáctihodinové směny, potom bude muset mít lékař nejméně jedenáct hodin nepřetržitého odpočinku. Už v týdnu potvrdil i premiér Petr Fiala (ODS), že Česko o výjimce na 24hodinové směny s Evropskou komisí jedná.
„Chceme vrátit stav do toho, jak to bylo v původním zákoníku práce,“ uvedl Válek. Ministr řekl, že se pod pozměňovací návrh nepodepsal ani oni, ani žádný z členů TOP 09. „Od začátku jsem upozorňoval na rizika s pozměňovacím návrhem. Ukázalo se, že rizika opravdu byla tak velká, jak jsme se někteří obávali,“ prohlásil.
S ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) je podle Válka na změnách v zákoníku shoda.
Zároveň chce šéf resortu zdravotnictví „využít situace a udělat pořádek v platových třídách“, jejichž počet chce zredukovat. „K tomu nepotřebuji Poslaneckou sněmovnu, to je nařízení vlády. Já to předložím panu ministrovi a myslím si, že by to mělo od 1. ledna 2024 bez problému fungovat,“ řekl.
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle něj chystá další úpravu zákoníku práce, kam by se poté měly promítnou další úpravy platových tříd ve zdravotnictví.
Stárnutí zdravotníků
Tuzemské zdravotnictví se potýká též se stárnoucí populací lékařů. Například mezi praktiky pro děti i dospělé je nejvíce lékařů ve věkových kategoriích od 60 do 69 let a nad 70 let. Stárnou ale také zdravotní sestry, 60 let jich přesáhlo necelých čtrnáct procent.
Problém podle Válka ministerstvo řeší. Oslovilo hejtmany, aby kraje razantně navýšily počty studentů zdravotnických škol. „Dobrá zpráva je, že zájem o studium je velký,“ popsal Válek odezvu z krajů. Do systému vzdělávání podle něj také přibyly obory, které zjednodušují možnosti získání vyšší kvalifikace, což se má týkat zejména zdravotních sester.
To je podle Štefanové dobrým krokem. „Ale rozhodně to je jenom jedna malá část řešení,“ řekla. Zdravotnická povolání obecně se podle ní potýkají se snižující se atraktivitou pro případné zájemce o tuto práci. Zároveň již současní zdravotníci pracovní poměry více opouštějí.
„Nejenom z nemocnic do privátů nebo do zahraničí, ale opravdu i mimo zdravotnictví. A to se týká zejména sester,“ podotkla. Atraktivita povolání podle ní může vzrůst nejen s mzdami, ale například i s dalšími benefity, jakou jsou lázeňské pobyty.
Dojít podle Válka má také ke kompletní digitalizaci zdravotnictví. „Aby se nemusely pořád přepisovat zprávy, žádanky,“ řekl. „Až se vrátím do své nemocnice, nechci dělat papíry,“ dodal.
