Poslanci projednali Hamáčkovu cestu. Vláda má podle nich zajistit prověření úniku informací

75 minut
Devadesátka: Poslanecká sněmovna o kauze Vrbětice a schůzce Jana Hamáčka
Zdroj: ČT24

Vláda by měla uložit tajným službám a policii, aby prošetřily únik informací v případu Vrbětice, usnesla se sněmovna. Poslanci o okolnostech zrušené cesty vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy jednali v utajeném režimu a bez přítomnosti kamer, stenozáznamu a například i bez mobilních telefonů. Z jednání se omluvili dva z pozvaných hostů – nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a policejní prezident Jan Švejdar.

Na jednání vystoupil premiér Andrej Babiš (ANO) a řada diskutujících. Za tajné služby promluvil jen ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Marek Šimandl. Podle předsedy poslanců KDU-ČSL Jana Bartoška upozornil na zákonné ustanovení, podle kterého zpravodajci nemohli na plénu podávat informace v takovém rozsahu, a odkázal na příslušné komise.

Sněmovna ale odmítla návrh, aby komise záležitost projednaly. Bartošek věří tomu, že komise pro kontrolu činnosti zpravodajských služeb o věci debatovat budou. „Řada otázek zůstala nezodpovězena,“ uvedl. Už ve čtvrtek se sejde komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství.

Podle šéfa SPD Tomia Okamury se usnesení sněmovny týká úniku informací, který už řeší policie po trestním oznámení. Trestnímu oznámení čelí policejní prezident Jiří Švejdar.

Robert Králíček (ANO) uvedl, že pro něj středeční diskuse nepřinesla nic nového vzhledem k tomu, že věc už projednal bezpečnostní výbor. „Už jsme to na výboru měli, informace jsme dostali, usnesení jsme přijali a nepředpokládám, že by někdo vnesl nějaké nové informace,“ řekl i směrem k možnému dalšímu projednávání v komisích.

Jan Lipavský (Piráti) věří tomu, že se věcí bude zabývat komise pro Vojenské zpravodajství na čtvrtečním jednání. Hamáček podle něj ve středu opět detailně popisoval průběh událostí, ze kterého dle něj vyplývají v Hamáčkově chování nejasnosti.

Věcný podle něj byl premiér. „Pouze uvedl, že poté, co byli počátkem dubna seznámeni s informacemi (o původu výbuchů ve Vrběticích – pozn. red.), delegoval to na pana Hamáčka, neuvedl jak,“ řekl Lipavský. Poslanci podle něj řeší, jak se mohla dostat k informacím o Vrběticích média.

„Není možné, aby informace, které se zcela zásadně dotýkají bezpečnosti státu, unikaly do médií,“ řekl po jednání Bartošek. V médiích se podle něj objevovaly opakovaně vyhrazené informace. „To znamená, nějak se k nim ten dotyčný musel dostat. Pro nás je důležité vědět, kde a z jakých zdrojů tyto informace unikly,“ dodal.

Druhý pokus

Poslanci se v jednacím sále uzavřeli již podruhé. První pokus v úterý skončil podle toho, co někteří potom říkali, bezvýsledně. Politici se vzájemně obviňovali, kdo byl hlavně zodpovědný za to, že vůbec nestihli promluvit pozvaní hosté. K jednání se vrátili ve středu odpoledne, kdy se však omluvili dva z hostů. Kromě omluvených Švejdara a Zemana měli přijít ředitelé tří tajných služeb Jan Beroun, Marek Šimandl a Michal Koudelka.

Předseda KSČM Vojtěch Filip řekl, že atmosféra středeční debaty byla důstojnější než v úterý. Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky se poslanci na jednání „nedozvěděli žádné nové skutečnosti, které by objasnily celý plán cesty Jana Hamáčka do Moskvy,“ řekl v Událostech.

Jurečka, který je zpravodajem k bodu věnovanému údajným plánům vicepremiéra na cestu do Ruska, před uzavřením jednání řekl, že bude navrhovat, aby nejprve promluvili pozvaní hosté a také premiér Babiš. Ten se sice z úterního jednání sněmovny omluvil, ale bezprostředně před uzavřením jednání se v sále objevil.

„Tam nebylo o čem diskutovat, od počátku bylo zřejmé, že nikdo ze zpravodajců neřekne otevřeně něco, co se týká živého svazku a zejména tak citlivé události, jako je vrbětický výbuch,“ hodnotí středeční uzavřené jednání sněmovny bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý v pořadu Devadesátka.

Představitelé zpravodajských služeb dle jeho slov nemohou říct nic, co je v módu utajení, a svojí účastí před poslanci tak v zásadě jen formálně splnili požadavek, který na ně kladli. „Obecně byl ten požadavek špatně pochopen a ti, kteří to iniciovali, si to měli uvědomit,“ myslí si Šedivý.

Zvláštní bod k Hamáčkově cestě sněmovna zařadila na program své schůze poté, co server Seznam Zprávy napsal, že vicepremiér zamýšlel vyměnit informace o útoku ve Vrběticích za dodávky vakcíny Sputnik V. Hamáček to odmítl, se Seznamem se chce soudit a na autory článku podal trestní oznámení.

Na uzavřené jednání o Hamáčkově cestě došlo ve středu až odpoledne, přestože někteří již ráno navrhovali, aby se jí sněmovna věnovala hned, ale neuspěli. Hlasy ANO, SPD a KSČM bylo upřednostněno třetí čtení stavebního zákona.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na přelomu roku se čeká sníh a teploty pod průměrem

Na přelomu roku do Česka přijde zima. Teploty i přes den budou jen mírně nad nulou, hlavně na horách bude sněžit a lze očekávat sněhové jazyky i závěje, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ani v prvním týdnu roku 2026 se ráz počasí příliš nezmění.
před 6 hhodinami

Nákup a provoz F-35 projdou koaličním auditem, řekla Schillerová

Smlouvy na nákup a provoz 24 nadzvukových letounů F-35 za zhruba 150 miliard i dosavadní platby projdou koaličním auditem. ČT to sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Reagovala tím i na ministra obrany a jeho slova ze sociálních sítí SPD. Jaromír Zůna řekl, že jeho resort udělá analýzu i s možností výpovědi smlouvy. S tou ale hnutí ANO nesouhlasí. Další z vicepremiérů Karel Havlíček (ANO) už dřív řekl, že nákup F-35 je rozhodnutou věcí.
před 6 hhodinami

Porodnost i letos klesne na další historické minimum

V Česku se narodilo nejméně dětí v historii. Podle průběžných dat zdravotníků letošek skoro s jistotou překoná loňské minimum. Někde hlásí téměř o pětinu méně novorozenců. Potomky teď přivádějí na svět hlavně ženy z populačně slabších 90. let. Jejich matky měly děti přibližně o pět let dřív. V kombinaci s dalšími faktory čekají odborníci nízkou porodnost i v příštích letech.
před 7 hhodinami

Babiš telefonoval s Trumpem, mluvili o migraci či Evropě

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na sociální síti X Babiš uvedl, že dlouho mluvili o válce, migraci, Evropě, visegrádské čtyřce či o návštěvě v Bílém domě, při které se politici spolu s manželkami Monikou a Melanií setkali v březnu 2019.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Poškozené trakční vedení zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze

Poškozené trakční vedení dopoledne zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze. Vlaky zhruba půlhodinu nejezdily do Libně, Vysočan a Holešovic, směrem do Vršovic a na Smíchov byla doprava omezená. Oznámil to mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka. Co bylo příčinou poškození, podle něj železničáři zjišťují.
před 16 hhodinami

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
před 18 hhodinami

Kaligrafie, háčkování či výroba svíček. Zájem o ruční dovednosti stoupá

Od digitálního světa se někteří mladí lidé vracejí k ručním dovednostem. Například ke kaligrafii, háčkování nebo ručnímu šití. Zájem o takové kurzy podle oslovených organizátorů roste. Vyhledávají je hlavně mladí lidé, maminky s dětmi, ale i firmy – jako benefity pro své zaměstnance.
před 19 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 20 hhodinami
Načítání...