Testy v úterý potvrdily nákazu 22 479 lidí, nejvíce od začátku pandemie. Převládají neočkovaní

Nahrávám video

Poprvé bylo v Česku za jeden den více než dvacet tisíc pozitivních testů. Bylo jich 22 479 – téměř o pět tisíc více než 6. ledna, kdy bylo dosaženo dosavadního denního maxima. Na sto tisíc obyvatel připadá za poslední týden 813 infikovaných. Epidemie nepřestává sílit. Ve srovnání s minulým úterým bylo pozitivních testů o 58 procent více. Vláda chystá další zpřísnění.

On-line přenos

Koronavirus - listopad

  • 9:32
    Česko

    V Moravskoslezském kraji za pondělí přibylo 1708 nově nakažených koronavirem. Přírůstek je o více než čtvrtinu nižší, než tomu bylo před týdnem.

  • 23:18

    Kanada kvůli variantě omikron nařídila, aby všichni cizinci s výjimkou Američanů při příletu do země podstoupili test na koronavirus. Ottawa také rozšířila seznam zemí, jejichž občané do Kanady vůbec nesmějí cestovat - nově se zákaz týká i lidí z Nigérie, Egypta a Malawi a cizinců, kteří v těchto zemích v posledních dvou týdnech pobývali, napsala agentura Reuters.

  • 19:54

    Francie za uplynulý den zaznamenala 47 177 nově nakažených koronavirem. Jde o nejvyšší přírůstek od 8. dubna, kdy vrcholila třetí vlna epidemie.

Z 22 479 lidí s nově potvrzenou nákazou bylo v úterý 72 procent bez dokončeného očkování a 69 procent vakcinaci ani nezahájilo.

V návaznosti na rostoucí počty nakažených oznámil premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) ve středu nová omezení. Od noci z neděle na pondělí bude v Česku zaveden takzvaný bavorský model, který ruší uznávání testů jako covidového certifikátu. Opatření bude ještě schvalovat ve čtvrtek dopoledne vláda, jejíž většina se k tomu podle Babiše přiklání. 

Srovnání

Loni na podzim vrcholila koronavirová vlna při počtech kolem 15 tisíc pozitivních testů za den, letos na jaře byl jednou denní přírůstek více než šestnáctitisícový. Těsně po Vánocích byl krátkodobě počet potvrzených nákaz ještě vyšší, tehdy ale dodatečně přicházeli na testy lidé, kteří začali mít zdravotní potíže v době svátků. Vždy při počtech kolem 15 tisíc epidemie brzdila a brzy začaly počty infikovaných klesat. Tentokrát to neplatí. V úterý bylo nakažených přes 22 tisíc a počty infikovaných se zvyšují stále velmi rychle.

I když ve srovnání s minulými dny bylo v úterý i více provedených testů, podíl pozitivních byl velmi vysoký. U diagnostické indikace, kdy jsou testováni lidé vykazující příznaky, se potvrdil covid-19 ve 42 procentech případů. U preventivních a plošných testů, kterých se provádí nejvíc, vzrostl podíl pozitivních z 5,99 procenta za předchozí úterý na 8,31 procenta, což je nejvíce od začátku ledna.

Týdenní incidenční číslo překročilo osm stovek, vystoupalo na 813 případů na sto tisíc obyvatel. Ve srovnání s pondělím vzrostlo o 84, což je násobně vyšší růst než v předchozích dnech. Zatím se incidence zvyšovala obvykle zhruba o dvacet za den, v horších dnech až o čtyřicet.

Nákaza se více šíří ve východní části republiky, přes tisíc nakažených na sto tisíc obyvatel za týden přibylo v mnoha moravských okresech, v Čechách zatím dva, ale i v Čechách počty infikovaných významně rostou.

Nemocnice

V nemocnicích je 4425 lidí, což je oproti předchozímu dnu mírný pokles, v těžkém stavu je 661 pacientů. Ze 191 nově hospitalizovaných bylo v úterý 53 procent zcela neočkovaných a jedno procento nemělo očkování dokončené. Z pacientů, kteří nově skončili na jednotce intenzivní péče, bylo neočkovaných nebo s nedokončeným očkováním 62 procent.

Přibývá krajů, které žádají armádu o výpomoc se zajištěním chodu nemocnic. Nově se na vojáky obrátil krizový štáb Pardubického kraje. Do pardubické nemocnice by jich mělo nastoupit deset. O pomoc armády požádaly již Olomoucký, Zlínský, Jihomoravský či Moravskoslezský kraj, personální výpomoc potřebuje ale například i nemocnice v Příbrami.

Na rozdíl od minulých vrcholů epidemie je život v Česku zatím omezen jen minimálně. Platí zejména povinnost nosit ve vnitřních prostorách a ve veřejné dopravě respirátory a při příchodu například do restaurace nebo divadla je povinné prokázat se certifikátem o dokončeném očkování nebo prodělání covidu-19, případně o platném negativním testu. Vláda diskutovala o tom, že by přestalo být možné prokazovat se antigenním testem, debatu však neuzavřela. Pokračovat bude ve čtvrtek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslanci interpelují členy vlády, čeká je i debata o obalové novele

Poslanci mají na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
09:01Aktualizovánopřed 31 mminutami

VideoSoudkyně má zjistit skutečný stav, řekl o kárné žalobě Tejc. Svobodová: Jde o celý systém

Soudkyně v případu tříleté Viktorie podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pochybila. Při rozhodování měla zanedbat své povinnosti. Tejc tak zdůvodnil kárnou žalobu, kterou na dotyčnou podal, podnítil i přezkoumání znaleckých posudků. Šéf resortu spravedlnosti v Událostech, komentářích řekl, že soudkyně vycházela primárně z toho, co padlo v soudní síni. Je podle něj vázána zásadami a má zjistit skutečný stav věci, její rozhodnutí označil jako hrubou nedbalost. Členka sněmovního podvýboru pro lidská práva a národnostní menšiny Vendula Svobodová (Piráti) ministrovi vytkla nedávný výrok, že „pokud by žaloba neprošla, tak je to kvůli tomu, že soudci na to nejsou zvyklí, neradi to vidí“. To podle ní zpochybňuje justici. Jde podle ní o celý systém, chce, aby vše nezůstalo jen u tohoto případu. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.
před 41 mminutami

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 13 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled