Učitelé by mohli mít ze zákona plat v průměru na úrovni 130 procent průměrné hrubé mzdy od příštího roku. Vliv na konkrétní výši mezd jednotlivých pedagogů ale budou mít ředitelé škol. Počítá s tím návrh koaličních poslanců k novele školského zákona, kterou ve čtvrtek sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. Poslanci také poslali do finálního kola projednávání novelu zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Sněmovna naopak ráno neprojednala kvůli absencím členů vlády i poslanců ani jednu ze čtveřice písemných interpelací. K interpelacím se však vrátila odpoledne.
Původní vládní návrh k novele školského zákona počítá s tím, že objem peněz na platy učitelů by byl stanoven na nejméně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v Česku vždy za předminulý rok. Podle koaliční úpravy by celková výše finančních prostředků na platy učitelů měla od příštího roku představovat „v měsíčním průměru na jeden úvazek učitele nejméně 130 procent průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství“.
Zákon by podle Marka Výborného (KDU-ČSL) garantoval minimální objem platových prostředků pro učitele na danou školu či školské zařízení podle počtu učitelů i dalších pedagogických pozic. Zůstává plně v kompetenci ředitele školy, jak tento garantovaný objem platů v tarifní a nadtarifní složce rozdělí, dodal Výborný.
Předmětem sporu mezi poslanci bylo zavedení možnosti, aby jako kvalifikovaní učili i odborně vzdělaní nepedagogové, s čímž nesouhlasí asociace děkanů vysokoškolských fakult a některé učitelské spolky. Poslanec SPD Zdeněk Kettner navrhl zrušení této části novely, která podle něj povede k „deprofesionalizaci učitelství“. Jana Berkovcová (ANO) požadovala, aby nepedagogové mohli učit jen na středních školách, nikoli na druhém stupni základních škol.
Poslanec STAN Jan Berki připomněl, že tito nepedagogové si budou muset pedagogické vzdělání podle novely doplnit, pokud budou chtít dál učit. Podle Jiřího Maška (ANO) by na to měli mít pět let. Karel Rais (ANO) by chtěl, aby pedagogické vzdělání mohly poskytovat jen univerzity, nikoli neziskové organizace nebo společnosti s ručením omezeným, jejichž absolventi podle něj „z větší části nic neumí a v podstatě si kupují vizitky“.
Novela by měla také posílit pravomoce ředitelů škol ve vztahu k metodám a prostředkům vyučování, které nyní vyučující mohou volit podle vlastního uvážení. Působnost provázejících učitelů chtějí poslanci rozšířit na účastníky studia pedagogiky pro učitele druhého stupně základní školy a učitele střední školy. K dalšímu vzdělávání učitelů doporučil výbor zařadit na návrh skupiny vládních poslanců vedle samostudia také neformální vzdělávání a sdílení zkušeností.
Vyplácení mezd za firmy v úpadku
Novela zákona o ochraně zaměstnanců podle úprav sociálního výboru zruší povinné pojištění agentur práce proti úpadku. Pozměňovací návrh prosadil Vít Kaňkovský (KDU-ČSL), podle kterého jde o „bič“ na legálně fungující agentury. Problémem jsou podle jeho zdůvodnění agentury, které nemají povolení a nesplňují podmínky odbornosti.
Ve čtvrtečním druhém čtení poslanci navrhli jen legislativní úpravu tohoto pozměňovacího návrhu. Zpravodajka novely Jana Hanzlíková (ANO) uvedla, že povinné pojištění proti úpadku bylo dříve oprávněné. „Praxí se zjistilo, že se míjí účinkem,“ podotkla.
„Motivem k úpravě této oblasti je dosažení optimální a dostatečné ochrany práv zaměstnanců platebně neschopného zaměstnavatele včetně eliminace možného zneužití dané právní úpravy,“ stojí v důvodové zprávě vládní novely. O peníze podle předlohy nebudou moci žádat lidé, kteří ve firmě měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl.
Nyní mohou zaměstnanci firem v platební neschopnosti získat za určitých podmínek od úřadu práce dlužnou mzdu za tři měsíce. Částka nesmí překročit 1,5násobek celostátní průměrné mzdy z předchozího roku. Rozhodující je termín, kdy věřitelé podali insolvenční návrh či kdy se vyhlásilo moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Jakmile se úřad práce o platební neschopnosti podniku dozví, vyvěsí informace na své úřední desce. Poté mohou pracovníci o peníze žádat do pěti měsíců a 15 dnů.
Lhůtu novela nemění. Upravuje ale její začátek. Nově by lidé mohli začít o peníze žádat poté, co se v rejstříku objeví oznámení o zahájení insolvenčního řízení a zveřejní ho úřad práce.
Pokud by žadatel dostal odstupné či jiné kompenzace, úřad práce by je od vyplácené částky odečetl. Peníze navíc by příjemce musel vrátit. O vyplacení dlužného výdělku by nově mohli žádat i agenturní pracovníci, pokud ho už nedostali z pojištění.
Interpelace
Dolní komora ráno nemohla kvůli nepřítomnosti zástupců kabinetu i poslanců ani jednu jednu ze čtveřice písemných interpelací. To rozhorčilo obdobně jako před týdnem předsedkyni opozičního klubu ANO Alenu Schillerovou. „Nová doba. Interpelovaní členové vlády nechodí na interpelace,“ komentovala situaci Schillerová. Uvedla, že rozumí tomu, že program členů vlády je složitý. „Ale je tady sněmovna a my máme právo se ptát. Ale my se nemáme ptát koho,“ řekla a vyžádala si za klub přestávku.
Ve čtvrtek měla sněmovna debatovat o interpelacích, které mířily na premiéra Petra Fialu, ministryni obrany Janu Černochovou (oba ODS) a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Fiala se omluvil kvůli zahraniční cestě, Černochová z pracovních důvodů a Rakušan z rodinných důvodů.
Poslanci se k interpelacím na přítomné členy vlády vrátili odpoledne. Válek na dotazy poslanců Karly Maříkové (SPD) a Lubomíra Wenzla (ANO) sdělil, že chce srovnat horní výši pokut za nelegální vývoz léčiv do zahraničí a za jejich nezavedení do evidence v lékárně. V současnosti se tyto hranice desetinásobně liší, což podle ministra zneužívají takzvaní reexportéři léků.
Na odpolední ústní interpelace byli přítomni i ráno omluvení Vít Rakušan s Janou Černochovou. Na dotazy poslanců odpovídal také ministr kultury Martin Baxa (ODS) či ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jurečka na dotaz Jany Hanzlíkové (ANO) řekl, že stanovování výživného na děti by mělo být více objektivní. Při jeho vyměřování by se podle něj mohla zohledňovat profese rodiče a její příjmová hladina nebo kraj, v němž žije. V tuto chvíli o tom prý jedná s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS).
Platy učitelů a ochrana zaměstnanců
Novela o pedagogických pracovnících má vést ke splnění vládního slibu, že průměrný učitelský plat bude na zhruba 130 procentech celostátní průměrné mzdy.
Předloha také zavádí pozici provázejícího učitele pro zvýšení kvality pedagogických praxí a systém uvádějících učitelů, kteří by po dobu dvou let podporovali začínající kolegy. Vysokoškoláci by navíc mohli učit po omezenou dobu tří let na druhých stupních základních škol a na středních školách i bez učitelského vzdělání..
Předloha o elektronických komunikacích navazuje nárok na slevu z tarifu telekomunikačních operátorů na pobírání příspěvku na živobytí. Lidem by už nestačilo dokládat nízké příjmy čestným prohlášením.
