Podle ředitele Správy KRNAPu Robina Böhnische nová zonace a klidová území problémy krkonošským obcím nepřinesou. „Je spíše nástrojem pro nás jako pro ochránce přírody. Říká nám, jak se máme v té které části území národního parku chovat, abychom dosáhli cílů konkrétních zón,“ řekl ředitel.
Novinkou pro návštěvníky hor bude to, že některé nyní uzavřené lokality, které jsou v první zóně KRNAPu, kde je možný pohyb jen po značených cestách, se otevřou. Půjde třeba o Dvorský les na Rýchorách známý pokroucenými kmeny buků. Návštěvníci tak budou moci jít i mimo stezku, což podle současných pravidel nemohli.
Zonace bude platit patnáct let
Jednou z podmínek pro vyhlášení nové zonace je dohoda se členy Rady KRNAPu, kterou tvoří zástupci obcí, vědců, horské služby či firem. Dohoda na návrhu nové zonace by měla být v dubnu, pak bude odeslána na ministerstvo.
„Počínaje polovinou ledna začínáme tento materiál neformálně předjednávat s jednotlivými členy Rady KRNAPu. Předpokládáme, že nová zonace a nová klidová území by mohla být vyhlášena koncem letošního roku. Bude platit dalších 15 let,“ sdělil Böhnisch.
Například předseda Svazku měst a obcí Krkonoše Jan Sobotka si myslí, že se o novém členění parku mělo začít jednat dříve, a ne až tento rok. „Nejprve se musíme dohodnout, teprve pak to projedná Rada Krkonošského národního parku,“ řekl Sobotka.
Současná zonace v Krkonoších platí od roku 2015 a stanovuje tři zóny, z nichž první je tou nejpřísněji chráněnou. Tato oblast bude víceméně shodná s novou „přírodní zónou“, která bude z většiny bezzásahová. Na přírodní zónu bude navazovat „zóna přírodě blízká“, která zahrnuje člověkem částečně pozměněné ekosystémy a kde je cílem dosáhnout stavu jako v přírodní zóně.
Ještě o stupeň níže v kvalitě ekosystémů je „zóna soustředěné péče o přírodu“, která bude nejrozsáhlejší a zahrnuje například louky, ale také nynější sjezdovky, aby mohla být zajištěna jejich údržba. Novinkou má být „zóna kulturní krajiny“, která bude nejmenší a budou do ní patřit některé části obcí.
Galerie: Krkonoše mají přezdívku „ostrov Arktidy uprostřed Evropy“ nebo „nejmenší středohory světa“. Tak drsné klima nenajdeme mezi Alpami a Skandinávií široko daleko nikde jinde. Na snímku Obří důl
Ředitel: Běžný návštěvník rozšíření nejpřísnější zóny nepozná
Omezení pohybu lidí není spojeno s novou zonací, ale s vymezením takzvaného klidového území, které se bude týkat převážně „přírodní zóny“. V klidovém území, stejně jako v nynější první zóně, bude možný pohyb jen po značených stezkách. Klidové území bude v terénu vyznačené cedulemi a pruhovým značením.
Oproti současné první zóně, která má rozlohu 6984 hektarů, by mělo být klidové území podle návrhu větší asi o 1100 hektarů. „Klidové území vyhlašujeme na plochách, kde nacházíme nejkřehčí ekosystémy v Krkonoších, které jsou háklivé na nadměrný pohyb lidí,“ řekl Böhnisch. Podle něj běžný návštěvník a obyvatel hor rozšíření nejpřísněji chráněného území nepozná. „Jde často o těžko přístupná a na pohyb nepříjemná místa,“ dodal.
Důvodem ke změně zonace je novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která vstoupila v účinnost v červnu 2017 a změnila dosavadní zonaci národních parků.
KRNAP vznikl v roce 1963. Je nejstarším národním parkem v Česku. Má rozlohu přes 36 tisíc hektarů, s ochranným pásmem dohromady 55 tisíc hektarů.
