Vladimír Balaš (STAN) skončí na vlastní žádost ve funkci ministra školství. Důvodem jsou podle něj dlouhodobé zdravotní problémy. Seznam Zprávám řekl, že má přetrvávající potíže po prodělání covidu-19. Poslanecký mandát si zatím ponechá. Rezignaci příští týden projedná vedení hnutí. Podle šéfa resortu vnitra a předsedy STAN Víta Rakušana by Balaše mohl minimálně dočasně ve funkci nahradit současný ministr pro evropské záležitosti a stranický kolega Mikuláš Bek. Ten nominaci přijal. Balaš je ministrem zhruba tři čtvrtě roku, od konce loňského června.
„Prostřednictvím předsedy STAN Víta Rakušana jsem dnes (ve čtvrtek, pozn. red.) požádal předsednictvo STAN o uvolnění z funkce. Toto rozhodnutí musí ještě schválit celostátní výbor hnutí STAN,“ sdělil Balaš. Rakušan o tom podle něj bude neprodleně informovat premiéra Petra Fialu (ODS). „Důvodem jsou zdravotní problémy dlouhodobějšího rázu, které mi bohužel v posledních týdnech nedovolovaly se věnovat agendě ministra školství tak, jak bych sám chtěl,“ zdůvodnil svůj odchod ministr. Poděkoval také svým vládním kolegům za dosavadní spolupráci a svému nástupci popřál mnoho úspěchů.
Balaš Seznam Zprávám řekl, že o odchodu z funkce uvažoval už od začátku roku. „Měl jsem covid, který neprobíhal úplně jednoduše, a mám teď zdravotní problém, který přetrvává. Ten problém je sice pod kontrolou, ale jasněji bude v září,“ uvedl ministr. „Cítím se vyčerpaný a potřebuji se dát zdravotně dohromady. A resort školství potřebuje opravdu velké nasazení. Nejsem si jistý, že bych tu energii měl,“ doplnil. O tom, že by odešel také ze sněmovny, zatím neuvažuje. „Musím říct, že práce ministra je opravdu výrazně fyzicky náročnější než práce poslance,“ řekl serveru. „Ale uvidíme v září, jak se dám dohromady,“ dodal.
Bek nominaci přijal
Balaš sdělil, že on sám Beka navrhoval jako svého nástupce. „A můj návrh byl velmi pozitivně přijat. Neumím si představit nikoho kompetentnějšího v téhle oblasti. Dlouhodobě se zabývá koncepcí vzdělávání a sdílíme stejné názory,“ zdůvodnil.
„Potvrzuji, ze Vladimír Balaš požádal o uvolnění z funkce, předsednictvo na svém jednání navrhlo na pozici ministra školství Mikuláše Beka. Dokud nominaci neschválí celostátní výbor hnutí, nebudeme situaci dále komentovat,“ informoval Rakušan prostřednictvím mluvčí STAN Sáry Beránkové. Doplnila, že výbor záležitost projedná příští týden. V pondělí by měl Balaš odcestovat do Spojených států na summit OECD. Tam by se měl zdržet do pátku. Mezitím by měl zasednout celostátní výbor STAN – pravděpodobně mezi pondělím a středou, sdělila redaktorka ČT Štěpánka Martanová, která situaci sleduje.
Bek na Twitteru napsal, že nominaci přijal. „Návrh ještě musí schválit celostátní výbor hnutí,“ doplnil.
Pavel chce mluvit s Fialou
„Pan předseda Rakušan mě o situaci předem informoval. Chápu důvody pana ministra Balaše a děkuji mu za dosavadní práci ve vládě a na ministerstvu školství. Další kroky učiním poté, co obdržím od předsedy hnutí STAN návrhy na nové členy vlády,“ uvedl Fiala.
Informace od Rakušana obdržel i prezident Petr Pavel. Očekává, že o vzniklé situaci bude mluvit i s Fialou po návratu premiéra z jeho cesty po Asii. „Jinak to komentovat nechci, je to čistě v působnosti premiéra,“ řekl Pavel při čtvrteční návštěvě Bruselu.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) uvedl, že Balaš byl dobrým šéfem resortu školství. Jeho rezignace je pro něj překvapením. To, že Balaš končí ve funkci, se prý dozvěděl z médií. „Pan kolega Balaš je zkušený člověk a řekl bych, že za těch několik měsíců i zkušený ministr,“ reagoval Nekula. Ocenil spolupráci, která podle něj byla přátelská.
Šéf resortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že důvodům Balaše rozumí. „A rozumím té situaci i z pohledu předsedy koaliční strany, protože sám jsem toto řešil zhruba před půl rokem,“ řekl. V říjnu na post ministryně životního prostředí rezignovala ze zdravotních důvodů Anna Hubáčková (za KDU-ČSL). Druhá výměna na ministerstvu školství podle Jurečky není optimální, nicméně situaci respektuje. „Myslím, že je důležité, že z informací, které mám, by se po potvrzení stranickými orgány STAN měl ministrem stát Mikuláš Bek, tak je tady poměrně dobrá kontinuita,“ podotkl. Podle něj jde o kompetentního člověka, který je navíc ve vládě od začátku a je ze stejné politické strany jako Balaš.
Ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09) se domnívá, že nyní je potřeba jednat s vysokými školami a dotáhnout zákon o pedagogických pracovnících.
Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda popřál Balašovi, aby se uzdravil a poděkoval mu za odvedenou práci. „Myslím, že na to, do jak složité pozice naskočil ve funkci ministra školství po odstoupení Petra Gazdíka (STAN), tak že ten tři čtvrtě rok zaslouží téměř absolutorium,“ komentoval Benda. Bek podle něj má pro post bezpochyby kompetence. „Ale je to opravdu věcí STAN, koho si navrhne,“ dodal.
„Pro české školství je to další katastrofální zpráva,“ zhodnotil krok místopředseda sněmovního školského výboru Zdeněk Kettner (SPD). Resort by podle něj potřeboval stabilní vedení, protože musí řešit řadu vážných problémů, v posledních letech naopak zažil časté střídání. „Ministři školství se střídají jak na běžícím pásu a vzhledem k tomu, jaké problémy teď české školství má, tak to neustálé střídání stabilitě a klidu rozhodně nepřispěje,“ řekl. Zároveň je přesvědčen, že na proces stanovení výše platů ve školství a nových vzdělávacích programů, o nichž se nyní debatuje, neměl ministr moc velký vliv, protože byl pod silným tlakem neziskových organizací a úředníků.
Balaš je podle něj velmi seriózní, má velký přehled o vysokoškolském prostředí, naslouchá a není konfliktní. „V tomto směru spolupráce s ním byla skvělá,“ podotkl Kettner. Beka označil za „docela neviditelného ministra“. „Bohužel mám pocit, že tím, že je opět z akademického prostředí, tak nebude mít úplně takový vhled do regionálního školství, kde jsou problémy momentálně asi největší,“ uvedl Kettner.
Vladimír Balaš, který byl rok ministrem školství, ale pak ohlásil rezignaci ze zdravotních důvodů, má za sebou kromě politické i bohatou akademickou a právnickou kariéru. Rodák z Prostějova je historicky spojen zejména s plzeňskou právnickou fakultou, u jejíhož vzniku stál, a potom ji v letech 1993 až 1999 vedl jako první děkan. Zároveň působil v Ústavu státu a práva Akademie věd a v letech 1994 až 2002 byl jeho ředitelem.
Poté, co v roce 1982 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, sbíral také praktické právnické zkušenosti na okresní prokuratuře Praha-západ. Jako specialista na mezinárodní právo absolvoval Balaš několik zahraničních pobytů. Ještě před revolucí byl v Moskvě, po ní v Ženevě a v Haagu. Ústavní právo a další právní obory studoval také ve Spojených státech v letech 1990 až 1991. Je spoluautorem několika významných publikací týkajících se mezinárodního práva – například Kursu mezinárodního ekonomického práva nebo Srovnávacího ústavního práva.
Zároveň se Balaš od 90. let angažoval v politice. Zprvu jen v té komunální jako plzeňský zastupitel, později neúspěšně kandidoval do Senátu, v roce 2021 byl zvolen do Poslanecké sněmovny. Jako člen STAN figuroval na sedmé pozici pražské kandidátky svého hnutí a Pirátů, ale díky preferenčním hlasům byl zvolen jako čtvrtý v pořadí. Zhruba o půl roku později, když rezignoval původní ministr školství ve Fialově vládě Petr Gazdík (STAN), vybralo si jej hnutí jako jeho nástupce. Když ovšem Balaše prezident Miloš Zeman jmenoval, netajil se výhradami k jeho působení v minulosti.
Kvůli podobným výhradám se ostatně Vladimír Balaš nestal ústavním soudcem. V roce 2003 ho nominoval tehdejší prezident Václav Klaus – jehož poradcem byl – ale senátoři byli proti. Zazněly při tom například pochybnosti o jeho účasti v kauze Investiční a poštovní banky. Vladimír Balaš jakékoli spojení s manažery zkrachovalé banky popřel.
Místopředseda sněmovního školského výboru Pavel Klíma (TOP 09) řekl, že ho Balašova rezignace mrzí. „Přesto, že na začátku jsme neměli úplně shodu na všech otázkách, v regionálním školství především, tak musím říci, že za ten necelý rok se spolupráce vycizelovala a byla skvělá,“ ocenil. Popřál Balašovi, aby se brzy uzdravil. Od příštího vedení si Klíma přeje stabilitu a předvídavost. „A doufám, že ministr Bek přesně toto může přinést,“ doplnil.
„Znám profesora Beka jako zkušeného rektora a znalého problematiky nejen vysokého školství. Byli jsme léta kolegové a očekávám konstruktivní spolupráci,“ sdělil předseda sněmovního školského výboru Ivo Vondrák (nezařazený, dříve ANO).
Místopředseda sněmovního školského výboru Marek Výborný (KDU-ČSL) popřál Balašovi brzké uzdravení. Podle něj se těžko hodnotí práce ministra, který byl ve funkci necelý rok. Balaš byl podle něj nicméně komunikativní. „Podařilo se posunout dál některé důležité zákonné normy, například novelu zákona o pedagogických pracovnících. Pevně doufám, že bude zítra (v pátek, pozn. red.) schválena v poslanecké sněmovně ve třetím čtení,“ řekl. Budoucí vedení resortu podle něj musí „napnout síly“ v revizi rámcových vzdělávacích programů. Bek je podle něj člověkem, který „nebude potřebovat žádných sto dnů hájení“. Výborný věří, že předání úřadu proběhne hladce.
Členka sněmovního školského výboru Jana Berkovcová (ANO) doufá, že Bek bude na novém resortu viditelnější. „Ten resort potřebuje výraznějšího a důraznějšího ministra,“ věří. Balaš podle ní nezanechal příliš velkou stopu. „Nicméně si myslím, že časté střídání ministrů v tomto resortu nepřináší nic dobrého,“ upozornila. Na schvalování podoby učitelských platů ale podle ní výměna mít vliv nebude.
Odbory a asociace: Bek má zkušenosti
Předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík řekl, že je rezignací překvapen. Komunikaci s Balašem například v kontextu zakotvení platů pedagogických pracovníků hodnotí pozitivně. „Opravdu byl v tomto otevřený, byť ty věci se třeba úplně nedojednaly tak, jak bychom si představovali,“ řekl.
To, že se garance platů bude nejspíše týkat pouze učitelů, dává za vinu tomu, že Balaš neměl tak silnou pozici, a to jak ve straně, tak ve vládě. „Nebyl ten, který by byl nositelem iniciativ. Spíše to potom rozhodl někdo jiný,“ poznamenal. Bek by podle něj mohl mít ve vládě vzhledem ke své delší politické dráze silnější pozici. Výhodou Beka by mohlo být rovněž to, že vedl jednu z největších univerzit v republice, doplnil šéf školských odborů.
Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce je nejdůležitější, aby nový ministr školství, který Balaše na postu nahradí, zachoval kontinuitu ve změnách ve školství a nyní připravované úpravy ve vzdělávání si vzal za své a dokončil je. Pro rozvoj českého vzdělávacího systému je nyní podle něj zásadní, aby nový ministr výrazně neměnil v současnosti nastavené směřování školské politiky.
Prezident Pedagogické komory Radek Sárközi na Balašovi ocenil to, že dobře zvládl půlroční české předsednictví v Radě EU, a to, že komunikoval se všemi zástupci školských organizací, aniž by některé z nich protežoval. Za minus jeho působení v čele resortu označil mimo jiné to, že pro školství nezískal dostatek peněz.
Šéf Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček řekl, že české školství čekají úkoly, které je třeba splnit, aby se vzdělávání rozvíjelo. Patří k nim mimo jiné digitalizace maturitních zkoušek či úprava oborové nabídky. Tyto problematiky se v Česku podle něj řeší už delší dobu a časté výměny ministrů jejich dokončení prodlužují. K novému ministrovi sdělil, že by měl mít schopnost prosadit požadavky škol a znát resort školství. Bek podle něj jakožto bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně zná oblast vysokého školství. Zda se orientuje i v tom regionálním, podle Zajíčka nyní nelze odhadnout.
Návrh Beka do čela resortu školství je dobrým rozhodnutím podle programového ředitele EDUinu Miroslava Hřebeckého. „Bek má zkušenost z vlády a po úspěšném evropském předsednictví celkem silnou pozici. Vedle terciárního školství, v němž působil před politickým angažmá, má vize i pro školství regionální,“ uvedl s odkazem na to, že Bek byl jedním ze spoluautorů kapitoly o vzdělávání volebního programu STAN.
Předseda Vysokoškolského odborového svazu Petr Baierl po novém ministrovi požaduje, aby byl shodně jako Balaš ochotný řešit situaci na univerzitách. Ty jsou podle něj podfinancované a zvláště na některých fakultách hrozí kvůli nízkým mzdám odchody pracovníků a možné protesty a stávky, avizoval.
Budoucnost ministerstva pro evropské záležitosti
„Zdraví máte jenom jedno. Ta práce je skutečně náročná, tak já to chápu,“ řekl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Bek je pode něj v oblasti školství kompetentní a prostředí zná. Dobré zkušenosti s ním prý Bartoš má nejen v evropské agendě, ale i v jiných. „Dávalo by mi to smysl. Pak je samozřejmě důležité, jakým způsobem se obsadí pozice ministra pro evropské záležitosti. Protože já si nemyslím, že ta agenda by měla končit či padat v souvislosti s tím, že Česká republika úspěšně předsedala Evropské unii,“ poznamenal.
O tom, že je post ministra pro evropské záležitosti nadále důležitý, je přesvědčen i Jurečka. „Pokud chceme být, a my chceme být, úspěšnou zemí v rámci Evropské unie i do budoucna, tak si musíme udržet to, že jsme schopni mít také člověka, který toto detailně sleduje a pomáhá ty přístupy koordinovat za všechny resorty,“ řekl.
Podle Deníku N by Beka na pozici ministra pro evropské záležitosti měl vystřídat náměstek šéfa diplomacie Martin Dvořák. Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) ale před čtvrtečním odletem do Rigy řekl, že o tomto přesunu zatím nic neví.
Ministerstvo pro evropské záležitosti zůstane Starostům. Piráti, coby jejich koaliční partner ve volbách, respektují, že si oba resorty ponechá STAN. „Nemám pocit, že by k nějakému přeskládávání mělo docházet,“ podotkl Bartoš.
Dosavadní ministr pro evropské záležitosti ve Fialově vládě Mikuláš Bek (STAN) udržuje „tradici“, že rektor Masarykovy univerzity zamíří poté, co skončí v čele školy, do vysoké politiky. A po ohlášené rezignaci Vladimíra Balaše jako druhý rektor v řadě přesedne do křesla ministra školství. O deset let dříve byl šéfem resortu školství i Bekův předchůdce ve funkci rektora Petr Fiala (ODS). Předchozí rektor Jiří Zlatuška má za sebou jedno volební období v Senátu (zvolen za Liberály.cz) a jedno v Poslanecké sněmovně (jako člen ANO).
Rodák ze Šternberka Bek vystudoval hudební vědu na Filozofické fakultě nynější Masarykovy univerzity (tehdy Univerzita J. E. Purkyně) a na Univerzitě Karlově, poté působil na Univerzitě Palackého, Univerzitě Karlově a nakonec na Masarykově univerzitě. Od roku 1999 vedl Ústav hudební vědy brněnské Filozofické fakulty, od roku 2004 byl prorektorem Masarykovy univerzity a v letech 2011 až 2019 rektorem.
Ještě předtím, než skončil v čele univerzity, vstoupil do vysoké politiky, když byl v roce 2018 zvolen do Senátu Parlamentu České republiky, zprvu jako nestraník za STAN, později do hnutí vstoupil. Když na podzim 2021 vznikala Fialova vláda, STAN si jej vybralo za ministra pro evropské záležitosti a jako takový se významně podílel na českém předsednictví v Evropské radě ve druhém pololetí 2022.
Do funkce ministra pro evropské záležitosti jmenoval Mikuláše Beka tehdejší prezident Miloš Zeman, s nímž měl historicky pošramocené vztahy. Poté, co Bek nenechal Zemana vystoupit na Masarykově univerzitě před parlamentními volbami na podzim roku 2013 – s argumentem, že byl prezident čestným předsedou Strany práv občanů Zemanovců, která měla tehdy ambici vstoupit do sněmovny – odmítl Zeman Beka pozvat na ceremoniál k 28. říjnu. To vyvolalo pobouření i dalších rektorů, kteří později – když se nepozvání Beka opakovalo – vesměs přestali do Vladislavského sálu chodit také. Když ale Bek navštívil Miloše Zemana před jmenováním ministrem, uvedl, že se k vzájemným sporům nevraceli a debata že byla nekonfliktní, týkala se nadcházejícího předsednictví v EU.
Mikuláš Bek nebyl sice členem KSČ, ale v roce 1988 se stal kandidátem členství. V listopadu 1989 kandidaturu zrušil a stal se jedním ze zakladatelů stávkového výboru na Filozofické fakultě UK.
Kauza Dozimetr
Balaš byl jmenován do funkce ministra školství loni 29. června. Vystřídal tehdy Petra Gazdíka (STAN), který podal rezignaci kvůli svým kontaktům s obviněným podnikatelem Michalem Redlem z kauzy Dozimetr.
Balaš byl v 90. letech prvním děkanem nové právnické fakulty v Plzni. Jako pedagog působil také na Univerzitě Karlově a Jihočeské univerzitě. V minulosti byl také šéfem poradců bývalého prezidenta Václava Klause, který ho v roce 2003 navrhl na člena Ústavního soudu. Senátoři s tím ale tehdy nesouhlasili.
Bek byl v letech 2011 až 2019 rektorem brněnské Masarykovy univerzity a jako pedagog pracoval také na Univerzitě Karlově v Praze a Univerzitě Palackého v Olomouci.
