Praha - Bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil opustil Občanskou demokratickou stranu. Odůvodnil to mimo jiné oboustrannou ztrátou důvěry. Předseda ODS Petr Fiala nepovažuje odchod za šťastný. Bývalý šéf strany Mirek Topolánek ale naopak České televizi řekl, že by to ODS mohlo pomoci. Pospíšil dál zůstane poslancem, vystoupí ale ze stranického klubu.
"Důvodem mého odchodu je oboustranná ztráta důvěry u nemalé části členů a funkcionářů ODS. Tato situace mě mrzí, ale nezbývá mi nic jiného než ji respektovat, a proto jsem se rozhodl z ODS odejít,„ oznámil v tiskovém prohlášení, které jako první zveřejnil server iDNES.cz. Pospíšil odchází také proto, aby ODS byla jednotná a schopná úspěšně zrealizovat svůj restart: “A v souvislosti s tím přeji novému vedení občanských demokratů, aby se mu podařilo udělat z ODS opět silnou pravicovou stranu."
Pospíšil: Dál budu hájit program, za který jsem byl zvolený
Poslanecký mandát si Pospíšil ponechá, vystoupí ale z klubu ODS. „Dál budu hájit program, za který jsem byl v Plzeňském kraji zvolený… Rád bych se i nadále věnoval především justičním tématům, která byla vždy svým způsobem nestranická,“ uvedl. Zároveň zdůraznil, že nepřechází do jiné politické strany. Dostal ale nabídku externí bezplatné spolupráce od Hany Marvanové, která se má stát náměstkyní nové ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO 2011): „Rád bych s ní konzultoval změny, které budou nutné v občanském zákoníku, a rád bych se podílel, pokud bude zájem, na přípravě nového zákona o státním zastupitelství a tak dále.“
Fiala se s Pospíšilem ve středu setkal a o důvodech jeho odchodu obsáhle mluvili. „Jsou dlouhodobé, mají osobní i politické pozadí, proto je jeho rozhodnutí v tuto chvíli nezměnitelné,“ uvedl. Není podle něj ale šťastné, že ODS právě nyní opouští výrazný představitel, který se významně podílel na politice strany v posledním desetiletí. Fiala se totiž snaží stranu stabilizovat. Urovnává například vztahy s bývalými předsedy. Včera se sešel s Petrem Nečasem a s Václavem Klausem. Nečas podle něj prohlásil, že bude prvním bývalým předsedou ODS, který nebude svému nástupci okopávat kotníky. Klaus zase Fialovi popřál, „aby se mu dařilo s ODS něco udělat“. Příští týden by se měl Fiala sejít i s Mirkem Topolánkem.
Mirek Topolánek, bývalý předseda ODS: „Odchod Pospíšila, pokud by byl doprovázen odchodem jemu podobných, může ODS jenom pomoci a může naopak v ODS udržet slušné, ne tak mediálně profláknuté a uměle vyrobené celebrity, ale pracovité a perspektivní lidi.“
Václav Klaus, bývalý prezident a předseda ODS: „Pan Pospíšil nebyl člověk, který se mnou byl na stejné straně názorové barikády.“
Spolustraníci mu vytýkali, že není týmový hráč
Bývalý ministr uvažoval o odchodu z ODS po lednovém stranickém kongresu, na kterém neuspěl v boji o místopředsednický post. Volba se tehdy protáhla až do noci. Odpůrci Pospíšila ji blokovali. Vyčítali mu, že není týmový hráč. V jednu chvíli se neúspěšně snažili i snížit počet místopředsedů. Po několika kolech, kdy nebyl nikdo zvolen, se nakonec Pospíšil kandidatury vzdal: „Nabídku opět podstoupit tuto veselou volbu nepřijímám a odmítám.“ Podle některých členů ODS ale bylo nezvolení místopředsedou i pomstou za reformu justice. „Nejsem uražený, nejsem zklamaný. Beru to jako vůli kongresu. ODS nestojí o moje služby,“ komentoval svůj neúspěch.
Jeden z nejpopulárnějších politiků ODS získal v říjnových volbách do sněmovny za tuto stranu čtvrtý nejvyšší počet preferenčních hlasů – v Plzeňském kraji jich posbíral 36 procent. Za úspěch si může přičíst i fakt, že v krajských volbách v roce 2012 byl Plzeňský kraj jediným, kde ODS, s Pospíšilem v čele kandidátky, vyhrála krajské volby. Koalici ale nakonec vytvořili sociální demokraté s komunisty.
Pospíšil začínal v ODA, členem ODS byl skoro 16 let
Jiří Pospíšil (38) absolvoval Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni, kde byl od září 2009 do srpna 2010 i děkanem. Svou politickou kariéru začal v roce 1994 vstupem do ODA, v roce 1998 spoluzakládal regionální sdružení Mladých konzervativců v Plzni a ve stejném roce vstoupil do ODS. V letech 2000 až 2004 zasedal v zastupitelstvu Plzeňského kraje, kam se opět vrátil po volbách v roce 2012. Od června 2002 je poslancem. V posledních letech úzce spolupracuje s mecenáškou umění Medou Mládkovou, která stojí za Museem Kampa.
Jako ministr spravedlnosti působil v obou vládách Mirka Topolánka (září 2006 až květen 2009). Byl ale tehdy kritizován za to, že si nedokázal poradit s údajnými machinacemi při vyšetřování případu tehdejšího lidoveckého předsedy Jiřího Čunka. Kritiku sklidil i za váhavý postup v související kauze takzvané justiční mafie. Po odvolání Renaty Vesecké z funkce nejvyšší státní zástupkyně post obsadil Pavlem Zemanem. V létě 2011 pak na Zemanův podnět odvolal z funkce šéfa pražských vrchních žalobců Vlastimila Rampulu, kterého jeho kritici označovali za „zametače kauz“.
Za ministra spravedlnosti si Pospíšila vybral i Petr Nečas (ODS), který ho ale v červnu 2012 z funkce odvolal. Zdůvodnil to tehdy tím, že ztratil důvěru v Pospíšilovu schopnost manažersky a rozpočtově zvládnout resort. Kritici odvolání ale naznačovali, že Nečas se snažil zabránit jmenování Lenky Bradáčové vrchní státní zástupkyní v Praze. Premiér takové obvinění ostře odmítl, Pospíšilův nástupce Pavel Blažek Bradáčovou pražskou vrchní státní zástupkyní nakonec jmenoval.
