Sněmovna podpořila vládní návrh zrušit více než deset tisíc nadbytečných právních předpisů, které jsou sice většinou platné, ale už se nevyužívají. Předloha nyní zamíří k posouzení ústavně-právnímu výboru.
Tyto předpisy se podle ministerstva vnitra mimo jiné stávají zátěží pro systém eSbírka, ve kterém by lidé měli mít v budoucnu možnost elektronicky vyhledat veškeré zákony a mezinárodní smlouvy v jejich závazné podobě. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že mezi rušenými předpisy je například zákon z roku 1919 o zrušení celibátu učitelek, zákon z roku 1924 o zrušení odměn udavačů daňových přestupků, zákon z roku 1930 o výrobě chleba a zákon o čtvrté pětiletce z roku 1966.
„Zrušením právního předpisu nebudou dotčeny právní vztahy, které na jeho základě již dříve vznikly. Tedy ani učitelky se po této právní úpravě nebudou muset obávat žádných neblahých konsekvencí,“ řekl ministr.
Poslankyně opozičního hnutí ANO Jana Mračková Vildumetzová předlohu ocenila, připomněla ale, že vznikala už v minulém volebním období. Zrušení několika stovek nadbytečných předpisů navrhovalo vnitro už v roce 2019, návrh schválila tehdejší vláda ANO a ČSSD, poslanci jej však do konce volebního období projednat nestihli. Letos proto vnitro navrhlo zákon znovu, tentokrát však na základě rozboru odhalilo několik tisíc nadbytečných nařízení.
Provozní příspěvky pro poslanecké kluby
Poslanecké kluby budou letos dostávat na svůj provoz stejné příspěvky jako loni, jak schválila ve středu sněmovna. Pevná částka bude činit 27 tisíc korun a základní částka na každého poslance zůstane 5845 korun. Za opoziční poslance je dotace ze zákona o třetinu vyšší, tedy 7599 korun.
Na plénu se stejně jako loni debatovalo o tom, zda má každý z pětice vládních klubů na pevnou měsíční částku nárok, nebo ne. Souvisí to s tím, že ODS, KDU-ČSL a TOP 09 kandidovaly v předloňských volbách v koalici SPOLU a Piráti v koalici se Starosty a nezávislými (STAN). „Ve volbách kandidovaly dvě koalice a mají mít dva poslanecké kluby,“ uvedla Mračková Vildumetzová. Peníze se podle ní vyplácejí v rozporu s právními předpisy.
Předseda klubu ODS Marek Benda takovou interpretaci odmítl. Poukázal na to, že problém se řešil už před dvěma desetiletími. Míní, že pokud strany a hnutí kandidují v přiznané, a nikoli v nepřiznané koalici, je nynější stav v pořádku a v souladu se zákony i zvyklostmi.
Zeměměřičská novela i novela drážního zákona
Poslanci rovněž kývli na zeměměřičskou novelu. Zeměměřičský úřad, spravující státní mapy a databázové údaje, tak zřejmě bude tyto informace poskytovat zdarma jako otevřená data. Předloha, kterou nyní dostanou k posouzení senátoři, uzákoní také vytvoření profesní České komory zeměměřičů. Komora má udělovat autorizace pro ověřování stavebních plánů nebo státních map.
V úvodním kole sněmovna podpořila novelu drážního zákona, která má zvýšit některá práva cestujících na železnici. Může například usnadnit přepravu handicapovaných cestujících nebo jízdních kol. Předloha kromě jiného rozšiřuje možnost všech cestujících koupit si jízdenku bez doplatku, pokud v železniční stanici není pokladna nebo například automat a ani jiný dostupný způsob, jak si jízdenku nebo přepravní doklad zakoupit. Jak ale upozornil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka, v tomto směru zachovává již existující stav v Česku. Novela také stanoví přestupky a pokuty za nedodržení nově zavedených povinností.
