Kauza Rath: Nejvyšší státní zástupce se dovolal proti neuznání odposlechů

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se kvůli neuznání odposlechů v kauze Davida Ratha dovolal k Nejvyššímu soudu. České televizi to potvrdila Lenka Jirgalová z Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ). Zeman nesouhlasí s několika závěry Vrchního soudu v Praze, který letos v červnu poslal bývalého středočeského hejtmana a několik dalších lidí do vězení. Krajský soud v Praze pak vrátil Rathovi, který si za korupci odpykává sedmiletý trest vězení, vlastnické podíly v nemovitostech a část peněz zabavených při domovní prohlídce.

Vrchní soud jako důkaz neuznal policejní odposlechy, které byly jedním z klíčových důkazů. Ratha tak zprostil čtyř z pěti bodů obžaloby a o rok a půl mu snížil trest. S tím nesouhlasilo pražské vrchní státní zastupitelství, které Pavlu Zemanovi navrhlo, aby se na Nejvyšší soud obrátil.

„Mohu sdělit, že v uvedené trestní věci bylo nejvyšším státním zástupcem podáno dne 24. 10. 2019 dovolání v neprospěch všech obviněných,“ sdělila České televizi Lenka Jirgalová ze sekretariátu NSZ.

„Flagrantně vadné rozhodnutí“

Dovolání se podle ní opírá o dva okruhy námitek. Nejvyšší státní zástupce nesouhlasí s vyloučením podstatné části důkazů, zejména odposlechů. Právě jejich neuznání totiž soud vedlo k tomu, že některé obviněné úplně a zbylé z velké části zprostil obžaloby.

„Nejvyšší státní zástupce se domnívá, že rozhodnutí Vrchního soudu je v tomto směru nejen nesprávné, ale zcela flagrantně vadné, takže zde je skutečně nezbytný zásah Nejvyššího soudu v neprospěch obviněných,“ doplnila Jirgalová. Dalším okruhem námitek je podle Jirgalové nesprávná právní kvalifikace jednání Davida Ratha v tom bodě, v jakém byl Vrchním soudem v Praze uznán vinným.

Vrchní soud letos v červnu pravomocně uznal vinu v případech ovlivňování tendrů na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku a budovy gymnázia v Hostivici. Rath od soudu odešel se sedmiletým trestem. Manželé Petr a Kateřina Kottovi s trestem pět a půl roku.

Pětileté tresty dostali od soudu podnikatelka Lucia Novanská, jejíž firma tendry pro kraj organizovala, a manažeři Pavel Drážďanský a Tomáš Mladý. Podmíněné tresty uložil soud spolupracující obviněné Ivaně Salačové a stavaři Václavu Kovandovi.

Ratha i další ale vrchní soud zprostil obžaloby z manipulací s výběrovými řízeními na vybavení středočeských nemocnic. Zproštění se týká i zbylých obžalovaných, manažerů zdravotnických firem Jindřicha Řeháka, Martina Jireše a Jana Hájka.

Odposlechy jako důkaz vrchní soud neuznal poprvé už v roce 2016. Nejvyšší soud ale o rok později konstatoval, že odposlechy jsou jako důkazy použitelné, a že vrchní soud porušil zákon ve prospěch obžalovaných. 

Rath získal zpět podíly v nemovitostech i část peněz zabavených při domovní prohlídce

Krajský soud v Praze vrátil Rathovi vlastnické podíly v nemovitostech a část peněz zabavených při domovní prohlídce. Uvolnil také peníze, které Rathova manželka převedla na účet obhájce Adama Černého, uvedl server iRozhlas.cz. Rozsudek není pravomocný. V úschově soudu stále zůstává v přepočtu dohromady zhruba 9,5 milionu korun.

Rath získal zpět podíly v několika budovách a parcelách v Hostivici u Prahy. Na peníze zabavené při prohlídce neuplatnil právo nikdo další. Jde o eura, dolary, libry, švýcarské franky, izraelské šekely a 300 korun. Dohromady jde v přepočtu zhruba o 175 tisíc korun.

Naopak o peníze, které zůstávají v soudní úschově, v červenci požádal správce pozůstalosti po otci Davida Ratha Jan Vondráček. Bývalý hejtman při prohlídce uvedl, že milion patří jemu a jeho manželce, zbytek jeho zesnulým rodičům.

„Soud nemá žádné vodítko, které by mu umožňovalo klasifikovat přesnou částku, kterou je namístě vrátit odsouzenému a kterou je namístě vydat správci pozůstalosti po prof. MUDr. Ratmíru Rathovi,“ píše se podle serveru v usnesení soudu. O penězích se tak rozhodne v dědickém řízení. Rath se o pozůstalost už několik let pře se svým bratrem Michalem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoKomise musí mít peníze pod kontrolou, říká Jourová k pozastavení dotací Agrofertu

Evropská komise (EK) v pondělí oznámila, že se podle ní premiér Andrej Babiš (ANO) nachází v potenciálním střetu zájmů. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise a dnes zahraničně politická poradkyně prezidenta Petra Pavla Věra Jourová míní, že slabý moment svěřenského fondu, do něhož Babiš svěřil akcie holdingu Agrofert, je v otázce budoucnosti. „Komise se dívá na to, co se stane s těmi penězi v momentu, kdy přejdou do rukou dětí pana Babiše,“ uvedla v Interview ČT24. Dodala, že Komise má povinnost ty peníze hlídat a „mít opravdu dobře pod kontrolou, co se s nimi děje“. Podotkla, že by jako právnička souhlasila s tím, že to střet zájmů je, protože premiér „nerozptýlil pochybnosti, že není“. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 4 mminutami

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona

Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů či opozičních poslanců návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Policisté simulovali kontroly na hranici se Slovenskem. Do akce vyrazily stovky lidí

Bezpečnostní složky ve středu na česko-slovenské hranici nacvičovaly pro případ, že by vláda rozhodla o znovuzavedení hraničních kontrol. Do 24hodinového cvičení se zapojilo přibližně 750 policistů, celníků a příslušníků aktivních záloh, kteří prověřovali postupy na 27 bývalých přechodech i mimo ně. V Hodoníně policisté simulovali zadržení migrantů, kteří se pokoušeli překročit hranici přes řeku, nebo je převážel řidič v dodávce. Do akce se zapojily drony, vrtulník i čtyřkolky a policisté kontrolovali také takzvanou zelenou hranici a mezinárodní vlaky. Cvičení pokrývá celou hranici se Slovenskem a vychází ze zkušeností s kontrolami z krizových let 2015, 2022 a 2023. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) má ověřování přímo v terénu odhalit případné nedostatky v krizových plánech dříve, než by na zavedení kontrol skutečně došlo.
před 9 hhodinami

VideoDistributoři elektřiny investují do rozvodných sítí rekordní částky

Do rozvodných sítí mají letos přijít rekordní investice v desítkách miliard korun. Kromě zajištění stabilních dodávek elektřiny jde i o investice do nového vedení, trafostanic a rozvoden. Peníze jdou i do digitalizace soustavy. Města se rozrůstají a zvyšuje se proto i počet odběrných míst. V některých lokalitách už teď může být problém nové zdroje do sítě připojit. Typicky jde třeba o jižní Moravu, ale i o některé lokality ve středních Čechách. Distributoři ročně na vedení vysokého napětí provedou zhruba patnáct tisíc plánovaných zásahů. Téměř polovina z nich však probíhá přímo pod napětím a zákazníkům se tak dodávky nepřeruší.
před 10 hhodinami

VideoZásoby malé, poptávka velká. Ropa zdražuje a Unie zvažuje dotace pro rafinerie

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.
před 10 hhodinami

Osobnosti, témata i strany, příběhů bude hodně, říkají experti o volbách

Čím menší obec, tím větší roli při rozhodování voličů hrají konkrétní kandidáti a jejich schopnost řešit místní problémy. Ve velkých městech se naopak výrazněji promítají stranické preference a celostátní politika. Podle sociologů Tomáše Kosteleckého a Martina Buchtíka i politologa Václava Šmatery budou letošní komunální volby testem také pro tradiční politické strany, které na lokální úrovni dlouhodobě oslabují.
před 13 hhodinami

Policie vyzývá uživatele systému Bakaláři, aby zkontrolovali zabezpečení účtů

Policie vyzvala uživatele informačního systému Bakaláři, který slouží ke komunikaci školy s žáky a rodiči, aby si zkontrolovali zabezpečení svých účtů. Reaguje tím na situaci z tohoto úterý, kdy neznámý pachatel pravděpodobně prolomil účet studenta a jeho jménem poslal do jedné pražské školy výhrůžnou zprávu. Společnost provozující systém Bakaláři uvedla, že situaci řeší a spolupracuje s policií i školami.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.