Vláda ve středu schválila předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, počítá se schodkem 235 miliard korun. Příjmy by měly být 1,899 bilionu a výdaje 2,134 bilionu korun, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Premiér Petr Fiala (ODS) doplnil, že tato dohodnutá výše schodku není konečná, bude se pohybovat mezi ve středu schválenými 235 miliardami a 270 miliardami korun, které vláda minulý týden stanovila jako strop pro výši deficitu. S rekordním rozpočtem má hospodařit obrana, v jiných resortech se ale poměrně výrazně škrtalo, což se některým ministrům nelíbí.
Stanjura upozornil, že výše příjmů a výdajů se ještě bude měnit po zpracování srpnové makroekonomické prognózy ministerstva financí (MF). O konkrétní podobě rozpočtu se podle něho ještě povede politická debata. Vláda ho schválí do konce září, v říjnu začnou nejdůležitější zákon roku projednávat poslanci.
„Jsou to předběžné návrhy příjmů a výdajů jednotlivých kapitol, jednání teprve začnou,“ řekl Stanjura o schváleném materiálu. Úředníci nyní podle něj rozpracují schválené mantinely podle rozpočtových kapitol, na jejich základě budou nejprve jednat ekonomičtí náměstci jednotlivých ministerstev a poté konečnou podobu rozpočtu projednají přímo ministři.
Fiala zdůraznil, že jednotliví ministři nebudou chodit vyjednávat na ministerstvo financí o penězích pro svou kapitolu, ale vláda bude o podobě rozpočtu jednat jako tým. Podle něj taková debata přispívá k odpovědnému chování všech ministrů. Také sdělil, že chce, aby vláda nevyužila zmíněný strop výše deficitu 270 miliard korun.
„Vláda stanovila v rámci rozpočtového výhledu maximální výši schodku na příští rok ve výši 2,75 procenta HDP, což v přepočtu podle těch dnešních údajů by se pohyboval někde kolem těch 270 miliard korun. My se samozřejmě budeme snažit, aby ten deficit byl nižší, a o tom budeme jednat v příštích měsících,“ prohlásil Fiala.
„Vláda nechápe jedno – oni nerozumí tomu, že mají příjmy. Že mají strašně moc peněz v evropských fondech, ještě za období 2014 až 2020 je tam ještě 200 miliard, které by měly dotéct do konce roku 2023. A my jsme jim vlastně vybojovali 980 miliard na to další období 2022 až 2027,“ sdělil dříve předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Armádní výdaje mají rekordně stoupat
V porovnání s letošním rokem pracuje návrh rozpočtu na příští rok s příjmy o 29,1 miliardy nižšími a výdaji o 89,1 miliardy nižšími. O 39,6 miliardy korun rostou výdaje na důchody. Už do prvního návrhu státního rozpočtu na příští rok napsalo ministerstvo financí některé priority, například rekordní růst armádních výdajů o 48 miliard korun. Česko by tak mělo na obranu znovu dávat dvě procenta HDP, ke kterým se zavázalo v NATO. Resort obrany má tak příští rok hospodařit s rekordním 160miliardovým rozpočtem. Letos to je 112 miliard.
„Víme, že máme něco výjimečného, víme také to, že v jiných resortech se škrtá, nám se přidává. Budu se snažit, abychom finanční prostředky byli schopni utrácet smysluplně,“ řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Opozice je k tomu skeptická. „My jsme neviděli od armády nějakou hlubší koncepci, co by vlastně armáda měla do budoucna dělat, jak by měla vyzbrojovat,“ poznamenal místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
Většina ministrů přicházejících ve středu ráno na Úřad vlády s prvním návrhem rozpočtu na příští rok nesouhlasila. Nelíbil se jim hlavně fakt, že ministerstvo financí navrhlo v jejich resortu poměrně výrazné škrty. Třeba školství by kvůli dosažení plánovaného schodku muselo ušetřit 29 miliard korun. Průmysl patnáct miliard a místní rozvoj víc než třináct a půl miliardy.
„To je skoro až úsměvné, protože takový rozpočet moje ministerstvo vůbec nemá. Jsou to peníze, které jsou na kofinancování,“ prohlásil před jednáním ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Je jasné, že tenhle návrh nevyjadřuje politické závazky vlády. A určitě se výrazně promění, takže já ho neberu úplně vážně ve vztahu ke školství,“ dodal ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Kromě toho ministerstvo financí navrhlo třeba roční zmrazení plateb státu zdravotním pojišťovnám a také pokles výdajů na výzkum a vývoj o desetinu. „Pokud nebudeme investovat do vzdělávání, vědy, výzkumu a investic, tak si zaděláváme na další problémy z hlediska rozpočtu do budoucna,“ varovala před jednáním vlády ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09).
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) už před měsícem varoval před plánem škrtat v platech státních zaměstnanců. Kabinet ve středu rozhodl, že nebude v rozpočtu na příští rok snižovat tarifní platy státních zaměstnanců o pět procent, jak původně zvažoval, ale ponechá je na úrovni letošního roku.
Jak se do rozpočtu promítne úsporný balíček?
Do schváleného návrhu zatím nejsou započítány výdaje kryté půjčkou z Národního plánu obnovy, upřesnilo později MF. Návrh naopak zohledňuje dopady balíčku ke konsolidaci veřejných financí, na jehož podobě se vláda dohodla v květnu.
Za hlavní část úsporného balíčku v příštím roce vláda považuje snížení výdajů. Skoro 46 miliard mají přinést škrty v dotacích, především pro velké firmy v průmyslu a zemědělství. Na provozu úřadů se má ušetřit šest miliard, na platech ve veřejné sféře bezmála deset miliard.
Na příjmové straně má skoro dvanáct miliard už příští rok přinést zavedení nemocenského pojištění. Další miliardy stát získá z vyšší daně z nemovitosti nebo omezením daňových výjimek, například školkovného. Víc peněz získá také z odvodů OSVČ nebo lidí, kteří si vydělávají v režimu dohody o provedení práce.
Víc vláda plánuje získat díky daním z tabáku, hazardu a lihu. Naopak změny DPH podle ministrů ve výsledku vynesou státu o dvě miliardy míň než letos. Místo tří sazeb chce kabinet zavést jen dvě.
Plánovaný schodek je nižší než ten letošní
Plánovaný schodek 235 miliard korun je o 60 miliard nižší, než jaký plánuje kabinet pro letošek, kdy je schválený deficit rozpočtu 295 miliard korun. Národní rozpočtová rada ale vyjádřila pochybnosti o jeho udržení v této výši, podobně se vyjadřují i ekonomičtí analytici nebo opozice. Ke konci května byl schodek 271,4 miliardy korun. Stanjura ve středu řekl, že příští týden začne vláda jednat o dodatečných úsporách v letošním roce, které by pomohly k lepšímu rozpočtovému saldu. Dohodu očekává v polovině července.
Ve středu schválený materiál stanovuje také výhled na schodek v dalších dvou letech. V roce 2025 by podle něj měl stát hospodařit s deficitem 200 miliard korun, o rok později by se měl schodek snížit na 175 miliard, uvedlo MF. Stanjura řekl, že tak vláda splní svůj závazek snížit do konce svého funkčního období schodek pod tři procenta HDP.
„To je na oznámení, že se ministerstvo ruší“
„Nepřál bych si, abychom šli nad plánovaných 270 miliard, záleží ale také na makroekonomických výhledech. Pokud se bude snižovat míra inflace, tak vestavěné stabilizátory v řadě předpisů – jsou to důchody, sociální dávky, tak nemusí být aktivovány a výdaje nemusí být vynakládány. Bude se to ještě odvíjet od toho, jaké budou predikce vývoje české ekonomiky,“ konstatoval ve večerním vysílání ČT24 senátor za ODS Zdeněk Hraba.
Exministryně pro místní rozvoj a místopředsedkyně sněmovny Klára Dostálová (nestr. za ANO) se domnívá, že vláda deficit 235 miliard překročí, spíš by se přikláněla k už zmiňovaným 270 miliardám.
„Zastavím se u své kapitoly, která je mi nejbližší, což je ministerstvo pro místní rozvoj. Tam už tomu opravdu nerozumím, protože celý resort má rozpočet zhruba 22,5 miliardy, z toho 19 miliard jsou evropské fondy a tři a půl miliardy na všechno ostatní. A pan ministr (financí Stanjura) jim chce vzít 13,6 miliardy – to je na oznámení toho, že se ministerstvo pro místní rozvoj ruší,“ uvedla Dostálová.
