Opozice neprosadila odvolání Pekarové Adamové z čela sněmovny

Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadila odvolání Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) z funkce předsedkyně sněmovny, stejně jako neuspěla s návrhem zařadit bod ohledně situace v České poště. Ztrátová pošta chce snížit počet poboček o 300 na 2900. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) opozici vzkázal, že pobočky měly být zavřené už dávno a současný koncept pošty se přežil.

Výsledek úterního hlasování se vzhledem k rozložení sil v dolní komoře předem očekával. Pro odchod Pekarové Adamové z čela dolní komory hlasovalo 72 opozičních poslanců. Potřeba bylo nejméně 85 hlasů. Proti návrhu na odvolání předsedkyně se vyslovilo 97 koaličních zákonodárců. Sněmovna před tím odmítla návrh zpravodaje Radka Vondráčka (ANO), aby poslanci rozhodovali tajně.

Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová vinila Pekarovou Adamovou z naprosté absence pokory ke sněmovně, opozici i obyvatelům, i když o ní šéfka TOP 09 mluvila v projevu po svém zvolení předsedkyní. „Pokora a nadstranickost zůstala zapomenuta,“ uvedla Schillerová. Pekarová Adamová má podle ní velkou odpovědnost za mnohdy vyhrocenou atmosféru mezi koalicí a opozicí. Lídr SPD Tomio Okamura vinil Pekarovou Adamovou i z údajného aktivismu. „Její ideologická zapálenost je srovnatelná snad jen se svazáky 50. let,“ řekl.

Pekarová Adamová se vůči výtkám ohradila. Uvedla, že když řídí schůze, vede ke kázni a k dodržování pravidel kteréhokoli z poslanců bez rozdílu. Předsedkyně dolní komory také míní, že některá její vyjádření jsou překrucovaná. Připustila však, že jako každý člověk není bezchybná.

Fiala se šéfky sněmovny zastal

Premiér Petr Fiala (ODS) se předsedkyně zastal slovy, že zvládá funkci výborně, nedopouští se žádných excesů a pracuje naprosto profesionálně. Je podle ministerského předsedy kompetentní političkou a důstojně reprezentuje parlament i celou zemi. „Má mou podporu i podporu všech stran naší koalice,“ uvedl.

Opozici vadil zejména postup Pekarové Adamové při sněmovním schvalování sporného zkrácení červnové valorizace důchodů. Při řízení schůze provázené rozsáhlými obstrukcemi stranila podle opozičních zástupců v některých případech vládnímu táboru. Pod návrh na odvolání předsedkyně sesbírali dostatečný počet poslaneckých podpisů, a to 82.

Juchelka se omluvil za Brázdila

„Umožnila jste, aby opozice byla absolutně zkrácena na svých právech,“ komentovala tehdejší události Schillerová. Okamura mluvil o údajném omezování demokracie. Pekarová Adamová argumentovala, že opoziční obstrukce se nesmějí změnit v destrukci. Marek Benda (ODS) pak upozornil na to, že všechna tehdejší rozhodnutí byla rozhodnutími celé sněmovny, její většiny.

Bouchání do lavic z koaličních řad pak vyvolala slova Milana Brázdila (ANO), který předsedkyni označil za zlého člověka. Poslanci ODS Bohuslav Svoboda a Pavel Žáček vyzvali Brázdila k omluvě. Z pozice místopředsedy frakce ANO pak zazněla od Aleše Juchelky.

Ze členů vedení sněmovny naposledy čelil návrhu na odvolání Okamura, a to v minulém volebním období, kdy byl místopředsedou. Předseda SPD tehdy čelil kritice kvůli svým výrokům o koncentračním táboře pro Romy v letech u Písku. Dolní komora ho z funkce místopředsedy sněmovny v březnu 2018 neodvolala, když neschválila návrh programu příslušné mimořádné schůze. 

Schillerová: Rakušan způsobil chaos

Poslanci se odpoledne ve více než dvouhodinové debatě zabývali úpravami programu své řádné dubnové schůze. Opozice se chtěla věnovat situaci v České poště. Ta chce kvůli snížení počtu poboček o tři sta k polovině roku zrušit 950 pracovních míst a dalších pět set míst škrtnout v logistické síti.

Podle předsedkyně klubu ANO Schillerové Rakušan způsobil chaos. „Nikdo neví, jak se rozhodlo o zrušení tří set poboček České pošty. Tají se analýza, na základě které se to provedlo. Nikdo neřešil, kam si lidé budou chodit pro důchody, proč třicetitisícová sídliště přijdou o vytížené pobočky,“ uvedla.

„Vyzýváme ministra vnitra, aby neprojednával ten projekt ohledně zrušení poboček a propuštění lidí,“ prohlásil předseda ANO Andrej Babiš v dolní komoře. „Pevně doufám, že se neruší pobočky, aby se ty nemovitosti prodávaly nějakým kámošům zase,“ doplnil a vyzval vládu, aby situaci ohledně pošty začala řešit s opozicí.

SPD odmítá rušení poboček i propouštění provozních zaměstnanců, řekl předseda hnutí Okamura. Vláda podle něj nechce dát peníze na zajištění základních služeb pro občany, zatímco dává peníze na Ukrajinu. „Jsme přesvědčeni, že Česká pošta je součástí služeb, které musí stát zajišťovat občanům,“ poznamenal.

„Ty pobočky už měly být zavřené dávno,“ podotkl Rakušan s tím, že pošta je ve ztrátě kontinuálně od roku 2018, a od té doby poklesl zájem o státem definované poštovní služby o čtyřicet procent. „Koncept České pošty, tak, jak funguje nyní, se prostě dávno přežil,“ prohlásil. K tomu, aby se definoval koncept nový, v minulosti dle Rakušana chyběla politická odvaha, protože jde o nepopulární krok vyvolávající negativní ohlasy.

„Na novém konceptu nyní naše vláda pracuje, a to samozřejmě budeme konzultovat i s opozicí,“ uvedl. Zapotřebí bude dle ministra změnit legislativní rámec fungování pošty. „Zvykli jsme si na to, že každý má poštu někde za rohem, i když jsme ji nepotřebovali,“ soudí ministr. Starostům, kterým se rušení poboček nelíbí, prý Rakušan rozumí. „Každé takové rozhodnutí bolí. Ale představa toho, že se rozjedem za starosty a dohodneme se s nimi, kterých tři sta poboček v rámci Česka bude zrušeno, je iluzorní.“

Opoziční poslanci chtěli jednat také například o možném zvyšování daní, o nedostatku některých léků, o aktualizovaném vládním programovém prohlášení a o zvýšení některých příspěvků na péči pro lidi se zdravotním postižením a o růstu rodičovského příspěvku. Sněmovna žádný z návrhů zákonodárců opozice s ohledem na koaliční většinu hlasů nepřijala.

Ochranu whistleblowerů poslanec označil za „bonzácký zákon“

I opoziční poslanci v úterním druhém čtení navrhli doplnění vládní předlohy, která se týká zákonné ochrany oznamovatelů protiprávního jednání před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů. Mohla by se vztahovat i na anonymní oznámení. Sněmovní ústavně-právní výbor už dříve doporučil rozšířit zákon o přestupky. Podle úpravy Marka Bendy (ODS) by se mělo jednat jen o závažnější přestupky s horní hranicí postihu nejméně 100 tisíc korun. 

Ochranu pro anonymní oznamovatele navrhli uzákonit Hana Naiclerová z vládního hnutí STAN i Radek Vondráček z opozičního hnutí ANO. Právní výbor se k takovému rozšíření postavil už dřív záporně. Pirát Jakub Michálek chce umožnit anonymní oznámení ve veřejném sektoru.

Pozornost vyvolal ve sněmovní debatě Milan Brázdil (ANO), který označil předlohu za „bonzácký zákon“. „Mluvíme o lidech, kteří zachraňují miliardy veřejných peněz, kteří zachraňují zdraví,“ oponoval Michálek. Sněmovna bude hlasovat o podobě předlohy nejdříve za dva týdny.

Do závěrečného kola se dostávají i jiné novely. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) by mohl mít v některých případech dle pozměňovacího návrhu pro účely své práce přístup k policejním odposlechům telekomunikačního provozu. Poslanci také chtějí doplnit do azylové novely změnu, podle níž ukrajinští uprchlíci budou muset nechat svá auta do konce roku zapsat do evidence vozidel. Má to zlepšit postižitelnost dopravních přestupků ukrajinských řidičů.

Nahrávám video
Události: Poslanci řeší výdaje na obranu
Zdroj: ČT

Zakotvení výdajů na obranu míří do finále

Před schvalováním je rovněž ve sněmovně zakotvení každoročního vynakládání aspoň dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní návrh zákona bude čelit návrhu na zamítnutí, který v úterním druhém čtení podalo opoziční hnutí SPD.

Zřejmě neuspěje, v branném výboru získala předloha podporu koaličních členů i zákonodárců opozičního hnutí ANO. O návrhu zákona, jenž má také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, budou poslanci hlasovat také nejdříve za dva týdny. Poslanci také zřejmě schválí rozšíření možností obyvatel k zapojení do obrany Česka.

Sněmovna již schválila vyslání až patnácti příslušníků vojenské policie na Ukrajinu. Budou moci pomáhat s vyšetřováním možných válečných zločinů. Souhlasila rovněž s vysláním dvou desítek instruktorů speciálních sil do Nigeru, kde budou působit jako poradci. Horní parlamentní komora schválila vládní návrh dvojice zahraničních misí už minulý týden. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 26 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...