Sněmovna ve středu hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun, zároveň jde ale o čtvrtý nejvyšší deficit v historii samostatného Česka. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. Ve druhém čtení přitom navrhli přesuny v celkovém objemu asi 119 miliard. Přidali mimo jiné 1,1 miliardy korun do školství na platy asistentů pedagogů. Opozice se svými návrhy změn v rozpočtu neuspěla.
Poslanci schválili státní rozpočet krátce před pátou odpoledne po téměř šesti a půl hodinách debaty. Pro rozpočet hlasovalo všech 96 přítomných poslanců stran vládní koalice. Poslanci opozičních hnutí ANO a SPD hlasovali proti. Schválený rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.
Vláda plánuje v příštím roce na daních a dalších odvodech vybrat bilion a 928 miliard. To je o 250 miliard víc než letos. Výdaje mají vzrůst o 170 miliard na rekordních dva biliony a 223 miliard. Vláda počítá s tím, že v dalších letech bude rozpočtové schodky postupně snižovat. Za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině.
Vedle nové stomiliardové dotace garantující lidem ceny energií v příštím roce nejvíc porostou výdaje na důchody. Celkem na ně plánuje kabinet poslat o 81 miliard víc než letos. Nejvyšší nové příjmy pak plánuje kabinet vybrat díky novému odvodu od výrobců elektřiny a díky dani z mimořádných zisků. Desítky miliard navíc má přinést sociální pojištění i DPH.
Kritika
Opoziční poslanci vládě v celodenní debatě vytýkali vysoký schodek i nedostatečnou pomoc lidem a firmám s cenami energií. Bývalá šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) předpokládá, že rozpočet bude nutné v příštím roce novelizovat.
„Sliby, jak bude vláda rozpočtově odpovědná, jak bude snižovat dluh, jak bude digitalizovat, snižovat počty úředníků, se po roce od zvolení vládní pětikoalice rozplynuly jako pára nad hrncem. Rozpočet pro rok 2023 je toho jednoznačným příkladem,“ prohlásila Schillerová. „Již dnes je zcela zřejmé, že budou chybět prostředky v každé oblasti,“ soudí nynější předsedkyně klubu ANO.
Schillerová s kritikou ve sněmovně nešetřila. „Rozpočet je na hranici legálnosti,“ řekla s odkazem na to, že odhady výnosů nové daně a odvodů podle ní „stojí na vodě“. Kritizovala nově zaváděnou daň z neočekávaných zisků i odvody z nadměrných příjmů za prodej elektřiny. Vláda podle ní hodila přes palubu kraje i obce, když se s nimi odmítla dělit o výnosy z nově zavedené daně.
„Hnutí SPD odmítá bezprecedentní zadlužování státu, které je hazardem s jeho budoucností,“ řekl k návrhu rozpočtu lídr SPD Tomio Okamura. Vláda podle něho plánuje rekordní dluh v časech rekordních příjmů. Kabinet zvyšuje veřejné výdaje, ovšem nikoli na pomoc obyvatelům a firmám, ale ve prospěch zahraničních nadnárodních subjektů, Evropské unie a pomoci občanům Ukrajiny, uvedl Okamura.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve sněmovně přiznal, že on sám by chtěl nižší deficit než 295 miliard. Podle něj to ale kvůli energetické krizi a vysoké inflaci nebylo možné. Zopakoval, že na jaře chce vláda navrhnout sadu opatření ke snížení strukturálního deficitu, což je schodek veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.
„Kdybych měl vyvracet každou lež, tak se k hlasování (o návrhu státního rozpočtu na příští rok) nedostaneme,“ komentoval Stanjura některé výroky opozičních politiků. Odmítl například vyjádření Schillerové o tom, že odhady výnosů z daně z neočekávaných zisků i z odvodů z nadměrných příjmů za prodej elektřiny „stojí na vodě“. „Nemáme žádné obavy, že by se ty peníze nevybraly,“ zdůraznil ministr.
Rozpočet pomůže podle Fialy lidem i firmám
„Rozpočet určitě není to, co bychom si jako členové vlády v ideálních časech přáli, ale je to realistický rozpočet, rozpočet, který nám umožní vyrovnat se s krizemi, kterým čelíme, a v tomto smyslu je vrcholně odpovědný,“ prohlásil před poslanci premiér Petr Fiala (ODS).
Připomněl, že Česko se nachází v nejsložitější situaci ve své moderní historii, a je podle něho přirozené, že státní rozpočet na rok 2023 tomu odpovídá. Ujistil, že vláda pracuje na změnách, které zjednoduší chod státu, a hledá cesty, jak co nejlépe ušetřit peníze.
„Snažíme se využít všechny dostupné možnosti, abychom českým občanům a firmám zajistili co nejpřesnější a pokud možno rozsáhlou pomoc v mimořádné situaci,“ dodal ministerský předseda. Na tuto pomoc půjde podle něho přes dvě stě miliard korun a jejím cílem je poskytnout Česku co největší šance na dlouhodobý rozvoj.
Zároveň se podle Fialy nezměnilo odhodlání kabinetu investovat do dlouhodobých projektů. Na obranyschopnost a bezpečnost půjde téměř o dvacet miliard korun víc, do dopravní infrastruktury o 29 miliard korun víc a na vzdělání o 17 miliard korun víc, vyjmenoval premiér.
Vláda předpokládá pokles inflace
Návrh rozpočtu počítá s nárůstem státního dluhu ke konci roku až na 3,075 bilionu korun. Jeho skutečná výše pak bude záviset na tom, jak bude letos i v příštím roce hospodařit státní rozpočet. Pro letošní rok se počítá s jeho nárůstem na 2,779 bilionu korun. Výdaje na obsluhu státního dluhu mají vzrůst téměř na 70 miliard korun.
Vláda v návrhu rozpočtu předpokládá, že průměrný růst spotřebitelských cen zpomalí proti letošku zhruba na polovinu. Průměrná inflace by měla klesnout z letošních 16,2 procenta na 8,8 procenta. Reálný růst ekonomiky má podle předkládací zprávy zpomalit z letošních 2,2 procenta na 1,1 procenta.
V aktuální prognóze z listopadu však ministerstvo financí předpovědělo, že ekonomika naopak poklesne o 0,2 procenta. Evropská komise snížila odhad růstu české ekonomiky na 0,1 procenta, Česká bankovní asociace odhaduje růst o 0,2 procenta.
Sněmovní změny
Schválený pozměňovací návrh, který přidává 1,1 miliardy na platy asistentů pedagogů, předložila skupina koaličních poslanců, mezi nimiž je například lidovec Marek Výborný nebo ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Se stejným návrhem přišly i poslankyně opozičního ANO Margita Balaštíková a Jana Berkovcová. O jejich návrhu ale už sněmovna nehlasovala.
Sněmovna schválila i návrh místopředsedkyně sněmovny Věry Kovářové (STAN), která s dalšími koaličními poslanci navrhla přidat 39 milionů korun na provoz potravinových bank. V dalším schváleném návrhu předloženém s dalšími koaličními poslanci přidala 40 milionů na bezplatné školní obědy dětem.
Z opozičních návrhů například neuspěl návrh místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) přidat 30,7 miliardy korun Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Neuspěl například Jiří Kobza (SPD) s návrhem, aby Český svaz bojovníků za svobodu obdržel ze státního rozpočtu dotaci 4,5 milionu korun. Jeho stranická kolegyně Karla Maříková neuspěla s návrhem přidat Kanceláři prezidenta republiky 30 milionů korun. O stejnou částku přišel rozpočet Hradu z rozhodnutí koaliční většiny letos.
