Pieta na Vítkově připomněla výročí vzniku samostatné republiky

Politici, zástupci armády i váleční veteráni si ve čtvrtek u Národního památníku na pražském Vítkově připomněli 103. výročí vzniku samostatného Československa. U hrobu Neznámého vojína položili věnce premiér Andrej Babiš (ANO), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) nebo náčelník generálního štábu Aleš Opata. Zúčastnit se nemohl prezident Miloš Zeman, který je hospitalizovaný. Zastoupil ho náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Jan Kaše.

Video Mimořádné pořady ČT24
video

Pietní akt

„Já si myslím, že to je snad nejdůležitější datum v rámci naší historie. Naši předci dělali vše pro to, aby vznikl náš samostatný stát a s nadšením ho budovali a budovali ho skvěle. Protože za první republiky jsme patřili mezi deset nejprůmyslovějších zemí světa, byli jsme největší výrobci vojenské techniky na světě a přinesli jsme světu plno inovací,“ uvedl na Vítkově pro ČT premiér.

Babiš dále také zdůraznil, že je potřeba si uvědomovat, že jsme svrchovaný stát, i když jsme součásí unie a NATO. „Neměli bychom nechat zasahovat cizí instituce a státy do naší svrchovanosti. Čeští občané musí rozhodovat o budoucnosti naší země, ne nějaké instituce, které stále více ovlivňují náš život. A proto je to důležité, vážit si naší samostatnosti a svrchovanosti a takhle musíme působit i v zahraničí,“ dodal.

Nejvíc podle něj zasahuje do svrchovanosti země EU, její ekologický plán odklonu od fosilních paliv, takzvaný Green Deal, označil za „úplné peklo“. „V pondělí letím do Glasgow (na konferenci OSN o změnách klimatu), kde zase budeme poslouchat různé nesmyslné projevy o tom, jak zachráníme planetu. Ano, my chráníme přírodu, ale nemůžeme ji zachraňovat tím, že se nakonec vrátíme do jeskyní,“ dodal Babiš.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v reakci na jeho slova řekl, že „jestli někdo dělá něco pro svrchovanost a svébytnost České republiky, tak je to zejména parlamentní diplomacie českého Senátu“ a že Babiš by se tím měl inspirovat. Vystrčil se ve středu v Praze setkal s tchajwanským ministrem zahraničí Josephem Wuem. Schůzku kritizovalo čínské velvyslanectví v Praze. Čína Tchaj-wan považuje za svou součást.

Ministr obrany Lubomír Metnar pak mluvil o významu legionářů při založení samostatného státu.

Tradiční ceremoniál se uskutečnil po roční pauze, loni byl zrušen kvůli epidemii koronaviru. Letos museli mít všichni přítomní respirátory. Akci komplikovala mlha. Kvůli ní nemohly vzlétnout gripeny ani helikoptéry.

Kvůli zhoršování epidemie covidu-19 museli mít všichni účastníci ceremoniálu respirátory a nebyla umožněna účast veřejnosti, což někteří nesli nelibě. Zástupci tiskového oddělení ministerstva obrany sdělili, že o tom rozhodla hlavní hygienička ministerstva obrany, která má pravomoci jako ředitelé krajských hygienických stanic. Lidí, kteří se chtěli na ceremoniál podívat, se sešlo několik desítek.

Pietní akce se konají i na dalších místech České republiky. Výročí vzniku republiky si lidé připomínají v Brně, Olomouci i v Ostravě. Na Pražském hradě se v poledne uskuteční slavnostní střídání stráže. Doplní ji motocyklová jednotka a praporečníci. Večer bude Pražský hrad nasvícen barvami trikolory.

Kvůli Zemanově nemoci se ale neuskuteční předávání nejvyšších státních vyznamenání. Hrad ceremonii přesunul na 1. ledna. Pražský hrad ale večer seznam oceněných, stejně jako loni, zveřejní na svém webu. 

Senátoři i rektoři uctili vznik republiky položením květin u sochy Masaryka 

Položením květin u sochy prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka (TGM) na Hradčanském náměstí v Praze uctili vznik samostatné republiky zástupci Senátu. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) je nutné dál pečovat o suverenitu a nezávislost země a její demokratické principy.

Nedávné volby do Poslanecké sněmovny, ve kterých uspěla opozice, podle něj v této souvislosti přinesly naději. Už od rána byly u sochy Masaryka květiny a věnce věnované například prezidentem Milošem Zemanem či sněmovnou.

Předseda horní komory připomněl, že Československo rovněž stálo na parlamentní demokracii a dvou parlamentních komorách. „Chtěli jsme připomenout, že demokratické principy, na kterých samostatná Československá republika vznikla, je třeba dál oživovat a pečovat o suverenitu a nezávislost země, což si myslím, že se Senátu daří, a to napříč stranami,“ řekl Vystrčil.

Spolu s Vystrčilem se pietního aktu u sochy TGM zúčastnili například místopředsedové Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) a Jiří Růžička (TOP 09). Ještě předtím senátoři uctili vznik republiky při pietě na Vítkově.

Vznik Československa si ve čtvrtek připomněli i další čeští politici. Například poslanec a předseda České pirátské strany Ivan Bartoš, poslankyně Olga Richterová (Piráti) a primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti) byli dopoledne u sochy prvního prezidenta na Bachmačském náměstí v pražských Dejvicích.

„Vnímejme tento den jako příležitost oslavit to, na co můžeme být hrdí. I když jsme sice nikdy nebyli žádnou velmocí co do síly nebo rozlohy, naše hlavní síla vždy spočívala v přesvědčení a v hodnotách, na kterých náš stát vznikl. Na hodnotách humanismu a demokracie,“ uvedl poté na Facebooku primátor Hřib.

Ve čtvrtek odpoledne položili květiny u sochy prvního československého prezidenta tradičně také dvě desítky rektorů vysokých škol. Předseda České konference rektorů Martin Bareš z brněnské Masarykovy univerzity zdůraznil, že je v této době zvlášť nutné připomínat základy svobody a demokracie. 

„Myslím, že je důležité pro nás všechny připomínat si milníky naší historie a ideály, na kterých se zrodily. Především v dnešní době, která není jednoduchá, bychom o tom měli neustále přemýšlet,“ řekl Bareš. Upozornil především na omezení spojená s pandemii koronaviru, hlavně v přístupu ke vzdělání či cestování, a také problémy okolo šíření takzvaných fake news. „Připomínat si tak základy demokracie a svobody je nutné, protože nejsou automatické,“ dodal Bareš.

Česko opět stojí na klíčové křižovatce, uvedl Klaus

Česko opět stojí na klíčové křižovatce, na které začíná jít o všechno. V Míčovně na Pražském hradě to řekl bývalý prezident Václav Klaus. Kritizoval politiku Bruselu, který podle něj sleduje jiné cíle, než jsou svoboda, prosperita a zvyšování životní úrovně obyvatel Evropy. Klaus to prohlásil na akci, která připomíná výročí vzniku republiky. Společně s dalšími spolky ji pořádá Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS). Zúčastnilo se jí asi sto lidí.

Podle Klause vznik republiky z 28. října 1918 zůstává „trvalou inspirací a posilou“. „Víme však, že vyhráno není. Právě teď vznikající a nebezpečně se rozrůstající nové hrozby od nás vyžadují nové úsilí o zabezpečení naší státní existence a její budoucnosti,“ řekl.

Na budoucnost podle něj nelze pohlížet bez obav. Hrozbu vidí nejenom v omezeních spojených s koronavirovu pandemií.

„Čelíme pokusům svět, který naši předkové vybojovali a v němž jsme my vyrostli, sociálním inženýrstvím změnit a předělat ho podle představ nové generace ideologů, kteří své antihumánní představy a své světovládné ambice skrývají za fráze o záchraně planety, za boj proti změnám klimatu, za odstranění zcela svévolně definované diskriminace, za údajně potřebnou globální vládu a za další podobné progresivistické cíle, které nejsou cíli našimi,“ sdělil. Vadí jim podle něj existence národních států, rodiny a lidské přirozenosti.

Poznamenal, že „bořitelé našeho světa“ ke svým cílům využívají především mezinárodní instituce jako Organizaci spojených národů (OSN) a Evropskou unii. „I v důsledku toho politika Bruselu sleduje jiné cíle, než jakými jsou svoboda, prosperita a zvyšování životní úrovně obyvatel Evropy,“ míní Klaus.

Předseda ČSBS Jaroslav Vodička v projevu poukázal na to, že vznik Československa doprovázela chřipková pandeme, proti které byla tehdejší společnost prakticky bezradná. Vyzval v této souvislosti k dodržování protikoronavirových hygienických opatření.

Nově vzniklá Československá republika byla podle něj po všech stránkách demokratická, označil ji za ostrov mezi autoritativními a polofašistickými režimy okolních zemí. „Československá republika se ideově odřekla od aristokratických a dogmatických tradic. Výrazem nových poměrů byly kromě zrušení šlechtických titulů i agrární reforma a rozsáhlé sociální zákonodárství,“ poznamenal.

Řekl také, že ČSBS udržováním historické paměti hájí národní a odbojové tradice a samostatnost českého státu a udržuje historickou paměť na československý odboj a na „veliké národní a státní“ dílo, který započali třeba Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik nebo Edvard Beneš.

Premiér Babiš vystoupí večer s projevem

Večer vystoupí s projevem také premiér Babiš. Jeho tématem bude státní svátek připomínající výročí vzniku samostatného Československa, sdělil mluvčí vlády Vladimír Vořechovský. Několikaminutový proslov nabídnou ve 20:15 veřejnoprávní média i soukromé televize nebo servery.

Babiš na Vítkově také upřesnil, že projev ke státnímu svátku s prezidentskou kanceláří nekonzultoval. „Je to krátký projev, považoval jsem to za vhodné,“ uvedl.

Státního svátku využije i několik institucí, které veřejnosti otevřou své běžně nepřístupné prostory. Lidé si budou moci prohlédnout senátní Kolovratský a Valdštejnský palác, vládní Lichtenštejnský palác nebo Rohanský palác na Malé Straně, ve kterém sídlí ministerstvo školství. 

Čaputová si výročí vzniku republiky připomněla v Bratislavě položením věnců

První Československá republika byla moderním státem a stala se předpokladem samostatné slovenské státnosti, řekla ve čtvrtek slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Hlava slovenského státu si 103. výročí vzniku ČSR připomenula v Bratislavě položením věnců k sochám prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a spoluzakladatele společného státu Čechů a Slováků Milana Rastislava Štefánika.

„V dané době byla republika velmi moderním státem, s moderní ústavní listinou, ústavním soudem, volebním právem pro ženy. Vznik první Československé republiky byl předpokladem samostatné slovenské státnosti,“ řekla Čaputová u památníku československé státnosti, jehož součástí je také socha T. G. Masaryka.

Podle hlavy slovenského státu právě Masaryk a Štefánik byli klíčovými osobnostmi v souvislosti se založením republiky.

Čaputová ocenila, že Slovensko si vznik Československa už připomíná státním svátkem. Po loňském rozhodnutí tamního parlamentu je na Slovensku 28. říjen státním svátkem letos poprvé od rozdělení československé federace na konci roku 1992. Na rozdíl od jiných svátků je tento den v zemi ovšem běžným pracovním dnem. Česko si výročí vzniku samostatné republiky v roce 1918 připomíná státním svátkem dlouhodobě.