Vědci varují před časovanou bombou, která se týká podzemních vod. Kvůli klimatické změně se nedoplňují

Na budoucí generace čeká „časovaná bomba“. Ubývají zásoby podzemních vod, varují vědci ve studii vydané v pondělí.

Podzemní vody jsou nejspolehlivějším a největším zdrojem pitné vody pro lidstvo. Nacházejí se pod povrchem, v prasklinách a vrstvách v půdě. Více než dvě miliardy lidí jsou na ně odkázané jak pro sebe, tak pro zvířata a rostliny.

Podzemní voda je sice obnovitelný zdroj, ale nikoliv zdroj nevyčerpatelný. Doplňuje se velmi pomalu z dešťové vody. Rezervoáry podzemní vody jsou už nyní pod enormním tlakem s tím, jak přibývá lidí na planetě a jak se zvětšuje spotřeba vody zejména pro zemědělství.

Podle nové studie, která vyšla v odborném časopise Nature Climate Change, ale klimatické změny vše dělají ještě horším. Změny klimatu způsobené zvyšujícími se emisemi skleníkových plynů vedou k vlnám sucha a vyšším teplotám. Podle této práce budou mít dlouhodobý dopad na to, jak rychle se zásoby podzemní vody budou schopné doplňovat.

Kde je ta voda?

Mezinárodní vědecký tým se podíval na známé velké zásoby sladké vody a porovnal je s klimatickými modely, které využívá OSN. Chtěli z nich zjistit, jaká je budoucnost těchto klíčových rezervoárů.

„Podzemní vody jsou neviditelné. Tento masivní zdroj, o němž většina lidí moc nepřemýšlí, je zásadní pro globální produkci potravin,“ komentoval práci její hlavní autor Mark Cuthbert. „Efekt, který teď pozorujeme, ukazuje, že dochází k dlouhodobým zpožděním v doplňování podzemních vod. Tyto systémy mají paměť a na některých místech je tato paměť hodně dlouhá,“ uvedl vědec pro agenturu AFP.

3 minuty
Reportáž: Přívaly sněhu plní přehrady, sucho ale nezažehnaly
Zdroj: ČT24

Podle jeho výzkumu se během dalších sto let plně doplní jen přibližně polovina těchto vodních zdrojů. Což znamená, že ve zbytku oblastí bude potenciálně docházet k nedostatkům vody, na níž tam byli doposud zvyklí. „Dalo by se to nejlépe popsat jako časovaná bomba – protože klimatická změna, která se projevuje nyní, se na podzemních vodách, řekách a mokřinách projeví až o hodně později,“ komentoval Cuthberg.

Proces, v němž se dešťová voda pomaličku dostává skrze vrstvy půdy (a přitom se tím filtruje) a potom se tak akumuluje, může trvat až stovky let – ale značně se liší oblast od oblasti; záleží vždy na konkrétní geologické podobě místa.

Nezáleží jen na množství srážek, ale i na jejich síle

Klimatická změna přináší kombinaci dlouhého sucha a silných náhlých dešťových srážek. Vědci v nové studii popsali, že v suchých oblastech trvá rezervoárům spodních vod velmi dlouho, než na změny nějak zareagují. V extrémních případech jsou to až tisíce let. Ve vlhčích oblastech s dostatkem srážek je reakce podzemních vod výrazně rychlejší, ale i tam platí, že než se reakce projeví, trvá to i roky.

„Část podzemních vod, které leží pod Saharou, teprve nyní reagují na klimatickou změnu, jež se odehrála před deseti tisíci lety – kdy tu bylo úplně jiné klima,“ popsal Cuthberg. „Teď už víme, že dochází k masivním výpadkům.“

Podle autorů této studie jejich výzkum upozornil na jednu z doposud skrytých stránek klimatických změn. Ale právě proto to vyžaduje ze strany současné společnosti okamžitou reakci, abychom zajistili dalším generacím dostatek vody.

„Některé části světa budou sušší, jiné vlhčí než nyní. Ale nezáleží jen na celkovém množství srážek – pro stavy podzemních vod je také nesmírně důležité, jak intenzivní tyto srážky jsou,“ vysvětlil Cuthberg.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 7 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 10 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
včera v 22:37

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...