Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) se rozhodla ze zdravotních důvodů rezignovat na vládní funkci. Do čela resortu životního prostředí navrhli lidovci jmenovat svého místopředsedu Petra Hladíka, o němž se jako o kandidátovi na post mluvilo už minulý rok.
O nominaci šéf KDU-ČSL Marian Jurečka už hovořil s premiérem Petrem Fialou (ODS). V úterý chce Jurečka telefonicky informovat prezidenta Miloše Zemana, přeje si, aby se s nominantem setkal. Uvedl, že by to bylo možné zvládnout v příštím týdnu.
Fiala na Twitteru uvedl, že mu je odchodu Hubáčkové velice líto. „Její rozhodnutí ale plně chápu a přeji jí brzké uzdravení,“ napsal. Připomněl, že Hladík se věnuje životnímu prostředí dlouhodobě, jeho práci zná i z jeho působení v Brně. Hladíkovu nominaci ze strany KDU-ČSL respektuje a podle toho bude dál postupovat.
Hubáčková na tiskové konferenci uvedla, že ji čeká operace a po ní čtyři až šest měsíců rekonvalescence, což mimo jiné omezí její schopnost cestovat. Považuje to za vážnou překážku zejména v době českého předsednictví EU. Poděkovala, že mohla KDU-ČSL ve vládě stejně jako v Senátu reprezentovat.
Prezident zmínil Hubáčkovou nedávno mezi šesti ministry, které by na Fialově místě vyměnil. Hubáčková jako host pořadu Události, komentáře řekla, že ji to neurazilo, naopak jí to prý přišlo snad i jako jemná pochvala.
Zmínila, že tlaky na pozici ministra pro životního prostředí jsou v současnosti velké nejen kvůli energetice. „Od mého nástupu jsem procházela jednou krizí za druhou. Nejprve covid, pak válka na Ukrajině a s tím spojená energetická krize, požár v Hřensku…,“ vyjmenovala seznam záležitostí, kterým během svého působení v pozici ministryně čelila.
Za své úspěchy označila třeba vyjednání společné zemědělské politiky. „Jsem přesvědčena, že jsme také dobře vyjednali smlouvu o Turówu. Pak jsme zjednodušovali dotační programy, aby byly blíže občanům, třeba kotlíkové dotace. Podařilo se mi připravit, co jsem si předsevzala, což byla ústavní ochrana vody,“ podotkla. Svému nástupci prý nemusí předávat žádné rady, protože si je jistá, že bude pokračovat v jejích krocích.
Hladík vnímá tři výzvy
Hladík měl možnost stát se ministrem životního prostředí před rokem při sestavování kabinetu po sněmovních volbách, ale rozhodl se zůstat v Brně, kde zastával post primátorčina náměstka a kde má rodinu. V pondělí uvedl, že ho nyní o nasazení požádala Hubáčková. „Téma životního prostředí je jedním z pilířů křesťansko-demokratické politiky na celém světě a já osobně se několik posledních let životnímu prostředí věnuji opravdu intenzivně,“ řekl.
Ve funkci ministra vnímá Hladík tři výzvy. Je podle něj třeba přiblížit obnovitelné zdroje a možnosti úspor co nejvíce lidem, motivovat obce k energetické soběstačnosti, spolupracovat s občany a firmami. A ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu připravit pravidla komunitní energetiky. Na Twitteru mimo jiné uvedl, že si uvědomuje naléhavost celé situace. „Teď, když celá Evropa prochází transformací energetiky a Česká republika předsedá Radě Evropské unie, je důležité, aby odchod paní ministryně neohrozil fungování ministerstva. S velkou pokorou a respektem proto tuto žádost přijímám,“ uvedl.
„Myslím, že to nebude nějaká dramatická obsahová změna (na postu ministra životního prostředí, pozn. red.),“ uvedl ve vysílání ČT24 politolog Lukáš Valeš. Byl to právě Hladík, jenž pro koalici Spolu připravoval agendu programu životního prostředí a jeho ekologickou část.
- Narodil se 28. září 1984, vystudoval projektové řízení na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity a nyní zastává funkci prvního náměstka brněnské primátorky a místopředsedy KDU-ČSL. Je ženatý a má pět dětí.
- Měl možnost stát se ministrem životního prostředí už loni při sestavování kabinetu Petra Fialy (ODS) po sněmovních volbách, ale rozhodl se zůstat v Brně ve funkci primátorčina náměstka. V předsednictvu KDU-ČSL má v kompetenci životní prostředí, komunální politiky a Mladé lidovce.
- Do KDU-ČSL vstoupil v roce 2010, později stál tři roky v čele Mladých lidovců. V březnu 2019 byl zvolen novým místopředsedou KDU-ČSL, v lednu 2020 funkci na mimořádném sjezdu strany obhájil, stejně tak jako na sjezdu strany v dubnu 2022.
- Během studia sbíral pět měsíců zkušenosti na pracovní stáži v Portugalsku, po škole pracoval jako projektový manažer a konzultant. V roce 2010 byl zvolen zastupitelem městské části Brno-sever, po volbách v roce 2014 také zastupitelem města Brna. Od roku 2015 byl místostarostou městské části Brno-sever, tuto pozici opustil poté, co se v roce 2016 stal prvním náměstkem primátora. V roce 2018 obhájil pozici prvního náměstka primátorky města Brna, do jeho gescí patřilo školství a sport, rodinná politika a zdravotnictví, životní prostředí a územní plánování a rozvoj. V nedávných komunálních volbách byl brněnským lídrem kandidátky KDU-ČSL a STAN, členství v zastupitelstvu obhájil, stal se opět i členem zastupitelstva Brno-sever.
Vaňková: Odchod Hladíka nebude mít vliv na povolební vyjednávání
Hladíkova nominace nebude mít podle primátorky Brna Markéty Vaňkové (ODS) vliv na harmonogram vyjednávání o koalici v Brně. Politička je jednička vítězné ODS s TOP 09 ve volbách v moravské metropoli. „Na proces vyjednávání a harmonogram, jak jsem ho předestřela, to žádný vliv nemá. Budeme prostě dál vyjednávat se všemi subjekty, jak bylo v plánu. Zejména bych chtěla popřát paní ministryni Hubáčkové brzké uzdravení. Ohledně Petra Hladíka jsem ráda, že se rozrostou řady ministrů o dalšího člověka z Brna,“ řekla Vaňková.
Vaňková s Hladíkem měli neshody před volbami například při prezentování témat, Hladík se také do Vaňkové opřel před volbami na sociálních sítích kvůli její odpovědi, že chce jednat po volbách se všemi.
Vaňková uvedla, že očekává, že KDU-ČSL se STAN informují ODS s TOP 09 ohledně nominace Hladíka na ministerstvo na koaličních vyjednáváních. „Je možné, že z jejich strany dojde ke změnám informací, které nám podali. Koalice není o jedné osobě, ale o subjektech jako celku. Já jsem počítala s tím, že pokud vznikne koalice s KDU-ČSL, bude Petr Hladík mým prvním náměstkem,“ přiblížila Vaňková.
Volby v Brně nyní vyhrála ODS s TOP 09 se ziskem šestnácti mandátů mezi pětapadesáti zastupiteli. Druhé ANO má třináct mandátů, třetí KDU-ČSL deset. Šest mandátů má SPD, Trikolora a Moravané, čtyři Piráti a po třech ČSSD a také Zelení s Žít Brno.
