Okresní soud v Písku potrestal začátkem října dva muže kvůli umístění nápisů urážejících Romy u památníku v Letech. Soud je nepravomocně uznal vinnými z trestného činu popírání a schvalování genocidy. Prvního obžalovaného odsoudil k ročnímu trestu vězení, druhého pak k osmi měsícům. Oba tresty jim ale podmíněně odložil na zkušební dobu dvou let. Informaci ČT zjistila až nyní na základě rozsudku poskytnutého podle zákona o přístupu k informacím.
Rozsudek mimo jiné uvádí, že oba muži působili v nacionalistickém hnutí První republika a jeden z nich ještě pár měsíců před činem pracoval pro vězeňskou službu.
Oba muži podle rozsudku v květnu roku 2018 umístili na informační cedule v areálu památníku nápis, který v zásadě tvrdil, že žádný Rom nepracuje. K akci se následně přihlásila na svém webu První republika.
Zpochybnili nacistickou genocidu
Podle soudu muži tímto činem veřejně zpochybnili nacistickou genocidu a snažili se zlehčovat důvod zřízení a existence tábora v Letech u Písku v době protektorátu Čechy a Morava.
„Spáchali takový čin veřejně, přičemž z obsahu textu vyvěšených tabulí (…) je zjevné, že obžalovaní tímto svým výrokem zpochybňují nacistickou genocidu v období 2. světové války, která v českých zemích byla namířena i proti Romům,“ uvedl v odůvodnění písecký soudce Martin Král.
Podle něj je všeobecně známo, že byl na území vepřína v Letech v době 2. světové války zbudován tábor, do kterého byli v období mezi lety 1942 až 1943 umísťováni lidé romského etnika. „Následně tyto osoby byly eskortovány do vyhlazovacího tábora Osvětim 2 - Březinka,“ upřesnil Král v odůvodnění.
Čin zachytily kamery
Muže usvědčil signál z jejich mobilních telefonů i kamerový záznam. Oba u soudu svou vinu opakovaně odmítli. Podle soudce je ale usvědčilo několik rozhodujících nepřímých důkazů. Naprosto stěžejní byl pro soud důkaz o signálu z jejich mobilních telefonů, který dokazuje, že se v danou dobu pohybovali na místě činu. Policie může taková data získat, pokud byl telefon v danou chvíli aktivní, tedy pokud byl skrze něj například uskutečněn hovor nebo se připojil do datové sítě.
Podle soudu muže usvědčil také kamerový záznam z místa činu, který zachycuje dvě osoby nesoucí cedule. Jedna z nich má přitom na sobě mikinu se znaky hnutí První republika. Stěžejní byla pro soud výpověď soudního znalce, který označil znaky chůze a tělesnou výšku obou obžalovaných za shodné s muži na videu.
Obžalovaní jsou podle Národní centrály proti organizovanému zločinu hlavními představiteli hnutí První republika. To je typické výrazným důrazem na českou etnicitu – Romové podle hnutí nejsou vnímáni jako součást českého národa. Soud také označil výpověď obou obžalovaných za nevěrohodnou.
Z rozsudku, který má ČT k dispozici, také vyplývá, že jeden z obžalovaných pracoval 13 let jako příslušník vězeňské služby. Práce ve věznici zanechal v lednu 2018, tedy několik měsíců před danou událostí.
Z dokumentů také vyplývá, že muže už jednou soud pravomocně potrestal. A to v říjnu 2017, kdy ho Okresní soud v Jablonci nad Nisou odsoudil za porušení povinnosti strážní služby a za neuposlechnutí rozkazu ke třem měsícům vězení podmíněně odložených na jeden rok. Podle spisu si při výkonu služby přehrával hudbu na telefonu, což je ve věznici zakázáno.
Táborem v Letech u Písku podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů – mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Podle odhadů odborníků tak nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.
