Lékaře není možné k přesčasům nad stanovený limit nutit, sloužit je nemusejí, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nedovede si představit, že by v současné situaci napjatého trhu práce lékaře za odmítnutí přesčasů nad limit někde propustili. Reagoval tak na výzvy části lékařů k neschválení novely zákoníku práce, která ve zdravotnictví víc přesčasů umožňuje. Někteří doktoři to kritizují a odmítají víc hodin sloužit. Umožnění přesčasové práce navíc po dohodě má pokrýt zajištění péče v zařízeních, kde personál chybí. Opoziční ANO je proti novele.
Lékaři přesčasy nad limit sloužit nemusejí, odráží Jurečka kritiku novely. ANO ji odmítá celou
„Ani teď, ani touto novelou nikdo nikoho nemůže nutit sloužit přesčasové hodiny. (…) Vždycky lékař rozhoduje o tom, jestli přesčas bude, nebo nebude sloužit. A pokud mu podmínky ze strany zaměstnavatele nevyhovují, tak na pracovním trhu je dnes taková poptávka po lékařích, že si neumím představit, že by nějaký představitel nemocnice toto chtěl vynucovat za cenu toho, že mu lékař třeba i odejde za jiným zaměstnavatelem,“ uvedl ministr.
Řekl, že výjimku s umožněním více přesčasových hodin ve zdravotnictví mají i okolní státy a většina zemí EU. Podle Jurečky se v Česku využívala už dřív, pak se ze zákoníku odstranila a nyní se tam vrací.
Podle projednávané novely zákoníku práce může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat za rok nejvýš 150 hodin přesčasů, a to maximálně osm hodin týdně. Na dalších přesčasových hodinách se spolu musí dohodnout. Přesčas je možné pracovat nejvýš 26 týdnů po sobě, kolektivní smlouva může dobu vymezit až na 52 týdnů.
Na hraně zákona
Umožnění více přesčasů po dohodě se týká zdravotnictví, což odmítá část lékařů, hlavně mladších. Šéf sněmovního sociálního výboru a lékař Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) už dřív prohlásil, že využívání přesčasů přes dohody je na hraně zákona. Podotkl ale, že teď není k dispozici jiný nástroj, aby se péče v některých místech kvůli chybějícím zdravotníkům nemusela omezovat. Záviset bude na vedení nemocnic a odborech, jaké podmínky dohodnou. Problém je nutné řešit do budoucna, zdůraznil Kaňkovský. Ministra práce k řešení vyzval také Senát.
„Nejsem ten, kdo je schopen vyřešit problémy zdravotnictví. My jsme otevřeli možnost využívat tohoto nástroje (více přesčasů), pokud bude vůle a shoda mezi lékařem a zaměstnavatelem,“ řekl Jurečka. Podle něj mají řešení hledat hlavně ministerstva zdravotnictví a školství.
Novela zákoníku práce nemá mezi parlamentními stranami bezvýhradnou podporu. Pro návrh umožnit zdvojnásobení počtu hodin přesčasů u lékařů na 832 hodin ročně a možnost tisíce hodin přesčasů u záchranářů se v anketě vyslovili členové sněmovního výboru pro zdravotnictví z vládní KDU-ČSL a opoziční SPD. Za Piráty je pro náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic. Proti návrhu bude opoziční hnutí ANO, sdělil člen výboru za tuto stranu Kamal Farhan.
Pokud novela projde, zástupci Sekce mladých lékařů České lékařské komory v pondělí pohrozili, že přestanou od 1. prosince sloužit dobrovolné přesčasy. Do výzvy se zapojily čtyři tisícovky z 20 tisíc lékařů sloužících v nemocnicích. Podle většiny politiků oslovených ČTK změna zajistí spravedlivější odměnu lékařů pracujících na přesčasy a adekvátnější pracovněprávní ochranu. Zmínili také, že návrh výjimky má platit pět let a dlouhodobé řešení má přinést ministerstvo zdravotnictví. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v pondělí novinářům řekl, že je připravený se s nespokojenými lékaři kdykoliv sejít.
Farhan se v úterý nechal slyšet, že změna je pro ANO nepřijatelná. „Práce lékaře vyžaduje vysokou míru odpovědnosti a soustředění a navyšování jejich zátěže je i hazardováním se zdravím lidí. Je patrné, že buď je tato vládní parta zcela odtržená od reality, nebo je to další forma jejich cynismu vůči lidem. Rozhodnutí mladých lékařů chápeme a mají naší podporu,“ konstatoval. Zmínil, že Válek se zainteresovanými o problému nejednal. „Přitom nejen mladí lékaři mu dávali dostatečně dopředu najevo, že s tímto navýšením také nesouhlasí,“ upozornil Farhan.
Možné řešení nedostatku zdravotníků
Za Piráty je podle Pavlovice klíčové udržet kvalitní lékařskou péči pro pacienty. „Je třeba, aby lékaři měli k výkonu profese ty nejlepší podmínky a nebyli přepracování. Novela zákoníku práce narovnává praxi, kdy vysoký počet přesčasových hodin nemá oporu v zákoně a poskytovatelé zdravotnických služeb předpisy různě a složitě obcházejí. Nový limit umožní legální navýšení přesčasových hodin lékařů, nicméně, a to je důležité, je dobrovolný. Je to pouze možnost,“ zdůraznil.
Místopředsedkyně zdravotního výboru Karla Maříková (SPD) považuje změnu za možné řešení nedostatku zdravotního personálu. Zmínila časté řetězení práce na dohody, které někdy bývají s lékaři sjednávány za účelem překračování stávajících limitů přesčasů. „K tomu však dochází, protože zdravotnická zařízení nemají jak personálně pokrýt služby. Rozšíření přesčasové práce umožní zaměstnavatelům i zaměstnancům tyto hodiny odpracovat na standardní pracovní smlouvu,“ uvedla.
Lékař: Podporu cítíme i od pacientů
„Z lékařské obce máme (na výzvu) veskrze pozitivní reakce, lidé jsou rádi, že se konečně tento obrovský problém řeší a že měl někdo odvahu vyjít na veřejnost s pravdou, které si nebyli všichni vědomi či nebyli ochotni si ji přiznat,“ řekl ve večerním vysílání ČT24 předseda Sekce mladých lékařů České lékařské komory Jan Přáda. Dodal, že podporu zdravotníci cítí i od mnohých pacientů, kteří podle něj vnímají, že se jich toto téma dotýká.
Oproti tomu politici podle Přády reagovali spíše vyhýbavě. „Doufám, že se to brzy změní, protože bychom o tom s nimi rádi diskutovali,“ doplnil. Doufá, že si ministr zdravotnictví najde čas na jednání. Přáda upozornil, že pokud se situace ve zdravotnictví bude nadále ubírat podobným směrem jako doposud, řada pracovníků z něj odejde. Problém je podle něj třeba řešit nyní, ne za několik let.
Podle členky sněmovního zdravotnického výboru Michaely Šebelové (STAN) jsou politici připraveni jednat. „Ty přesčasy jsou dobrovolné, nikdo k nim lékaře nemůže nutit. Pokud přesčasy nebudou chtít sloužit, budeme se na to muset v rámci systému adaptovat a dobrat se takové shody, aby se našlo řešení přijatelné jak pro zdravotníky, tak pro zajištění kvality a dostupnosti péče pro pacienty,“ zdůraznila poslankyně.
Problém vnímá jako dlouhodobý, dosud podle ní docházelo k obcházení zákoníku práce uzavíráním už zmíněných dohod o provedení práce či dalších ujednání. „Navrhované řešení (novelu zákoníku práce) nepovažuji za optimální, ale v danou chvíli bylo jediné možné na stole,“ konstatovala Šebelová.