Seskok výsadkářů z velitelství vzdušných sil české armády a také bohoslužba a pietní akt připomněly hrdiny z operace Anthropoid. Středobodem připomínek se stal pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje. Právě v tomto kostele před osmdesáti lety podlehli nacistické přesile českoslovenští výsadkáři, včetně těch, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Jejich památku připomínají v sobotu i další akce pro veřejnost. Tradiční piety se poprvé zúčastnil i německý velvyslanec v České republice.
Seskok výsadkářů i bohoslužba připomněly poslední boj parašutistů, kteří zabili Heydricha
6 minut
Události: Česko si připomnělo poslední boj parašutistů zapojených do atentátu na Heydricha
Vzpomínkový den odstartoval výsadkem tří parašutistů z velitelství vzdušných sil české armády. Výsadkáři seskočili z vrtulníku z výšky jednoho kilometru. Po pětisekundovém volném pádu rozevřeli padáky a také vlajky České republiky, Slovenska a Velké Británie. Všichni dopadli na vyznačené místo v Zítkových sadech. Akce se účastnila i ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Za účasti politiků se následně konala bohoslužba v kostele, v jehož kryptě gestapo před osmdesáti lety našlo úkryt sedmi výsadkářů. Někteří parašutisté padli po statečném boji s nacistickou přesilou, jiní zvolili dobrovolnou smrt. Lidé se pomodlili za „duše padlých vojáků, umučených členů protinacistického odboje i za všechny oběti heydrichiády“.
Premiér Fiala: Musíme si připomínat oběti i hrdiny
Mše se účastnil také premiér Petr Fiala (ODS). Bohoslužby si vyslechli a za parašutisty zapálili svíčky kromě Černochové a Fialy také například předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), ministr kultury Martin Baxa (ODS), ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka a další činitelé.
Bezprostředně po bohoslužbě se zástupci vlády, Senátu, sněmovny, pražského magistrátu, armády či dalších bezpečnostních složek přesunuli před chrám, kde se uskutečnil pietní akt. Prezidenta Miloše Zemana při ceremoniálu zastoupil ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák. V chrámu se navíc po zhruba měsíční rekonstrukci otevírá Národní památník hrdinů heydrichiády.
GALERIE
Připomínka hrdinů operace Anthropoid (2022)
„Nedaleko od nás je v Evropě znovu válka, musíme si připomínat oběti, musíme si připomínat hrdiny, musíme si připomínat všechny ty, kteří se dokázali vzepřít přesile, násilí, agresi, totalitnímu režimu a dokázali bojovat. Díky nim máme dnes svobodu a nezávislost, a to je něco, čeho si musíme vážit,“ nepochybuje premiér Fiala.
Piety se poprvé účastnil německý velvyslanec
Přítomen byl i slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. „Jsem velmi rád, že i lidé na Slovensku začínají i díky takovýmto připomínkám mluvit o Gabčíkovi, o Kubišovi, ale i o jiných hrdinech, které máme ve společné historii, kteří nám pomohli a na něž nesmíme zapomenout,“ uvedl.
Poprvé se mohl pietního aktu zúčastnit i německý velvyslanec v České republice. Současný ambasador Spolkové republiky Německo Andreas Künne toto gesto ocenil. „Dělat to, co je správné – i když to může znamenat tu nejvyšší oběť. Výsadkáři, kteří provedli úspěšný útok na Heydricha, takovou odvahu měli. Jejich čin byl v roce 1942 světlem v temnotě nacistické diktatury,“ napsal na Twitteru.
Künne ke kryptě položil věnec se stuhou v německých barvách. „Jsem vděčný za gesto, že se pietního aktu před kostelem svatého Cyrila a Metoděje mohl poprvé zúčastnit i německý velvyslanec,“ dodal.
Součástí vzpomínkového dne byla také celodenní akce na Karlově náměstí, kde byl vybudován dobový vojenský tábor s prezentací výcviku a vybavení československých parašutistů a pozemních jednotek ve Spojeném království. Památku parašutistů si připomněli i pražští hasiči, ti byli před osmdesáti lety pod hrozbou smrti donuceni se zapojit do obléhání chrámu.
Historik: Bez Čurdy by Němci nic neměli
Úkryt v kryptě chrámu svatých Cyrila a Metoděje našlo sedm mužů, včetně těch, kteří přímo provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha: Jan Hrubý, Jaroslav Švarc, Josef Valčík, Josef Gabčík, Adolf Opálka, Jan Kubiš a Josef Bublík. Na území protektorátu se dostali tajnými výsadky z Velké Británie.
K atentátu na Heydricha, který byl do Prahy vyslán, aby zlomil domácí protinacistický odpor a připravoval plány na likvidaci celého českého národa, došlo 27. května 1942. Zastupující protektor zemřel na následky zranění 4. června.
Úkryt parašutistů v chrámové kryptě našli nacisté kvůli zradě jednoho z nich, výsadkáře Karla Čurdy. „Ve chvíli, kdy Karel Čurda vstoupil do Pečkova paláce, německé vyšetřovací složky neměly k dispozici v podstatě vůbec nic. Nic, co by je zavedlo na stopu ilegální organizace, která parašutistům pomáhala, ani nic, co by je zavedlo na stopu jich samých,“ uvedl historik Jiří Plachý.
Bránili se do poslední chvíle
Chrám obklíčili příslušníci gestapa i SS. Výsadkáře se snažili dostat živé. Přesvědčovali je, aby se vzdali, do krypty kostela pouštěli vodu a házeli slzotvorné granáty. Parašutisté ale stonásobné přesile vzdorovali několik hodin, boj skončil nejspíš kolem desáté dopoledne. Klíčový zlom nastal, když Němci našli kromě okénka do krypty další vchod.
Nikdo z československých vojáků nepřežil. Někteří padli po boji s nacistickou přesilou, jiní zvolili dobrovolnou smrt. „Museli tušit, že ten boj pro ně skončí smrtí. Nikdo z nich nechtěl být rukojmím gestapa – tou osobou, která by se stala terčem propagandy a také velmi brutálních výslechů,“ nepochybuje historik Zdeněk Špitálník.
Ne všichni muži ale zemřeli přímo v kostele. „Josef Bublík a Jan Kubiš byli těžce zranění, v bezvědomí, pokusili se je převézt do SS lazaretu v Podolí, nicméně oba pravděpodobně zemřeli během transportu,“ upřesnil Špitálník.
Kde přesně jsou těla československých hrdinů pohřbena, není jisté. Historické zdroje ale uvádí, že je nacisti uložili do hromadného hrobu na Ďáblickém hřbitově, kde jsou dodnes.
