Na železničních přejezdech se loni stalo 164 střetů, což je nejméně od roku 2003. Jejich počet setrvale klesá od roku 2010, kdy jich bylo 275. Počet mrtvých však dlouhodobě kolísá. Loni jich bylo 32, o čtvrtinu méně než předloni, ale o devět více než v roce 2013. Zraněných bylo loni 135, což je třetí nejvyšší počet od roku 2003, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnila Drážní inspekce.
Střetů na drážních přejezdech ubývá, bývají ale tragické
- K nehodě ve Studénce došlo 22. července 2015.
- Srážku vlaku s nákladním vozem nepřežili tři lidé.
- Skoro 20 lidí bylo zraněno.
- V Ostravě a Novém Jičíně zůstávají stále hospitalizováni tři pacienti.
- Soud poslal do vazby polského řidiče kamionu, který vjel na přejezd, přestože už svítila červená světla.
- Padesátiletému muži hrozí za obecné ohrožení z nedbalosti tři až deset let vězení.
Celkově loni inspekce na všech dráhách zaznamenala 4170 mimořádných událostí, což je pětileté maximum. Zemřelo při nich 244 lidí a dalších 871 bylo zraněno. „Následky střetů na přejezdech jsou poměrně tragické. Loňský průměr počtu nehod, kdy zemřel člověk, je druhý nejvyšší od roku 2003, tedy za dobu existence inspekce,“ uvedl mluvčí inspekce Martin Drápal.
Velký podíl na počtu mrtvých a především zraněných mají střety s kamiony či nákladními auty. Nejtragičtější byla v tomto ohledu červencová nehoda, kdy pendolino ve vysoké rychlosti narazilo ve Studénce do kamionu plně naloženého plechy. Při nehodě tři cestující zemřeli, dvě desítky lidí utrpěly zranění. „Další velké nehody se staly ve Velkých Pavlovicích s 19 zraněnými a v Obratani a ve Šluknově s 12 zraněnými,“ doplnil Drápal.
Vedoucí Samostatného oddělení BESIP Martin Farář radí, co dělat při uvíznutí na přejezdu (zdroj: ČT24)
Nejvíce nehod s největším počtem mrtvých se stalo tradičně na přejezdech bez závor se světelnou signalizací, zahynulo na nich 13 lidí. Dalších 11 zemřelo na přejezdech se závorami. „S výjimkou tří mrtvých z vlaku ve Studénce se jedná o chodce nebo cyklisty, kteří podlezli závory,“ sdělil Drápal. Zbylých osm mrtvých připadá na přejezdy, které jsou zabezpečené pouze výstražným křížem.
Vývoj mimořádných událostí na železničních přejezdech
Mimo přejezdy Drážní inspekce eviduje za loňský rok 262 střetů vlaku s člověkem. Je to sice výrazně méně než předloni, nicméně rok 2014 byl rekordní. Loňské číslo odpovídá desetiletému průměru. Mrtvých bylo 194, což také odpovídá průměru.
Tragické nehody na železnici:
Dva nákladní vlaky se srazily 1. října 2005 u zastávky Želenice na Mostecku. Souprava patřící společnosti Unipetrol Doprava narazila zezadu do stojícího vlaku Českých drah. Vykolejilo třináct vagonů a jedna lokomotiva, ze které následně vyteklo tisíc litrů nafty a asi sto litrů oleje. Hasiči kontaminovanou půdu odtěžili a odvezli. Nehodu způsobil dvaapadesátiletý strojvedoucí, který zřejmě přehlédl návěstidlo. Muž srážku nepřežil. Škoda byla odhadnuta Drážní inspekcí na více než 12 milionů korun.
Na nádraží v Čerčanech na Benešovsku narazil 14. července 2007 rychlík jedoucí z Prahy do Českých Budějovic do odstaveného pantografu. Třiapadesátiletý strojvedoucí pantografu na místě zahynul. Jeho kolega z rychlíku Roman Cikánek byl zraněn a odvezen do nemocnice. Spolu s ním záchranáři odvezli pět cestujících, tři ošetřili na místě. Za nehodu uložil soud podmíněné tresty třem lidem, konkrétně výpravčímu Miroslavu Urbanovi, signalistovi Josefu Papežovi a Romanu Cikánkovi, který však svou vinu popřel. Drážní inspekce odhadla škodu na deset milionů korun.
Lokomotiva společnosti ČD Cargo narazila v Moravanech na Pardubicku 19. května 2008 do osobního vlaku. V lokomotivě zahynul strojvedoucí. V osobním vlaku cestovalo 12 lidí, tři byli lehce zraněni. Osobní vlak, který jel z Pardubic do České Třebové, se pomalu rozjížděl, když do něj zezadu lokomotiva narazila. Srážku lokomotivy a osobního vlaku podle inspekce zapříčinila porucha na pískovači jedné z lokomotiv a zároveň bezpečnostní mezera ve staničním zabezpečovacím zařízení ESA 11.
Osm mrtvých a na 70 zraněných si 8. srpna 2008 vyžádala nehoda vlaku EuroCity ve Studénce na Novojičínsku. Šest lidí zahynulo na místě, dva později v nemocnici. Vlak jedoucí z Krakova do Prahy v 10:30 narazil v rychlosti 90 kilometrů za hodinu ve Studénce do spadlé části mostní konstrukce. Most, který vede nad železničním koridorem silnici II. třídy, se zhroutil přímo před vlak. Dodnes se nehodou zabývají soudy a některé okolnosti zůstávají i po tak dlouhé době nejasné. Tím, proč most spadl, se Drážní inspekce nezabývala, zabývala se tím však policie a po ní soud. Stanuli před ním tři zaměstnanci stavební firmy ODS – Dopravní stavby Ostrava (dodavatel stavby), pět lidí z firmy Bögl & Krýsl (subdodavatel), jeden spolupracovník Bögla & Krýsla a zaměstnanec Správy silnic Moravskoslezského kraje, který měl na stavbu dohlížet.
Místa nehod ve Studénce
Dva nákladní vlaky se časně ráno 13. září 2008 srazily na páteřní trati vedoucí z Prahy do Olomouce v úseku mezi Moravičany a Mohelnicí. Strojvedoucí jednoho z vlaků zemřel. Zabezpečovací zařízení na trati bylo kvůli modernizaci mimo provoz. Výpravčí se proto museli domlouvat telefonem, zda je úsek volný. Strojvedoucí poštovního vlaku tak nevěděl, že mu v cestě stojí vlak s uhlím, protože měl na návěstidle volno.
V ústecké čtvrti Vaňov vykolejil 28. června 2010 osobní vlak typu City Elefant. Při nehodě vlaku jedoucího z Prahy do Ústí nad Labem zahynul strojvůdce, 11 lidí bylo zraněno. Za nehodu mohla nepřiměřená rychlost, ze záznamu tachografu vyplynulo, že souprava City Elefant vjela na výhybku rychlostí 108 kilometrů v hodině, přitom směla jet jen 50.
2. února 2011 se u železniční stanice Vodňany-Pražák srazil osobní a nákladní vlak. Jedna cestující zemřela, dalších devět lidí bylo zraněno. Podle zjištění Drážní inspekce je viníkem strojvedoucí osobního vlaku, který nedodržel technologické postupy.
obrázek
- 18. září 1928 - Čelní srážku rychlíku s nákladním vlakem ve stanici Zaječí na Břeclavsku nepřežilo 24 (nebo 26) lidí.
- 2. července 1932 - Čelní srážka dvou osobních vlaků v silné bouřce u zastávky Znosim mezi Domašínem a Vlašimí si vyžádala deset mrtvých a 15 zraněných.
- 27. dubna 1957 - Srážka osobního vlaku s ujetým nákladním vagonem mezi Brumovem a Bylnicí si vyžádala deset mrtvých a šest zraněných.
- 14. listopadu 1960 - Dosud největší železniční neštěstí v historii českých zemí zapříčinila čelní srážka osobního vlaku taženého parní lokomotivou s plně obsazeným motorovým vlakem u obce Stéblová na Pardubicku. Nehoda si vyžádala 118 obětí, zhruba sto osob utrpělo zranění.
- 25. srpna 1990 - Osobní vlak se čelně střetl s manipulační soupravou u obce Spálov na Semilsku. Nehoda si vyžádala 14 mrtvých a 32 zraněných.
- 24. června 1995 - Osobní motorový vůz se u zastávky Krouna na trati mezi Poličkou a Skutčí na Chrudimsku srazil se čtyřmi vagony, jež ujely při posunu. Nehoda si vyžádala 19 životů.
- 23. prosince 2000 - V železniční stanici Plešnice v okrese Plzeň-sever se čelně srazil nákladní vlak s osobním. Při srážce zahynul strojvedoucí osobního vlaku, těžce zraněn byl strojvedoucí nákladního vlaku.
- 10. května 2002 - Nákladní vlak s americkou vojenskou technikou směřující z Německa na cvičení do vojenského prostoru Hradiště se u Vojkovic na Karlovarsku srazil s českým nákladním vlakem. Zahynul třiapadesátiletý strojvůdce českého vlaku.
- 22. července 2004 - Při čelní srážce dvou osobních vlaků u Blanice na Strakonicku zahynuli dva lidé a 29 osob bylo zraněno, z toho 16 těžce. Vlaky se měly křižovat v Bavorově, strojvedoucí ale podepsal rozkaz o křižování a pokračoval v cestě. Za obecné ohrožení ho potrestal soud čtyřmi roky vězení.