Letní dovolená bez železné opony. Před třiceti lety mohli Čechoslováci vyrazit na Západ za rekreací

Nahrávám video

Před 30 lety vyjížděli Čechoslováci poprvé svobodně na dovolenou na Západ. Bez víz se tehdy mohlo v létě 1990 cestovat do Dánska, Francie, Švédska, Norska, Velké Británie nebo západní části Německa. Na více než pár dnů si to ale mohl dovolit málokdo, za hranicemi bylo pro tuzemské turisty extrémně draho.

V místech, kde bývala železná opona, na začátku července roku 1990 vzniklo sedm nových hraničních přechodů. Zájem alespoň nakouknout tam, kam se za totality nemohlo, byl přitom enormní. Denně přes přechody totiž projelo deset až patnáct tisíc lidí, někdy i dvojnásobek.

Prázdninový nápor cestujících zároveň zvládalo až pět celníků ve směně. Do kapsy měli Čechoslováci tehdy hodně hluboko, oficiálně se daly vyměnit valuty jen za dva tisíce korun.

Problém vyjet ale mohli mít i ti, kteří na to měli. V červenci roku 1990 začalo kvůli potížím s dodávkami ropy ze Sovětského svazu kolabovat zásobování benzinem. Na podzim roku 1990 už kabinet zavedl přídělový systém – limit byl pětadvacet litrů na hlavu a měsíc. 

Do Československa putovali lidé ze Skandinávie nebo Itálie

Před třiceti lety zároveň začali proudit turisté ze západoevropských zemí do tuzemských kempů. Do tehdejšího Československa se přitom vydali většinou ze zvědavosti nebo kvůli levným cenám. 

Klientela se v roce 1990 začala měnit i v kempu v pražském Braníku. Návštěvníků z NDR tehdy sice o jednu třetinu ubylo, plně je však nahradili turisté z jiných zemí. Nejvíce ze Skandinávie, ale i z Itálie, Španělska nebo Francie.

Kromě chatek zde tehdy bylo 150 míst pro stany, přívěsy a obytná auta. V červenci tak bylo v kempu plně obsazeno. Letos je však louka na vltavském břehu s výhledem na barrandovskou skálu po několika desetiletích prázdná.

Poslední turisté se zde mohli naposledy ubytovat v loňském létě, tenkrát se kemp po více než padesáti letech provozu uzavřel. Podle jeho správce musel ustoupit budoucí cyklostezce.

Před třiceti lety byly výdělky jedenáctkrát nižší

Co se týče cen, před třiceti lety byly v tuzemsku průměrné výdělky zhruba jedenáctkrát nižší. V roce 1990 se pohybovaly zhruba okolo tří tisíc korun. V dnešní době je sice vyšší mzda, ceny zájezdů se ale příliš nezměnily. Například týden v chorvatském apartmánu před třiceti lety stál tři tisíce korun na osobu, dnes se dá sehnat i za čtyři tisíce na osobu.

Cestování výrazně zlevnilo po zavedení charterových spojů v roce 1997, v oboru je také větší konkurence. Původně na trhu fungovalo pouze patnáct cestovních kanceláří a zprostředkovatelů – mezi nimi třeba Čedok, Sportturist, CKM, Rekrea a Autoturist. Dnes se jejich počet blíží třinácti tisícům.

Kdo chce trávit dovolenou v Česku, má nyní k dispozici přes devět tisíc penzionů a hotelů, což je čtyřikrát více než před třiceti lety. Zatímco na začátku devadesátých let se v nich ubytovalo přes osm milionů lidí, vloni jich bylo 22 milionů – půl na půl cizinci a čeští občané.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 8 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 11 hhodinami

Havlíček podepsal memorandum o vzniku modulárních reaktorů

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) podepsal ve Velké Británii memorandum se společnostmi ČEZ a Rolls-Royce SMR o dalších lokalitách pro takzvané modulární reaktory v Česku. Podle ministerstva se posuzují zejména Dětmarovice na Karvinsku a Tušimice na Chomutovsku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoSečteno: Olomoucký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 21. července se věnoval Olomouckému kraji.
před 12 hhodinami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 16 hhodinami

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.