Velký návrat: archeologové budou opět zkoumat Tutanchamonovu hrobku

Jedna z nejznámějších archeologických lokalit světa zjevně ještě nevydala všechna svá tajemství. Tutanchamonova hrobka v egyptském Údolí králů může podle expertů ukrývat další historické poklady.

Archeologové budou v hrobce egyptského faraona Tutanchamona v Luxoru pátrat detektorem po možné další místnosti. S odkazem na sdělení egyptského ministerstva památek o tom informovala agentura AP. Zkoumání hrobky za účelem najití další komnaty potrvá týden. Podobný pokus se už uskutečnil v minulosti, výsledky však byly neprůkazné.

Nahrávám video

Tutanchamon, který byl panovníkem 18. dynastie, vládl Egyptu v letech 1332 až 1323 před naším letopočtem a zemřel ve věku 17 nebo 18 let. Jeho hrobku na západním břehu Nilu v Luxoru v Údolí králů našel v roce 1922 téměř neporušenou anglický archeolog Howard Carter.

Pro mnohé je Tutanchamon symbolem bohatství starověkého Egypta; jeho hrobka byla naplněná drahými předměty, jako jsou například vozy, truhlice, sochy, alabastrové vázy, zlaté šperky či vějíře z pštrosích per. Snad nejcennější však byla faraonova rakev vyrobená z 1140 kilogramů čistého zlata, v níž byla mumie se zlatou maskou, která je známá po celém světě. Většina z těchto předmětů je vystavena v káhirském muzeu.

Jak žil a zemřel

Teprve nedávno archeologové odhalili příčinu jeho smrti. Starověký egyptský vládce Tutanchamon ve svých devatenácti letech pravděpodobně zemřel na sněť ze zlomeniny spojenou se zimnicí podobnou malárii. Známý faraon také trpěl nadměrným zvětšením mužských prsních žláz a zřejmě měl i problémy se srdcem. 

Vědci také potvrdili, že jeho otcem byl faraon Achnaton (původně Amenhotep IV.). Matkou by mohla být Achnatonova sestra, s níž se král podle tehdejších zvyklostí oženil. S jistotou vědci určili jeho babičku, Amenhotepovu matku, královnu Teje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 3 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 5 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 6 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 7 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 11 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 13 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...