Navrhovaná změna ústavy má spočívat v přidání pěti slov v článku 7, který uvádí, že „stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.“ Nově by článek zněl, že „stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů, zejména vodních zdrojů a půdy, a ochranu přírodního bohatství.“
Vodním zdrojem se rozumí povrchové nebo podzemní vody, které jsou využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka.
V následujících týdnech a měsících pak poslanci přijdou s dalšími navazujícími konkrétními návrhy legislativy. Jedním z nich by měla být změna zákona o dani z nemovitosti, která by osvobozovala od placení daně výrazné krajinné prvky, jako jsou meze, remízky nebo samostatné stromy, nebo tzv. II. pásmo hygienické ochrany vod.
Výborný: Voda získává na strategické hodnotě
Vlivem změn životního prostředí způsobených lidskou činností i celkovou změnou klimatu se podle Hladíka dostává do popředí zájem o zachování podzemních i povrchových vod i úrodné půdy.
„Nejedna civilizace už kvůli nedostatku vody zanikla,“ uvedl s tím, že jde o strategický zdroj a nenahraditelnou součást pro trvale udržitelné hospodářství i rozvoj. Společnost podle něj bude bude muset reagovat na klimatické změny a přehodnotit své zásahy do krajiny.
„Voda získává také na strategické a bezpečnostní hodnotě a její nedostatek může být příčinou rozsáhlých migračních vln,“ dodal předseda KDU-ČSL Marek Výborný.
O ochraně vody mluví i vláda
Podle dřívějšího vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) se rychlé změny k lepšímu v boji se suchem nedají očekávat a je nutná dlouhodobá systémová práce na změně situace. Spolu s nástupem sucha přicházejí i další problémy jako kůrovcová kalamita nebo škůdci, kteří se dříve na českém území nevyskytovali.
Pokud letos bude pokračovat podobné sucho jako loni, pocítí škody podle Babiše nejenom zemědělci a lesníci, ale také energetici například v severních Čechách.
Loňský rok byl podle údajů z pražského Klementina nejteplejší od roku 1775, kdy zde začalo soustavné měření teplot. Průměrná teplota za rok 2018 dosáhla 12,8 stupně, což je o 3,2 stupně více než průměr za roky 1775 a 2014, tedy za více než dvě století.