Senát ve středu schválil, že spotřební daň z nafty a benzinu se minimálně od začátku letošního června do konce září sníží o 1,50 koruny na litr. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) senátorům řekl, že v případě nafty by snížení na minimální hranici stanovenou EU mohlo být trvalé. Čtyřměsíční snížení daně je vládní reakcí na zvýšení cen pohonných hmot, které podle analytiků způsobily hlavně inflační tlaky a invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Normu nyní dostane k podpisu prezident. Advokát Petr Poledník nebude ústavním soudcem, Senát jeho nominaci neschválil.
Podle opozice je opatření nedostatečné a na cenách pohonných hmot se výrazně neprojeví. Podle Stanjury ale budou do konce září pokračovat kontroly marží prodejců pohonných hmot, „abychom měli jistotu, že snížení spotřební daně se plně promítne do celkových cen“.
Z litru benzinu se nyní odvádí daň 12,84 koruny a u nafty 9,95 koruny. Ministerstvo financí už dříve uvedlo, že ceny u čerpacích stanic by mohly díky snížení spotřební daně klesnout až o 1,80 koruny na litr. Předpokládaný výpadek příjmů státního rozpočtu činí zhruba čtyři miliardy korun. Státnímu fondu dopravní infrastruktury, který dostává 9,1 procenta z této daně, chce vláda jeho podíl nahradit.
Ceny benzinu i nafty vystoupaly kolem 10. března na rekordní maxima v důsledku ruského vpádu na Ukrajinu. Ministerstvo financí začalo zhruba od poloviny března sbírat data o výši marží prodejců paliv, což se projevilo na snížení jejich cen. Podle Stanjury se v dubnu po ohlášení kontrol marže snížily v průměru o 60 haléřů za litr.
Za uplynulé dva týdny se ceny pohonných hmot v Česku podle údajů společnosti CCS zvyšují o desítky haléřů. Cena benzinu od předminulé středy stoupla v průměru o 50 haléřů na 43,22 koruny za litr. Za naftu dají řidiči o 62 haléřů více než před týdnem, nyní stojí průměrných 45,57 koruny za litr. Podle analytiků ceny pohonných hmot nadále porostou.
Ochrana před nevýhodnými kurzy
Senát také téměř jednomyslně schválil novelu zákona o platebním styku, podle níž klienti bank budou zřejmě více chráněni při platbách kartou v zahraničí na dovolené nebo při výběrech peněz z bankomatů, pokud tyto transakce doprovází směna měn, takzvaná dynamická konverze (DCC).
Na poskytování služby prostřednictvím bankomatů bude dohlížet Česká národní banka, v případě obchodníků Česká obchodní inspekce, řekl senátorům Stanjura. Takovéto transakce bývají v současné době pro klienty nevýhodné. Nové opatření má klienty chránit před nevýhodnými kurzy, účinnosti má nabýt k letošnímu 1. červenci.
Změna zákona znamená, že pokud zákazníci zaplatí například v německém platebním terminálu kartou nebo budou v tamním bankomatu vybírat eura, nebude jim jakožto držitelům bankovního účtu v českých korunách účtována částka v eurech, ale právě v českých korunách.
Daňové úlevy na pomoc Ukrajině
Senát přijal i zákon o opatřeních v oblasti daní, podle nějž dary poskytnuté Ukrajině na podporu jejího obranného úsilí nebo tamních neziskových organizací si bude možné odečíst z daňového základu. Navíc bude možné v letošním roce odečítat dary na zákonem stanovené účely až do 30 procent základu daně z příjmů.
Navržené daňové úlevy se týkají darů poskytnutých v letošním roce. Od daně bude osvobozen bezúplatný příjem poskytnutý v letošním roce za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny. Vláda sice připouští, že pojem obranné úsilí není definován, ale podle ní se tím bude rozumět cokoliv, co může sloužit k podpoře obranyschopnosti Ukrajiny, včetně zajištění souvisejících potřeb osob, které se na této obranyschopnosti podílejí.
Podle vládní předlohy by také měli mít možnost odečtu od základu daně daňoví poplatníci z Ukrajiny, pokud jejich zdanitelné příjmy ze zdrojů na území ČR tvoří nejméně 90 procent zdanitelných příjmů. Pro letošní rok bude od daně osvobozen příjem ukrajinských zaměstnanců spočívající v tom, že jim a jejich rodinným příslušníkům zaměstnavatel poskytne ubytování v ČR kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině.
Za účast v cizích ozbrojených skupinách bude hrozit až pět let vězení
Účast v nestátních ozbrojených skupinách v cizině bude samostatným trestným činem, za který bude hrozit až pětileté vězení. Předpokládá to vládní novela trestního zákoníku, kterou také schválil Senát. Předloha je reakcí na některé evropské směrnice, s nynější ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu bezprostředně nesouvisí.
Trestní zákoník už obsahuje trestný čin služby v cizích ozbrojených silách. Týká se ale pouze českých občanů a není možné jej použít na působení v nestátních skupinách, například v povstaleckých silách nebo v různých útvarech, které ve skutečnosti státem nejsou. Čin účasti na teroristické skupině lze zase použít jen v případě, že se prokáže teroristický charakter uskupení, stojí ve zdůvodnění.
Nový trestný čin nazvaný „účast na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu“ nebude vyžadovat, aby byl pachatel formálně členem takové skupiny. Postačí, když do daného státu odcestuje s úmyslem zapojit se do bojové činnosti uskupení.
Oběti kriminality
Senátorka Adéla Šípová (Piráti) se postavila proti úpravě nároku obětí kriminality na peněžitou pomoc od státu. Podle sněmovní verze bude stát vázán rozhodnutím soudu o výši náhrady, výklad má být jednoznačný a oběť nebude muset nárok dokazovat. Šípová se obávala, že by zákon negarantoval obětem nárok na odškodnění až do 200 tisíc korun a na náhradu nemajetkové újmy. Podle předsedy senátního ústavně-právního výboru Tomáše Goláně (ODS) jsou ale její obavy liché.
Novela po zásahu sněmovny také prodlouží lhůtu pro podání žádosti o peněžitou pomoc dětským obětem sexuálních trestných činů.
Senát má výhrady k návrhu směrnice EU o násilí vůči ženám
Horní komora se ve středu shodla s vládou, že návrh směrnice EU o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí nebyl dostatečně promyšlen s ohledem na ostatní oblasti trestního práva. Ambicí návrhu Evropské komise je prevence a potírání násilí vůči ženám, kriminalizace určitých forem násilí na ženách a zajištění silnějšího práva obětem. Cílem je v rámci pravomocí EU dosáhnout cílů istanbulské úmluvy, tedy Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám, jejíž ratifikaci české úřady odkládají.
Senát podpořil záměry potírat násilí na ženách a dětech a posílit postavení obětí. Ve shodě s vládou se ale domnívá, že „na úrovni EU by měly být primárně harmonizovány skutkové podstaty příslušných jednání, ale související otázky týkající se trestní odpovědnosti a trestních sankcí by měly být ponechány v rukou členských států“. Pokládá za vhodnější, aby ochrana a podpora obětí byla řešena komplexně v rámci revize směrnice o obětech trestných činů. Kritickou pasáž horní komora schválila poměrně těsnou většinou po zhruba dvouhodinové debatě.
Návrh EK má mimo jiné přimět členské státy, aby uzákonily jako trestný čin jakýkoliv akt sexuální povahy na ženě, „k němuž nedala souhlas“. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) zapochyboval o tom, že to povede k omezení případů znásilnění a přísnějšímu odsuzování pachatelů. Poznamenal, že oznamování domácího násilí se stává součástí sporů při rozvodovém řízení a o svěření dětí do porozvodové péče, na což poukázal i senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL).
Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) sdělila, že podle průzkumů se oběťmi domácího násilí stalo 23 procent českých žen. Nahlášeno je pět až osm procent případů, k čemuž podle senátorky přispívá nesrozumitelnost řešení problematiky v desítce zákonů, zatímco v devíti zemích EU mají jediný zákon týkající se sexuálního a domácího násilí. Podle Seitlové je třeba do českého práva převzít navrhovanou definici násilí na ženách.
Předsedkyně senátního sociálního výboru Miloše Horská z klubu KDU-ČSL uvedla, že v české společnosti převládá názor, že za domácí násilí či znásilnění „si ta ženská může sama“. Podle senátorky je třeba více respektu k obětem, přísnějších trestů pro pachatele nebo vzdělávání soudců i soudních znalců.
Předseda senátního evropského výboru David Smoljak (STAN) se postavil proti vládnímu stanovisku, podle něhož Evropská komise nemá pravomoc nařizovat členským zemím, aby jako trestný čin zavedly kybernetické pronásledování, obtěžování nebo neodsouhlasené sdílení intimního materiálu například na sociálních sítích.
Předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra uvedl, že předmětem sporu není samotná směrnice a potřebnost předcházet a potírat násilí na ženách, ale záměr EK zasahovat do pravomoci členských zemí. „Nebylo zdůvodněno, proč jsou opatření jednotlivých států nedostatečná,“ uvedl Nytra.
Evropská komise návrh zdůvodnila mimo jiné tím, že podle odhadů v EU postihuje domácí nebo sexuální násilí každou třetí ženu a každá druhá mladá žena se setkala s genderově podmíněným kybernetickým násilím.
Standardizace formátu oznámení o GMO prošla bez výhrad
Beze změn naopak prošla standardizace datového formátu oznámení o způsobech nakládání s geneticky modifikovanými organismy. Česko má při zavádění tohoto celounijního formátu zpoždění, termín pro to uplynul koncem loňského března, změnu však nestihla schválit Poslanecká sněmovna v předvolebním složení.
Standardní datové formáty oznámení o způsobech nakládání s geneticky modifikovanými organismy mají přispět k efektivnímu zpracování žádostí doručovaných Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin.
Předloha se týká také ochrany některých údajů, které musí žadatel o oprávnění k nakládání s geneticky modifikovanými organismy uvádět, ale jejich zveřejnění by ho mohlo poškodit v rámci konkurence. Může proto požádat o důvěrné zacházení s těmito informacemi. Nově se kvůli tomu místo výčtu informací, které za důvěrné označit nelze, uvádí ty, u nichž je to možné. Novela má také doplnit podmínky, v nichž lze výjimečně i chráněné údaje zveřejnit.
Výzvy k další podpoře Ukrajiny i zlepšení příjmu televizního vysílání
Z jednání horní komory vzešlo také usnesení, jímž senátoři vyzvali vládu, aby pokračovala v urychlených dodávkách dalšího vojenského materiálu včetně těžkých zbraní na Ukrajinu, která čelí ruské agresi.
Horní komora také odsoudila „etnicky motivované zločiny proti lidskosti, jako jsou hromadné popravy, projevy neúcty k mrtvým, mučení, znásilňování, fyzické i duševní násilí nebo násilné deportace dětí, jichž se Rusko dopouští systematicky a ve velkém, jako projevy genocidy proti ukrajinskému lidu.“
Kabinet Senát rovněž vyzval, aby se zasadil o to, aby se Tchaj-wan mohl účastnit jednání mezinárodních organizací, i když tomu brání pevninská Čína, která ostrovní stát pokládá za svou provincii. Podle předsedy senátního zahraničního výboru Pavla Fischera (nezávislý) se Tchaj-wan kvůli odporu Číny nemůže zapojit do činnosti Světové zdravotnické organizace (WHO) nebo Mezinárodní organizace kriminální policie (Interpol) ani jako pozorovatel, i když to jejich stanovy umožňují.
Ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (za STAN) vyzval Senát, aby jej do konce června informoval o krocích ke zlepšení dostupnosti příjmu televizního vysílání. „Přechod na televizní standard DVB-T2 vynucený odebráním rádiových kmitočtů pro mobilní 5G sítě způsobil na mnoha místech Česka problémy s televizním příjmem, a to zejména při inverzním počasí. Nejvíce tyto problémy dopadly na diváky České televize, ale i diváky komerčních televizí,“ uvedl předseda komise Jiří Vosecký (SLK). Problém se podle něj týká tisíců lidí, kteří ztratili stabilní přístup k veřejnoprávní službě. Jako cestu vidí komise v posílení jednofrekvenční sítě, doplnění kmitočtů a také zvýšení „finančního rámce“ pro provozování služby.
Síkela minulý týden při jednání s ředitelkou Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Hanou Továrkovou konstatoval, že úřad neřeší problémy spojené se zhoršením pozemního příjmu televizního vysílání po přechodu na standard DVB-T2. ČTÚ má podle zadání ministra do konce května navrhnout plán konkrétních opatření včetně termínů realizace.
