Vědci varují před časovanou bombou, která se týká podzemních vod. Kvůli klimatické změně se nedoplňují

Na budoucí generace čeká „časovaná bomba“. Ubývají zásoby podzemních vod, varují vědci ve studii vydané v pondělí.

Podzemní vody jsou nejspolehlivějším a největším zdrojem pitné vody pro lidstvo. Nacházejí se pod povrchem, v prasklinách a vrstvách v půdě. Více než dvě miliardy lidí jsou na ně odkázané jak pro sebe, tak pro zvířata a rostliny.

Podzemní voda je sice obnovitelný zdroj, ale nikoliv zdroj nevyčerpatelný. Doplňuje se velmi pomalu z dešťové vody. Rezervoáry podzemní vody jsou už nyní pod enormním tlakem s tím, jak přibývá lidí na planetě a jak se zvětšuje spotřeba vody zejména pro zemědělství.

Podle nové studie, která vyšla v odborném časopise Nature Climate Change, ale klimatické změny vše dělají ještě horším. Změny klimatu způsobené zvyšujícími se emisemi skleníkových plynů vedou k vlnám sucha a vyšším teplotám. Podle této práce budou mít dlouhodobý dopad na to, jak rychle se zásoby podzemní vody budou schopné doplňovat.

Kde je ta voda?

Mezinárodní vědecký tým se podíval na známé velké zásoby sladké vody a porovnal je s klimatickými modely, které využívá OSN. Chtěli z nich zjistit, jaká je budoucnost těchto klíčových rezervoárů.

„Podzemní vody jsou neviditelné. Tento masivní zdroj, o němž většina lidí moc nepřemýšlí, je zásadní pro globální produkci potravin,“ komentoval práci její hlavní autor Mark Cuthbert. „Efekt, který teď pozorujeme, ukazuje, že dochází k dlouhodobým zpožděním v doplňování podzemních vod. Tyto systémy mají paměť a na některých místech je tato paměť hodně dlouhá,“ uvedl vědec pro agenturu AFP.

3 minuty
Reportáž: Přívaly sněhu plní přehrady, sucho ale nezažehnaly
Zdroj: ČT24

Podle jeho výzkumu se během dalších sto let plně doplní jen přibližně polovina těchto vodních zdrojů. Což znamená, že ve zbytku oblastí bude potenciálně docházet k nedostatkům vody, na níž tam byli doposud zvyklí. „Dalo by se to nejlépe popsat jako časovaná bomba – protože klimatická změna, která se projevuje nyní, se na podzemních vodách, řekách a mokřinách projeví až o hodně později,“ komentoval Cuthberg.

Proces, v němž se dešťová voda pomaličku dostává skrze vrstvy půdy (a přitom se tím filtruje) a potom se tak akumuluje, může trvat až stovky let – ale značně se liší oblast od oblasti; záleží vždy na konkrétní geologické podobě místa.

Nezáleží jen na množství srážek, ale i na jejich síle

Klimatická změna přináší kombinaci dlouhého sucha a silných náhlých dešťových srážek. Vědci v nové studii popsali, že v suchých oblastech trvá rezervoárům spodních vod velmi dlouho, než na změny nějak zareagují. V extrémních případech jsou to až tisíce let. Ve vlhčích oblastech s dostatkem srážek je reakce podzemních vod výrazně rychlejší, ale i tam platí, že než se reakce projeví, trvá to i roky.

„Část podzemních vod, které leží pod Saharou, teprve nyní reagují na klimatickou změnu, jež se odehrála před deseti tisíci lety – kdy tu bylo úplně jiné klima,“ popsal Cuthberg. „Teď už víme, že dochází k masivním výpadkům.“

Podle autorů této studie jejich výzkum upozornil na jednu z doposud skrytých stránek klimatických změn. Ale právě proto to vyžaduje ze strany současné společnosti okamžitou reakci, abychom zajistili dalším generacím dostatek vody.

„Některé části světa budou sušší, jiné vlhčí než nyní. Ale nezáleží jen na celkovém množství srážek – pro stavy podzemních vod je také nesmírně důležité, jak intenzivní tyto srážky jsou,“ vysvětlil Cuthberg.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na půdě kolem Černobylu by se opět daly pěstovat potraviny, naznačuje studie

Desítky let byla půda v okolí ukrajinského Černobylu považována za nevyužitelnou kvůli havárii reaktoru jaderné elektrárny v roce 1986. Nový výzkum ale naznačuje, že by se dala bezpečně využívat pro zemědělství.
před 4 hhodinami

Kůrovcová kalamita polevuje. Brouka krotí počasí i věda

Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.
před 6 hhodinami

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
včera v 17:10

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
včera v 14:24

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
včeraAktualizovánovčera v 13:12

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
včera v 12:01

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
včeraAktualizovánovčera v 11:59

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
včera v 11:55
Načítání...