Senát nejspíš nezvolí spisovatelku Lenku Procházkovou do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). V prvním kole tajné volby dnes kandidátka prezidenta Miloše Zemana získala jen 15 senátorských hlasů ze 62 odevzdaných.
Teoretickou šanci bude mít Procházková ještě ve druhém volebním kole. Nominaci někdejší signatářky Charty 77 Procházkové provázela kritika jejích současných postojů od pracovníků ústavu. Ze senátorů ji nikdo veřejně nekomentoval.
Zeman navrhl Procházkovou jako nástupkyni zesnulé Naděždy Kavalírové, která byla dlouholetou předsedkyní Konfederace politických vězňů. Odboráři z ústavu ale poukazovali na to, že spisovatelka s hodnocením minulosti nakládá ideologicky a používá propagandistický a demagogický styl. Ředitel legislativního odboru prezidentské kanceláře Václav Pelikán naopak požádal senátory, aby se „neutápěli v detailech a mediálních zkresleních“.
Odboráři v otevřeném dopise poukázali na vystoupení Procházkové, při kterých třeba pálila symboly NATO, vyzývala Česko, aby se stalo pátou kolonou v Evropské unii, nebo katolickou církev označovala v souvislosti s majetkovým vyrovnáním za národního nepřítele. Invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 pak hodnotila jako zradu západních politiků, kteří změny v Československu obětovali pro udržení mocenského rozdělení světa.
Samotná Procházková výtky vůči své osobě odmítla. Senátorům řekla, že by se jako členka rady chtěla věnovat publikační činnosti ústavu a reformnímu období v roce 1968, které ukončil vpád vojsk Varšavské smlouvy. „Každý národ musí znát milníky, pražské jaro k nim patří. Étos pražského jara neskončil podpisem moskevských protokolů. Nevztahoval se jen na reformní komunisty, byla to univerzální hodnota,“ uvedla mimo jiné.
Procházková také řekla, že by se chtěla věnovat i vlivu médií na likvidaci demokratických režimů nebo období druhé republiky mezi okleštěním Československa mnichovskou dohodou a vyhlášením protektorátu.
