Poslanci schválili novelu antidiskriminačního zákona – úřad ombudsmanky má podle ní nově kontrolovat, zda nejsou pracovníci ze zemí EU v Česku diskriminováni kvůli cizí státní příslušnosti. Podle opozice jde o zbytečnou normu, přesto nehlasoval nikdo proti. Sněmovna schválila také zjednodušení údržby zdravotnických přístrojů nebo zákon o platebním styku, jenž má zvýšit bezpečnost internetových plateb. Poslanci naopak znovu odmítli zrušit zákaz dodávek do íránské jaderné elektrárny Búšehr.
Novela antidiskriminačního zákona přejímá do českého právního řádu evropskou směrnici a má zaručit cizincům z ostatních unijních zemí i jejich rodinným příslušníkům právo na rovný přístup k zaměstnání a k sociálním a daňovým výhodám. Stejné právo by měli mít Češi v ostatních státech Unie.
„Je to směrnice, kterou musíme implementovat, už jsme pozadu. Dnes je poslední chvíle, abychom to splnili,“ apeloval na poslance ministr pro lidská práva a legislativu Jan Chvojka (ČSSD).
Pro novelu hlasovalo 99 ze 115 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Pokud by ji však Senát nebo prezident dolní komoře vrátil, kvůli říjnovým volbám by ji už nynější sněmovna nestihla znovu posoudit. Česko přijalo změnu jako poslední země EU.
Chvojka: Skladník v Německu němčinu nepotřebuje
Přístup k pracovním místům bývá podle vlády omezován požadavkem na určitou státní příslušnost. Zaměstnavatelé například neuznávají předchozí odborné zkušenosti zahraničních pracovníků nebo kvalifikace získané v jiném členském státě, případně dávají nepřiměřené požadavky na znalost českého jazyka.
„Například když by v Německu na pozici skladníka byla podmínka, že ten skladník potřebuje umět německy, tak je to diskriminace, protože bezesporu skladník němčinu nepotřebuje,“ vysvětlil Chvojka.
„Není to žádná novota. Většina povinností, které máme uloženy, už plní různé úřady – úřad práce, obecní úřady a další. Ale nemáme v právním řádu některé mechanismy, třeba pomoc neziskových organizací v řízení před soudy, proto se sahalo i do občanského soudního řádu. Pak je potřeba tuto agendu i monitorovat, analyzovat, zastřešovat, a to se právě tímto zákonem dává do pravomoci ombudsmanky,“ uvedl člen ústavně-právního výboru Lukáš Pleticha (ČSSD).
Sněmovna v souladu s postojem ministra Chvojky a garančního petičního výboru nepřijala úpravy ústavně-právního výboru. Ten neprosadil, aby úřad ombudsmanky nebyl povinen provádět průzkumy a rozbory výkonu práva volného pohybu občanů Evropské unie a vydávat zprávy o jeho naplňování. Poslanci jen posunuli účinnost novely na leden příštího roku, když se původně předpokládala od loňského května. Zákon totiž ležel ve sněmovně od předloňského prosince.
Benda: Zákony je třeba proškrtat, ne tvořit další
Kritika vůči novele zněla hlavně od pravicové opozice. „Jestli Evropa něco nepotřebuje, tak jsou to přesně tyhle ptákoviny,“ prohlásil člen ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS). „Se tříletým zpožděním schvalujeme něco, co věcně už platí v plném rozsahu. A jediné, co se tam vymýšlí, je, že bude existovat nějaké monitorovací centrum v Brně u paní ombudsmanky, které bude psát nějaké zprávy do Bruselu. Zase tři, pět lidí, kteří budou psát něco, co nikdo nečte a je to úplně k ničemu,“ řekl v Událostech, komentářích.
„Devadesát procent zákonodárství, které děláme, je jenom přepisování evropských norem. A bylo by potřeba zastavit legislativu a škrtat. A Evropa by potřebovala udělat to samé, protože to fakt nefunguje. Představa, že celý svět a celý život zreguluji nařízeními, směrnicemi a zákony je strašně mylná,“ dodal Benda.
„Rozhodně to nepřinese nic světoborného, bude to jenom další regulace a další zprávy,“ souhlasí další člen ústavně-právního výboru a předseda poslaneckého klubu Úsvit Marek Černoch. „Ještě k tomu to přinese spoustu komplikací v rámci trestních řízení nebo nějakých stížností. A jak se bude dokazovat, jestli ten člověk diskriminoval, nebo nediskriminoval? Kdo bude komu nařizovat, jestli musí přijmout člověka s němčinou, nebo bez němčiny, muže, nebo ženu?“
Podle něj je antidiskriminační zákon spíše diskriminační a bude dál zatěžovat například podnikatele. Nelíbí se mu ani rozšíření pravomocí a aparátu ombudsmanky. „Budou to náklady, bude to opět další zbytečná zátěž. Kdyby to něco přineslo, tak dobře, ale tohle nepřinese vůbec nic,“ řekl Černoch v Událostech, komentářích.
Poslanci kývli i na snazší údržbu přístrojů v nemocnicích
Sněmovna podpořila také novelu zákona o zdravotnických prostředcích poslance KDU-ČSL Víta Kaňkovského, která by měla přinést úsporu až v řádu stamilionů ročně. Nemocnicím i dalším zdravotnickým zařízením se tak mázjednodušit odborná údržba a opravy přístrojového vybavení, stejně jako školení zaměstnanců o používání a obsluze těchto přístrojů.
Nyní může školit zdravotnické zaměstnance i pracovníky dovozců a distributorů přístrojů výhradně osoba poučená výrobcem, což pro ně znamená podle Kaňkovského neúměrnou finanční zátěž. Výrobci jsou mnohdy zahraniční a jejich instruktoři musejí přijíždět třeba do nemocnic i několikrát do měsíce.
Nově by mohli vést školení lidé, kteří by k této činnosti dostali od výrobce zplnomocnění, mohli by navíc pověřit i jiné osoby. Normu podpořili v diskusi ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) i bývalý ministr Leoš Heger (TOP 09).
Obsah kontrolního hlášení k DPH v zákoně
Poslanci také v reakci na verdikt Ústavního soudu schválili normu, která stanoví požadavky na obsah kontrolního hlášení k dani z přidané hodnoty. Soud zrušil část zákona loni na návrh skupiny senátorů, a to s účinností ke konci letošního roku. Konkrétně zrušil ustanovení, které ponechávalo rozsah údajů žádaných v kontrolním hlášení k DPH na úvaze finanční správy. Podle soudu by měl alespoň základní okruhy požadovaných údajů stanovit zákon, nikoliv formulář Finanční správy.
Pokud změna projde i v Senátu a podepíše ji prezident, tak budou nově v kontrolním hlášení povinné mimo jiné kontaktní a identifikační údaje plátce DPH, údaje o plnění a platbách nebo identifikační údaje dodavatelů i odběratelů.
Zákaz dodávat do Búšehru dál platí
V dolní komoře se naopak nenašel dostatek hlasů pro zrušení zákona z roku 2000, který zakazuje českým firmám podílet se na dodávkách pro jadernou elektrárnu v íránském Búšehru.
Vláda svůj návrh zdůvodnila tím, že s přihlédnutím ke zrušení sankcí v jaderné oblasti vůči Íránu je zřejmé, že hrozba poškození zájmů ČR už pominula. Řada poslanců však vyjadřovala obavy z íránského jaderného programu a také z možného poškození dobrých vztahů s Izraelem.
Stejně tak se nenašlo dost hlasů pro návrh ODS, kterým chtěli občanští demokraté snížit spotřební daň z piva. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) ho označil za předvolební populismus. ODS chtěla snížením sazeb kromě jiného kompenzovat restauracím zavedení elektronické evidence tržeb.
