Návrhy rozpočtových úspor, o kterých aktuálně jednají vládní strany, se týkají také školství. Koalice mimo jiné zvažuje, jestli neušetřit peníze zrušením devátých tříd základních škol. Místo toho by mohlo vzniknout několik povinných ročníků na středních školách. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je nutné jednat o širší koncepci vzdělávacího systému. Politici nyní debatují také o možnostech zvýšení týdenního počtu hodin takzvané přímé pedagogické činnosti, tedy doby, po kterou kantor přímo vyučuje.
Peníze ve školství by mohlo ušetřit zrušení devátých tříd nebo více odučených hodin pedagogů
Vláda chystá změny ve školství (zdroj: ČT24)
„Otevírá se debata o tom, jak má být dlouhá povinná školní docházka v moderní společnosti a zda je správně nastaven poměr mezi dobou, kterou děti stráví na základní a střední škole, a to je diskuze o zrušení deváté třídy,“ řekl premiér. Dodal ale, že je v tom na úplném začátku.
„Myslím si, že některá ta témata jsou trochu vytržené detaily z mnohem širšího problému, o kterém budeme muset v případě mého jmenování vážně debatovat,“ uvedl ministr pro evropské záležitosti a kandidát na ministra školství Mikuláš Bek (STAN). Dodal, že se jedná například právě o deváté třídy základních škol.
„Devátá třída je z většiny opakování, je tam jen minimum rozšiřujícího učiva,“ komentovala učitelka ze Základní školy Pod Žvahovem v Praze Katrin Sedláčková.
Ředitel školy Jan Horkel dodal, že se to týká zejména češtiny, angličtiny nebo matematiky. „V ostatních předmětech to tak není, tam je učivo natěsnáno, je tam toho hodně, a v těhle předmětech se skutečně učí až do poslední chvíle deváté třídy,“ řekl.
Místo devítky povinné dva roky na střední
Právě možnostmi zrušení deváté třídy se teď část politiků zabývá. Podle zástupců ODS by ji mohly nahradit povinné dva roky na střední škole. Změna by měla být součástí větší reformy. „Je potřeba otevřít debatu o efektivitě devátého ročníku, protože připravovat se jeden rok na přijímací zkoušky je absolutně neefektivní, i to je ten důvod, proč se musíme nad tím zamyslet,“ míní členka sněmovního školského výboru Renáta Zajíčková (ODS).
Podle předsedy poslaneckého klubu lidovců Marka Výborného je to však otázka několika let. „Jsme připraveni k odborné veřejné debatě, ale to je tak zásadní evoluční krok v rámci českého školství, že se o tom můžeme bavit v horizontu nejdříve šesti, sedmi či osmi let,“ uvedl.
Kolik hodin má učitel učit?
V rámci možných úspor se diskutuje o zvýšení počtu hodin, které učitelé tráví přímou pedagogickou činností. Ta je teď například na základních školách 22 hodin. Finanční dopad by se i v souvislosti s dalšími změnami odvíjel právě od tohoto navýšení.
„Toto opatření se nabízí, je potřeba ho pečlivě zvážit tak, aby potom nebyl problém sestavit rozvrhy hodin v jednotlivých školách,“ konstatoval šéf poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. Bek přiznává, že na to zatím nemá finální názor.
Poslanci minulý týden schválili, že na platy učitelů by mělo jít od příštího roku tolik, aby jejich výdělky mohly odpovídat 130 procentům průměrné mzdy. Teď ještě návrh posoudí Senát.
„To považuji trochu za blamáž v kontextu, že slibovali učitelům navýšení, aby se ukázalo, že se nejedná o navýšení, ale jde to ruku v ruce i s navýšením té pracovní doby,“ reagovala členka školského výboru sněmovny Jana Berkovcová (ANO).
S návrhy nesouhlasí ani odbory. „Kvalita vzdělávání závisí na tom, jak se učitel na hodinu připraví, a potom zpátky k tomu přidat nějakou dobu, kdy tu hodinu de facto zhodnotím,“ uvedla místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová.
Pokud by se počet hodin zvýšil, muselo by se podle odborů říct, co jiného učitelé dělat nemají.
Průměrný plat učitelů je něco přes 48 tisíc
Žádný jiný obor nepotřebuje tolik státních zaměstnanců jako školství. Z bezmála půl milionu všech pracovníků ve veřejné sféře je pedagogů skoro dvě stě tisíc, tedy 40 procent. Dalších 77 tisíc pracovníků představují školníci, kuchaři nebo personál na úklid. I proto se každá změna v rozpočtu výrazně projeví.
Průměrný plat všech pedagogických pracovníků loni činil 45 154 korun hrubého měsíčně. Přímo u učitelů se tento údaj zvedl na 48 204 korun, což je 120 procent průměrné mzdy. Vládní slib má výdělky zvednout až na 130 procent. Nepedagogičtí pracovníci dostavají průměrně 26 a půl tisíce měsíčně.