Víkendovým přispáním se snižuje riziko předčasné smrti, tvrdí vědci

Pokud má člověk během týdne nedostatek spánku, dá se to kompenzovat přispáním si o víkendu. Popsali to vědci ve studii, které se zúčastnilo přes 38 000 pacientů.

Dospělí do 65 let, kteří sedm dní v týdnu spí méně než pět hodin denně, mají o 65 procent vyšší míru úmrtnosti v porovnání s jedinci, kteří si dopřejí šest nebo sedm hodin spánku. Zjistili to švédští vědci. Dobrou zprávou ale podle nich je, že toto riziko související s nedostatkem spánku během pracovních dnů lze vyvážit. Stačí, když si člověk o víkendu přispí.

„Délka spánku je pro délku života důležitá,“ řekl britskému deníku The Guardian vedoucí výzkumu Torbjörn Aakerstedt.

Studie vědců ze Stockholmské univerzity a stockholmského Karolinského institutu je založená na údajích o 38 000 lidech, kteří se v roce 1997 zúčastnili průzkumu týkajícího se jejich životního stylu a zdravotního stavu. Osud účastníků výzkumu pak vědci sledovali následujících 13 let s pomocí národního rejstříku, do nějž úřady zaznamenávají úmrtí obyvatel. Výsledek zveřejnili v odborném časopise Journal of Sleep Research.

Spánek o víkendu má jiné parametry

Souvislost mezi délkou spánku a úmrtností dosud vědci podle Aakerstedta zkoumali jen z hlediska pracovního týdne. „Já jsem se ale domníval, že kdyby zahrnuli víkendy nebo spánek přes den, výsledky by mohly být trochu jiné,“ vysvětlil Aakerstedt.

Vědci podle něj v nové studii počítali i s takovými faktory, jako je pohlaví, index tělesné hmotnosti (BMI), fyzické aktivity, práci na směny nebo údaj, zda zkoumané osoby kouřily. Výzkum zároveň ukázal, že osoby, které sedm dní v týdnu spí osm hodin denně a více, mají o 25 procent vyšší míru úmrtnosti než ty, které spánku věnují šest až sedm hodin.

Podle Aakerstedta je možné, že nedostatek spánku má na lidský organismus negativní vliv, zatímco permanentně dlouhý spánek může být známkou skrytých zdravotních potíží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 16 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 16 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...