Jak „pankáči“ z Ostravy začali dělat televizi? Ze studia jako v obýváku

Výstava Od televise k televizi  ve Velkém světě techniky v Dolní oblasti Vítkovice v Ostravě připomíná, že ostravské televizní studio vysílá už šedesát let. Tehdy, přesně na Silvestra roku 1955, se ještě slovo televize psalo s písmenem s. Bohatá expozice provede návštěvníky historií vysílání z Ostravy.

Televizní studio bylo menší než dnešní obývací pokoje. „Když si představíte, že se v něm inscenovala opera, že tam byla světla, která vydávala teplo a běžně spouštěla požární hlásiče během přenosu, tak to byli fakt pankáči,“ říká o průkopnících televizního vysílán z Ostravy scénograf výstavy Radomír Otýpka.

Tesla selhala, pomohla Bratislava

Televizní přijímač mělo v roce 1955 v Ostravě jen pár lidí. V prvním roce vysílání bylo na severní Moravě a ve Slezsku 800 koncesionářů, o šest let později jich bylo 176 tisíc. Program sledovali na prvním sériově vyráběném televizoru.

Spustit první regionální vysílání tehdejší Československé televize se podařilo díky šťastným náhodám. Zásadní byl vysílač v Hošťálkovicích, o jehož stavbě rozhodla vláda. Podnik Tesla však nedodal včas elektrické zařízení. „Zrovna se budoval vysílač v Bratislavě. Zatímco stavba nebyla připravena, elektrické zařízení ano, takže nakonec šlo k nám do Ostravy,“ uvedl ostravský dramaturg Aleš Jurda.

Reportáž: Výstava k šedesátým narozeninám ostravské televize

Původně měly Hošťálkovice jen šířit pražské vysílání. Trasa však také nebyla včas hotova. „Skupinka lidí se rozhodla pro šílenou věc, že udělají provizorní program. Část naplňovaly filmy, které si půjčovali z kina. Mezitím vystupovali lidé z divadla s recitací nebo operními čísly,“ uvedl Jurda.

Minimalistické improvizované studio bylo přímo v budově hošťálkovického vysílače. Výstava v sále Oscara Federera ve Velkém světě techniky připomene nejdůležitější okamžiky šedesátileté historie studia. Návštěvníky provedou panely ve formě komiksu, fotografie, ukázky z úspěšných televizních pořadů a flmů, rekvizity, kulisy, kostýmy, historická technika.

Výstava potrvá do 31. července. V únoru bude v aule Gong koncert hudebníků spjatých s Ostravou i ostravským studiem.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 7 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 8 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 14 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 15 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 15 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 15 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...