Kandidáti do říjnových komunálních voleb se mohou těšit na vyšší platy, menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD v úterý rozhodla o jejich zvýšení o sedm procent od příštího roku. Vládní nařízení se týká i krajských politiků. O rozhodnutí kabinetu informoval tiskový odbor Strakovy akademie.
Starostové a primátoři budou podle velikosti obcí, měst a městských částí, které vedou, vydělávat od 39 054 korun do 111 304 korun. Hejtmani si polepší na částku mezi 117 162 a 128 878 korunami, které budou náležet šéfovi hlavního města vzešlému z letošních říjnových komunálních voleb.
Podle hrubého odhadu by obce mohlo opatření stát příští rok 401 milionů korun a kraje a Prahu 42 milionů. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) v rozpočtech jednotlivých územních samosprávných celků na zvýšení peníze jsou, není proto třeba krajům a obcím účelově přidávat. „V připomínkovém řízení jsem takový požadavek nezaznamenal,“ uvedl Hamáček.
Ministerstvo vnitra má od vlády uloženo, aby kabinetu poslalo návrh na zvýšení odměn členů zastupitelstev územních samospráv pokaždé, když se průměrná hrubá měsíční nominální mzda v předchozích letech zvýší nejméně o 2,5 procenta. Podle Českého statistického úřadu byla v roce 2016 průměrná hrubá měsíční mzda 27 575 korun, o rok později to bylo 29 504 korun.
Nařízení by mělo od začátku roku 2019 novelizovat podobu, kterou schválila loni v září vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Vnitro před rokem odměňování v regionech výrazně upravilo kvůli novele zákona o obcích.
Předpis sjednotil výpočet měsíčních odměn členů zastupitelstev nebo výpočet odchodného. Odstranil také nerovnoměrnost v odměňování, kdy měli starostové stejné peníze a k nim bonusy podle toho, jak velkou obec vedou. Vznikaly tak až desetitisícové rozdíly. Platy rostly zhruba o 8,5 procenta.
Vnitro do připomínkového řízení poslalo dvě varianty zvýšení platů. Podle první by rostly o pět procent, podle druhé o sedm. Českomoravská konfederace odborových svazů, Svaz měst a obcí i všechny kraje, které se vyjádřily, podpořily sedmiprocentní zvýšení. Karlovarský kraj nechal rozhodnutí na obcích, které preferovaly vyšší variantu.
Ministerstvo financí se v připomínkovém řízení přiklonilo k pěti procentům, protože by tato varianta měla menší dopady na výdaje obcí a krajů.
