Vláda chce pro případ krize zesílit potravinovou bezpečnost. V současnosti má totiž Česko ve státních skladech zásoby masa pouze na jeden a půl dne. V budoucnu by ho mělo být minimálně na patnáct dnů. V plánu jsou i proto systémové změny. Zatímco teď se skladuje maso mražené, nově chce mít vláda vyhrazená živá zvířata přímo u zemědělců.
„Stát by platil zemědělcům za část komodit rezervační poplatek a vlastní nákup by proběhl až ve chvíli, kdybychom tyto zásoby skutečně potřebovali,“ vysvětlil předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.
Aktuálně má Česko ve svých skladech potraviny, z kterých by šlo dohromady připravit třináct milionů porcí, což by vystačilo zhruba na jeden a půl dne. Jde zejména o mražené maso, těstoviny, máslo, sušené mléko, sýr, cukr, sůl a obilí – toho je ve skladech nejvíc.
„Obilnin máme ve státních hmotných rezervách dokonce na více než čtyřicet dní. Jsme zabezpečeni minimálně do nejbližší sklizně,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Obměna za čerstvé
Potraviny se musí neustále měnit za čerstvé. Například sušené mléko nesmí být ve skladech déle než deset měsíců, tavené sýry mají maximální lhůtu šedesát dnů. „Úkolem je v příštích letech navyšovat zásoby z dnešních 1,3 dne až na patnáct dnů. Stálo by to ovšem více než osm miliard korun,“ upozornil Švagr.
Díky rezervačnímu systému by stát mohl ušetřit – za sklady a hlavně za energii, která napájí mrazicí boxy.
Systém má ovšem i kritiky. Ti upozorňují, že v případě nákazy živých zvířat – třeba ptačí chřipkou –, by stát žádné maso v době nouze nedostal.
