Předseda Poslanecké sněmovny a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček ve svém novoročním projevu připomněl, že Česká republika „završila třetí dekádu svobodné existence“ a je tak v poločase budování demokracie. „Měli bychom na této cestě pokročit dál,“ dodal mimo jiné šéf sněmovny. Zmínil také klimatické změny, migraci a rovněž protivládní demonstrace a volby v roce 2020. Podle něj bude možná největší výzvou roku 2020 „vydržet sami se sebou“.
Rozhoduje se ve volbách, ne na ulici ani udáváním do Bruselu, vzkázal v novoročním projevu šéf sněmovny Vondráček
Novoroční projev předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (zdroj: ČT24)
„Jako Česká republika jsme v poločase budování svobodné, demokratické společnosti, které potrvá šedesát let. Tak to alespoň v roce 1990 předpověděl slavný sociolog Ralf Dahrendorf a jeho slova se zatím plní. Měli bychom na této cestě pokročit dál,“ zmínil Vondráček.
Podle něj bude „možná největší výzvou“ následujícího roku „vydržet v této úžasné zemi sami se sebou“. V této souvislosti připomněl masové protivládní demonstrace, které předpokládá i v příštím roce. „Jsme stále ještě neusazenou demokracií, stále jsme si ještě nezvykli, že protesty patří ke svobodné společnosti, máme sklon buď tyto demonstrace zatracovat, nebo naopak přeceňovat jejich význam,“ uvedl na jejich konto.
„Právo shromažďovací je jednou ze základních svobod, které jsme získali v roce 1989. To samé ovšem platí o svobodných volbách. Jen v nich se skutečně rozhoduje. Ne na ulici, ne udáváním do Bruselu, ne nepodloženými ústavními žalobami,“ dodal vzápětí.
Lidský život není jen uhlíková stopa
Vondráček připomněl také klimatické změny a migraci. „Plníme závazky při snižování emisí oxidu uhličitého, ale na prvním místě musí pro nás být naši občané. Nesmíme dopustit zničení průmyslu, které by je připravilo o práci, ani nedostatek elektřiny, bez níž by nemohli topit a svítit,“ řekl.
Podle něj bude nutné stavět nové jaderné bloky k pokrytí spotřeby elektřiny po uzavření uhelných elektráren. „Tím zásadně snížíme emise. Chci ale zároveň říci, že odmítám redukovat lidský život na pouhou uhlíkovou stopu. Názory, že kvůli ní je každé dítě zátěží pro planetu, mě jako otce děsí. To je stejný extremismus jako tvrdit, že k žádné klimatické změně nedochází. Odmítněme oba extrémy a vsaďme na selský rozum, moderní technologie, udržitelný rozvoj a respekt k přírodě, i člověku,“ uvedl.
Ohledně nelegální migrace Vondráček vyslovil přesvědčení, že „je v našem zájmu spolupracovat na evropském řešení, protože jen společně máme šanci se s tímto globálním problémem poprat“.
Zároveň podle něj Česko musí trvat na řešení migrace mimo hranice Evropy, její hranice bránit a bojovat s pašeráky lidí. „Ti, kteří nemají nárok na azyl, a těch je až devadesát procent, by se do Evropské unie neměli vůbec dostat. Když selže naše obrana, povede to k tlaku na znovuzavedení povinných kvót, a ty odmítáme,“ dodal.
„Nenechme politiku ničit osobní vztahy“
Na závěr vyslovil Radek Vondráček také „tři plus jedno přání“. „Hádejme se doma, v hospodě nebo v kavárně, ale v Evropě a ve světě buďme Čechy, buďme sebevědomým a svobodným národem, který táhne za jeden provaz. Zkrátka buďme svobodní v malých a silní ve velkých věcech,“ uvedl v prvním přání.
Dále by chtěl, abychom si v novém roce uměli naslouchat a tolerovat se. „Nenechme politiku ničit náš osobní život a vztahy. Vlády přijdou a odejdou, ale s přáteli, s kolegy, dědečkem, babičkou, maminkou, tatínkem, dcerou, synem musíme žít dál. Nenechme internet a jeho sprostotu vyhřeznout na ulici a mezi nás. Nenechme se otrávit trolly všech barev a světonázorů, kteří šíří nenávist, pomluvy a lži,“ uvedl.
„Nakonec, ale ne v poslední řadě, bych si přál do nového roku úctu, ale hlavně porozumění právu,“ dodal vystudovaný právník do třetice. „Právní stát, řád a spravedlnost, to nejsou jen vznešené pojmy, ale záruky našich občanských práv a svobod. Nemusí se nám líbit každé rozhodnutí justice, ale je třeba ho respektovat. Protože kde nevládne právo, tam vládne bezpráví,“ dodal s tím, že by si přál, aby se rok 2020 stal rokem boje proti lidské hlouposti a nenávisti. Podle něj bychom s ní měli bojovat především typickým českým humorem.
„Ten je naším největším národním bohatstvím, určitě větším než třeba lithium. Mohli bychom ho přímo vyvážet. Nějak mám pocit, že se humor a nadhled z veřejného prostoru vytrácejí a s ním že se vytrácí laskavost a slušnost. Přitom český smysl pro humor nás často podržel v těžkých dobách a spojoval lidi různého názoru,“ dodal v závěru svého poselství předseda Poslanecké sněmovny.